...nebo už máte účet?
Přihlašte sePoklesy v úrokových sazbách jsou jako zaklínadlo, díky kterému se oči mnohých investorů a spekulantů rozzáří. Z jednoduchého důvodu, myslí si, že akcie porostou.
Jakmile se začne mluvit o poklesu úrokových sazeb, funguje to jako zaklínadlo, které trhy zahalí duhou. Zkrátka stačí, aby všemocní centrální bankéři zvedli dostatek rukou pro první uvolnění, a každá akcie poroste. A tituly, které doposud strmě rostly, posílí přece ještě více.
Jenomže takhle ten mechanismus nefunguje. Měnová politika má tu nevýhodu, že vliv na reálnou ekonomiku funguje se zpožděním.
Když tedy tvůrce politiky koná, výsledek bude viditelný až s časovým odstupem. Běžně se uvádí šest měsíců až dva roky, s čímž se investorovi věru špatně pracuje.
My si proto v rámci dnešního příspěvku vysvětlíme, jestli je samotná událost v podobě uvolnění měnové politiky (pokles sazeb) skutečně pro investory důvod k oslavám, či opodstatněná obava, která by vás měla motivovat k defenzivnějšímu investování.
Akciové trhy fungují v krátkém období jako volby. Kupci a prodejci vytvářejí cenotvorbu, díky které vlastně v reálném čase sledujeme, jakou si trh myslí, že má daná akcie hodnotu.
Leč z dlouhodobého hlediska trhy fungují jako starší mechanická váha, které chvíli trvá, než dojde k onomu přesnému změření. Proč to zmiňuji?
Krátkodobé cenové pohyby jsou téměř irelevantní. Co trh udělal v posledních týdnech, pár měsících, je víceméně jen šum. Je určitě výhoda tento šum sledovat a interpretovat jej, ale nelze pouze podle toho investovat. A tím se dostáváme k těm úrokovým sazbám.
Vliv úrokových sazeb se do tržních kurzů propisuje dost dlouhou dobu. Jak jsme si vysvětlili hned v úvodu. Když trhy reagují na jejich pokles/růst nyní, je to pouze psychologie – ono hlasování.
Až teprve skutečný vliv na reálnou ekonomiku má vskutku význam, který se v průběhu času propisuje v kurzech akcií.
Následující graf je proto nesmírně aktuální a klíčový zároveň. My z něj totiž zjistíme, že z předešlých 8 cyklů růstu úrokových sazeb nám vychází 7měsíční průměr od posledního zvýšení sazeb, než americká reálná ekonomika upadla do problémů (recese). Jak je vidno z levé horní části, jsme nyní vysoko nad průměrem.
Záměrně nejsou v grafu vizualizovány cykly z poloviny 80. a 90. let, kdy recese neudeřila.
Během následujícího zářijového zasedání Fed, kde se předpokládat první pokles sazeb, to bude 15 měsíců od posledního zvýšení v úrokových sazbách. Kdežto průměr je osm měsíců. Co z toho vyplývá?
Čím déle zůstávají úrokové sazby na restriktivních úrovních, úměrně k tomu stoupá šance, že se něco v reálné ekonomice nebo na finančních trzích zlomí.
Co z toho plyne pro akciové trhy? V levém dolním rohu je diagram, který vizualizuje vztah mezi výkonnosti celkového trhu v podobě S&P 500 a počtem dnů mezi posledním zvýšením a poklesem úrokových sazeb ze strany Fed.
Čím delší časový odstup mezi těmito kroky, tím větší pokles akciových kurzů nastal po začátku uvolnění měnové politiky.
Nejzásadnější poselství proto je, že vždy záleží na důvodu, proč centrální banka snižuje úrokové sazby.
Pokud jsou tudíž důvody pro pokles úrokových sazeb negativního rázu (finanční krize, slabý trh práce, pokles HDP), investoři z akciového trhu odcházejí.
