Penězotvorba: Kde, jak a kdy vznikají a zanikají peníze?

Tvorba peněz je téma nezbytné k tomu, aby jeden správně pochopil, jak funguje měnová politika a samozřejmě i bankovní systém, který s ní úzce souvisí.

Tvorba peněz je nepřímo závislá na úrokových sazbách. Dokážete sami odpovědět, jak vznikají peníze? Kde vznikají? A kdy zanikají?

To jsou otázky, na které se v textu níže zaměříme.

Můj osobní pocit je totiž takový, že drtivá většina laiků to vůbec neví. A co víc, ani podstatná část vystudovaných ekonomů.

Jak je to možné…?

Obsah článku

Peníze nejsou dané

Jak už jsme zmínili v úvodu, většina laiků nemá ani tušení, jak vlastně peníze vznikají.

Hodně lidí vám s velkou pravděpodobností poví, že je stisknutím tlačítka (nebo tiskem) vytváří centrální banka.

Pokud byste se mě osobně těsně po absolvování vysoké školy zeptali, jak vznikají peníze, odpověděl bych jedním slovem – peněžní multiplikátor.

Hned v prvním ročníku se v rámci makroekonomie vyučuje právě peněžní multiplikátor – proto mi zůstal v hlavě a bral jsem ho jako fakt.

Když to zjednoduším, na něm jde moc hezky vidět, že když vložíte své peníze do komerční banky, banka je půjčí zase někomu jinému.

A tímto opakujícím mechanismem se tvoří nové peníze. Nikdo nám už tehdy ale neřekl, že řečená teorie již dávno nemá nic společného s realitou.

Hezky se to ale na multiplikátoru ovšem učí, takže se i nadále na ekonomických fakultách používá.

Z přiloženého obrázku můžete sami posoudit, jak je to snadné na vysvětlení. Popsaný výklad samozřejmě najdete i v učebnicích makroekonomie.

Zdroj: patria.cz

Problém klasického výkladu výše spočívá v tom, že počítá s premisou, že nabídka peněz je jednoduše daná. To už ale dávno neplatí.

Multiplikátor je tedy dobrá učební pomůcka pro určité nastínění bankovního systému, ale v moderním bankovním systému to ve skutečnosti takto nefunguje.

Kde tedy peníze vznikají?

Předně je dobré si ujasnit, kde vlastně peníze vznikají. V článku na téma kvantitativní uvolňování (QE) jsme si ujasnili, že centrální banka (třeba Fed) peníze nevytváří.

Tyto banky ovšem mohou vytvářet likviditu, když v bankovním systému existuje nějaká protihodnota (aktivum – dluhopis).

Mnozí proto kvantitativní uvolňování pejorativně označuji za “tisknutí peněz”. Leč peníze to nejsou.

Z výše uvedeného v každém případě vyplývá, že v centrální bance se peníze nevytváří.

• Možná trochu překvapivě vznikají v komerčních bankách, které na to mají v podstatě licenci od státu.
• Peníze vznikají též v institucích, které mají totéž postavení – třeba některé druhy záložen.

Centrální banka peněžní nabídku pouze ovlivňuje skrze měnovou politiku. Mezi konvenční nástroje patří základní úrokové sazby.

Mezi ty nekonvenční i zmíněné kvantitativní uvolňování, ale v mnohem menší míře. Když peníze každopádně vznikají v komerčních bankách, je logické, že zde i zanikají.

Implikace je proto taková, že tvorbu peněz řídí ekonomika.

Centrální banky a jejich role v ekonomice – Vše, na co potřebujete znát odpověď

Jak vznikají peníze?

Vraťme se nyní na skok ke klasickým teoriím. Dříve rozhodně platilo, že nové peníze vznikaly výrobou.

Samotné peníze totiž musel někdo vyrobit, protože se jednalo o drahé kovy.

