Připravovaná reforma má otevřít penzijní úspory startupům, private equity či nemovitostem. Podíl bude omezen na 10 %, ani to však neřeší vyšší poplatky, likviditu a domácí koncentraci.
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
Penzijní spoření má přestat být produktem, ve kterém mladý člověk snadno skončí převážně u konzervativních investic.
Připravovaná novela Ministerstva financí počítá s tím, že novým klientům budou penzijní společnosti jako základní možnost nabízet strategii životního cyklu.
Člověk do 50 let by v ní měl nejméně 80 % portfolia v akciovém fondu a až 10 % v alternativním fondu.
Po padesátce se má riziko postupně snižovat. Novela byla 3. června předložena do meziresortního připomínkového řízení.
Těch 10 % může znít nevinně. Jenže v doplňkovém penzijním spoření bylo na konci prvního čtvrtletí 2026 uloženo 320,25 miliardy korun. (Celý třetí pilíř, včetně fondů, do kterých už nelze vstupovat, spravuje dokonce 660 miliard korun).
Pokud bychom čistě pro představu vztáhli 10% limit na celý tento objem, dostaneme přes 32 miliard korun.
Reálná částka by byla nižší: limit se týká strategie nových klientů do 50 let a 10 % představuje maximum, nikoliv povinnou alokaci.
Alternativní fond může investovat tam, kam běžné účastnické fondy kvůli investičním limitům nemohou. Jde například o nemovitosti, infrastrukturu, private equity neboli soukromý kapitál a venture capital neboli rizikový kapitál financující mladé firmy.
Ministerstvo tuto kategorii zavedlo právě proto, aby penzijní společnosti získaly větší investiční volnost výměnou za vyšší rizikovost investic.
U startupu je situace jiná než u akcie společnosti obchodované každý den na burze. Mladá firma může během několika let znásobit hodnotu, ale může také skončit bez úspěšného produktu či dalšího financování.
Znovuzrychlení inflace a další růst úrokových sazeb
Splasknutí optimismu kolem AI a technologických akcií
Hospodářská recese a propad firemních zisků
Eskalace geopolitických konfliktů a růst cen energií
Nic zásadního, akcie podle mě budou dál růst
Podíl navíc často nelze rychle prodat za cenu, kterou si investor představuje.
Podobně funguje private equity.
Investor nevlastní snadno obchodovatelnou akcii na burze, ale podíl v soukromé společnosti nebo fondu, který takové společnosti nakupuje. Vyšší očekávaný výnos je zde vykoupen horší likviditou, složitějším oceňováním a vyššími náklady na správu.
Představte si rozdíl mezi prodejem akcie velké společnosti a prodejem podílu v malé soukromé firmě. U akcie stačí několik kliknutí. U soukromého podílu nejprve potřebujete někoho, kdo jej vůbec chce koupit.
Právě likvidita může být u dlouhodobých alternativních investic zásadním omezením.
Pro české firmy může být změna velmi významná. E15 upozornila, že podle zástupců venture kapitálového trhu by stačilo přesunout do rizikového kapitálu 1 až 2 % penzijních úspor, aby vznikl významný nový zdroj financování domácích inovací.
U celého třetího pilíře v objemu přes 660 miliard korun by 1 až 2 % odpovídala přibližně 6,6 až 13,2 miliardy korun.
Pro ekonomiku je argument pochopitelný. Penzijní kapitál má horizont dlouhý desítky let, zatímco startupy a private equity potřebují investory, kteří nepotřebují peníze zpět za několik měsíců.
Zdroje z penzijních fondů by tak mohly financovat české firmy, které dnes kapitál často hledají jinde.
Z pohledu střadatele však existuje druhá strana stejné mince. Penzijní účet nemá primárně zachraňovat financování českých startupů. Má vytvořit co nejodolnější portfolio na stáří.
Právě na tuto slabinu upozorňuje sociolog Daniel Prokop. Podle jeho vyjádření pro E15 by startupy a private equity měly tvořit maximálně 3 až 5 % penzijních vkladů.
Přílišná orientace na domácí firmy totiž vytváří koncentraci rizika: pokud českou ekonomiku zasáhne slabé období, člověku může současně klesnout příjem, zhoršit se výhled státního důchodu a utrpět česká část jeho penzijních investic.
Z investičního hlediska bych právě toto považoval za větší problém než samotnou přítomnost startupů.
5 % rozložených mezi stovky zahraničních soukromých firem je něco jiného než 5 % soustředěných do několika českých fondů a firem. Základem dlouhodobého portfolia zůstává diverzifikace, nikoliv vlastenecká preference domácích aktiv.
Druhou citlivou oblastí jsou náklady. Vláda chce u běžných penzijních fondů zavést strop poplatku za správu ve výši 0,5 % ročně a odstranit výkonnostní poplatek.
Alternativní fondy však mají z této změny výjimku. Ministerstvo přímo uvádí, že investice například do startupů by při nižším poplatkovém stropu nebylo možné provozovat.
Poplatky venture kapitálových fondů se pohybují kolem 2 % ročně.
Větší zapojení startupů a private equity tak může celý třetí pilíř prodražit a alternativní investice musí proti levným globálním akciovým produktům vydělat dost na to, aby vyšší náklady ospravedlnily.
Samotná myšlenka strategie životního cyklu dává ekonomický smysl:
Mladý člověk má dost času překonat krátkodobé propady a před penzí může riziko postupně omezovat.
Přidání alternativních aktiv ale tento princip posouvá o krok dále. Do penzijka se dostávají investice, které mohou přinést vysoký výnos, ale také mají nižší likviditu, složitější ocenění a podstatně vyšší riziko ztráty.
Už na to nebudete sami. Uvidíte, jak investují a přemýšlí druzí a kdykoliv si nebudete s něčím vědět rady, máte se na koho obrátit.
Připojte se k nám, nahlédněte pod ruce zkušeným investorům a objevte sílu komunity, která vám pomůže dosáhnout vašich investičních cílů.
Pokud s Discordem teprve začínáte, připravili jsme pro vás stručný návod, jak ho používat.
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí zaměřující se na hodnotové investování a akciové trhy. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Ve své investiční strategii kombinuje aktivní i pasivní přístup a zaměřuje se především na kvalitní růstové společnosti a value investice. Ve svých článcích se věnuje investičním strategiím, psychologii investování a analýze jednotlivých akcií.
94 %
90 %