A teď k největšímu gró, jak se chránit před potenciálním otřesem akciového trhu? Na to je jednoduchá odpověď, diverzifikace. Zní to jako největší klišé, ale pro běžné investory nic lepšího neexistuje.
Ale co si pod tou diverzifikací představit? Stačí mít 40 % portfolia v prvotřídních dluhopisech a jsem chráněný? A co když budou akciové trhy stoupat? Vydělají dluhopisy v portfoliu něco?
Prvně si musíme ukázat, že dlouhodobým prismatem panovala kladná korelace federálních dluhopisů (10letých notes) a akciového indexu S&P 500 mnohem častěji, než by se mohlo třeba zdát. Kdo by to byl řekl, že před 90. léty tyto trhy po většinu času korelovaly?
Logika spočívá v tom, že hledáte aktivum, kde panuje slabá negativní korelace s akciovým trhem. Když jde tedy akciový trh dolů, dluhopisový trh snižuje celkovou ztrátu v portfoliu. Negativní korelace nesmí být ani příliš silná (blížit se hodnotě -1), pak je to jak hrát hru s nulovým součtem.
Když kladná korelace platila, šlo o nízkou nebo středně silnou závislost. Výjimkou byla akorát 50. a 60. léta, kdy převládala negativní korelace. Od 90. let platila slabší až střední negativní závislost. Takové zlaté období pro portfolia 60:40 (akcie a dluhopisy).
V předešlých letech jsme ale mohli sledovat, jak šel dluhopisový trh doslova do pekel pospolu s akciovým trhem. Nebyla jiná možnost, když úrokové sazby vzrostly nejvíce za předešlých 25 let.
Stále se nechytáte? Nevadí, stručně vysvětlím. Korelace není statická veličina. Jak vidíte v grafu výše, v čase se vyvíjí. To znamená, že umisťovat dluhopisy do svého portfolia dává smysl jenom po omezený čas. Řekněme 20 až 40 % času. Ale jak to poznám, kdy konkrétně je do portfolia zařadit na úkor akcií?
To jde už o dost komplikovanější záležitost. Musíte rozumět makroekonomii pro finanční trhy. Nebo číst autory, jako já, kteří vám vše polopatě vysvětlí.
Dnešním příspěvkem jsem chtěl zase jednou dokázat, že neexistuje jedna přesně daná správná cesta. Každý individuální investor se musí zařídit podle sebe a rozhodnout, co je podle něj nejvhodnější.
Leč jednu věc lze označit za univerzální pravdu, každý běžný investor se musí nějak chránit. I když neexistuje nic dokonalého, existují možnosti, jak se vyhnout velkým ztrátám svého portfolia. Musíte si jej ovšem poskládat.
Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a už vám nic neuteče.
Jednou týdně vám do schránky přijde naše Burza s odstupem, ve které odhalujeme to nejzajímavější, co se na finančních trzích stalo.
Dvakrát měsíčně se pak můžete těšit na sérii Kam tečou peníze, kde se do hloubky věnujeme ekonomice, politice a tomu do jakých finančních aktiv může být zajímavé investovat.
Je to úplně zadarmo a kdykoliv se můžete odhlásit. Mějte všechny důležité informace ve své emailové schránce. Pomůžeme vám dělat chytrá finanční rozhodnutí. Stačí se přihlásit k odběru vyplněním formuláře níže.
Vystudovaný ekonom a znalec díla Adama Smithe, Davida Ricarda a Johna Keynese, který publikuje obsah o technické analýze kapitálových trhů, fundamentální analýze, makroekonomii a měnové politice.
Jaroslav je přesvědčen, že právě tyto disciplíny jsou zásadní pro pochopení celého kontextu finančního trhu, a snaží se čtenáře vybavit ucelenou myšlenkovou mapou pro přemýšlení nad finančním světem.
“Pro investory je důležitý komplexní znalostní základ, díky kterému může každý minimalizovat rizika.”
94 %
89 %
86 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.