To nyní samozřejmě vůbec neplatí, protože k vytvoření nových peněz nejsou výroba ani poskytování služeb vůbec nutné.

Jak jsme si ujasnili výše, peníze vznikají v komerčních bankách, a to hned několika způsoby:

• Největší objemy peněz se vytváří úvěrovou expanzí – když banka poskytne úvěr podniku nebo domácnosti, vzniknou tím nové peníze.
• Pak je tu ještě neúvěrová tvorba, ale v mnohem menším měřítku. Ta zase souvisí třeba s úročením na spořicích účtech či termínovaných vkladech.

Z toho logicky vyplývá, že peníze zanikají splácením úvěrů společně s úroky nebankovními jednotkami.

Tímto způsobem zanikají největší objemy.

Zdroj: fred.org

Zde si dovolím upozornit, že když peníze vzniknou, promítne se to v peněžních agregátech, které jsou M1, M2 a M3.

Posledních zhruba 20 let se pokládá za nejdůležitější peněžní agregát M2.

Navýšení likvidity (skrze QE) v bankovním systému nemůže z principu spočívat v tištění peněz.

Nijak se to neprojeví na peněžním agregátu, takže to nemůže mít ani přímý vliv na inflaci.

Ovšem nepřímý už ano, skrze stlačení střednědobých a dlouhodobějších úrokových sazeb – čili po celé délce výnosové křivky.

Ale samotné zvyšování likvidity pouhým stiskem tlačítka nikoliv.

Federální rezervní systém (Fed): Jak funguje a k čemu slouží centrální bankovní systém USA?

Kdy vznikají peníze?

A teď možná to nejzajímavější – kdy vlastně peníze v oněch komerčních bankách vznikají? Nejlepší bude, když to vysvětlím na reálném příkladu.

Když si chce čerstvě sezdaný pár koupit nové bydlení, jde ve většině případů do komerční banky zažádat si o hypoteční úvěr.

Když jim banka úvěr schválí, dojde k připsání peněz na jejich depozitní účet.

• A to je přesně ono, peníze jsou v dané chvíli připsáním na účet vytvořeny.
• Zanikají na oplátku odepsáním částky z účtu, aniž by byly jinde připsány.

Čili peníze vznikají účetně v podobě vkladu na bankovní účet. Pořád nechápete, kde se ty peníze vzaly? Přece se účetně vytvořily. A ano, vytvořily se ze vzduchu.

Vtip je v tom, že komerční banky vlastně půjčují něco, co ve skutečnosti nemají. Ale mohou to dělat, protože mají od státu licenci na tvorbu peněz.

Banky proto nepůjčují peníze svých klientů, kteří si u nich uschovali své peníze. Popravdě banky pro úvěrování vůbec vklady klientů nepotřebují.

K čemu jim pak vklady jsou? Potřebují je kvůli dostatečné likviditě na jejich rezervním účtu u centrální banky. Bez likvidity nemůže komerční banka existovat.

Tady ještě pozor, co se týče bezhotovostních plateb. Pokud vám ze svého účtu někdo pošle bezhotovostně platbu na váš účet, peníze se nevytvoří.

Závěrem

Mnozí mohou pořád tápat v tom, jaký je rozdíl mezi vytvořenou likviditou ze strany centrální banky a penězi – obojí jsou přece digitální čísla na displeji.

Na to mám jednoduchou pomůcku. Sami si odpovězte, zda si za likviditu koupíte produkt nebo službu. Nekoupíte, protože jsou uzavřené v bankovním systému.

V každém případě je pochopení penězotvorby klíčové pro správné porozumění měnové politiky centrálních bank a obecně makroekonomické roviny.

Bez znalosti teorie a souvislostí to prostě nejde.

FAQs: Na co se nejčastěji ptáte

Další zdroje informací:

• Ekonomické bubliny – Dominik Stroukal
• Stream (Video – Jak vznikají peníze)
• Česká národní banka (Jak vznikají peníze v ekonomice)