Pokuta 371 mil. euro pro kartel investičních bank, které manipulovaly s dluhopisy v době krize

Skupině investičních bank (Bank of America, Natixis, Nomura, Royal Bank of Scotland, UBS, UniCredit a WestLB) vyměřila Evropská komise pokutu 371 milionů eur (9,5 miliardy Kč). Příčinou byl kartel při obchodování s dluhopisy evropských vlád. UniCredit se odvolá proti pokutě. Odvolání zvažuje také UBS.

Místopředsedkyně EK (Evropské komise) pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová uvedla, že pokuta byla udělena za tajnou spolupráci těchto bank. EK netoleruje a ani nebude tolerovat žádnou tajnou spolupráci mezi investičními bankami, a tak nyní sahá k pokutě vůči těmto bankám.

Na existenci kartelu upozornila banka NatWest (která se jej sama účastnila) a díky tomu se pokutě 260 milionů eur vyhnula. Bank of America a Natixis nedostanou žádnou pokutu, protože už nelze potrestat jejich účast na kartelu.  

Portigon (nástupce banky WestLB) dostal nulovou pokutu, jelikož za poslední finanční rok neměl žádný čistý obrat. Právě uplynulý rok byl rozhodující pro výpočet sankce.

Poškozeni jsou naopak soutěžící neúčastnící se kartelu a také spotřebitelé. Ke kartelovým dohodám jsou náchylnější oligopolní trhy. Ty jsou charakteristické tím, že je na ně těžké vstoupit (existují různé překážky vstupu do odvětví) a převládá na nich několik málo firem s velkým tržním podílem.

Vestagerová dále uvádí, že: “Je nepřijatelné, aby uprostřed finanční krize, kdy bylo nutné řadu finančních institucí zachraňovat penězi z veřejných zdrojů, tyto investiční banky uzavíraly na trhu tajné dohody na úkor členských zemí EU.”

Italská banka UniCredit, která působí také v České republice, protestuje proti tomuto rozhodnutí EK a trvá na tom, že uvedený nález nedokazuje provinění. Banka se chystá odvolat k evropským soudům. 

Odvolání zvažuje největší švýcarská banka UBS. Banka dále uvádí, že její výsledky hospodaření by to ovlivnilo maximálně do výše 100 milionů dolarů za 2. čtvrtletí.

Závěr

Jelikož kartel fungoval v době celosvětové finanční krize v letech 2007 až 2011, je pokuta od Evropské komise ve výši 371 milionů eur pochopitelná. Evropští lídři měli v té době plné ruce práce zachránit Řecko. To se v dubnu 2010 zároveň stalo první zemí eurozóny, která musela požádat o financování ze zdrojů Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Následovalo Irsko a Portugalsko. Problémy těchto zemí se projevily především na dluhopisovém trhu.

Obchodníci bank se v té době navzájem informovali o svých cenách a objemech obchodů před aukcemi dluhopisů. Komunikovali přes chatroomy na terminálech Bloomberg. Ovlivňovali tím tedy primární i sekundární trh.