Nejdůležitější milníky, události a propady investičního stříbra od 70. let – co si vzít za ponaučení z historie?

V tomto článku se s vámi podíváme na historický vývoj stříbra za posledních 50 let. Je to dlouhá doba a stříbro za ni zažilo několik velmi zásadních událostí, které významně ovlivnily jeho dnešní podobu.

Investice do stříbra se považuje za velmi podobnou alternativu mnohem rozšířenější investice do zlata. V obou případech jde o nákup drahého kovu, kterého je na Zemi omezené množství, tedy ze své podstaty jde spíše o uchování hodnoty než o investici v pravém slova smyslu.

To ale neznamená, že trh se stříbrem je nudný. Právě naopak – cena stříbra je historicky známá svou volatilitou a na tom by se do budoucna nemělo nic měnit. V současnosti je stříbro pravděpodobně ve fázi obnoveného býčího trhu, který od sedmdesátých let zažilo dvakrát – mezi lety 1971 a 1980 a poté od roku 2001 do roku 2011.

Proč tomu tak bylo a jak bychom mohli se stříbrem dlouhodoběji spekulovat právě nyní?

První býčí trh – 1971 až 1980

Před sedmdesátými lety minulého století hrálo stříbro roli oblíbeného spekulačního aktiva – díky své volatilitě se na něm dalo hezky vydělat, rozhodně ale nešlo o běžnou protiinflační složku portfolia, za kterou se považuje nyní. V letech 1970 a 1971 se investoři kvůli stále klesající ceně stříbra zbavovali svých spekulativních pozic – a cena tak nadále klesala až na své dlouhodobé dno, kdy se obchodovalo kolem 1,70 $ za unci.

Následoval kratší býčí trh, kdy koncem února 1974 cena stříbra dosáhla až 6,70 $ za unci. Za nárůstem ceny stály dvě geopolitické události – v roce 1971 bylo opuštěno od Brettonwoodského měnového systému, tedy směnitelnosti amerického dolaru za zlato v pevném poměru.

Ještě více ale kurz stříbra zareagoval na ropný šok roku 1973, kdy mezinárodní organizace OPEC vyhlásila ropné embargo. Následný nárůst ceny ropy až o 400 % se nutně musel projevit v růstu cen spotřebitelského zboží. Meziroční inflace v Americe sedmdesátých let v průměru přesahovala 7 %.

Obě události nutily investory hledat bezpečnou, protiinflační možnost úspory svého jmění, a tak poptávka po stříbru stoupala.

Na grafu nahoře je možné vidět výše zmíněný nárůst ceny mezi lety 1971 a 1974. Cena za několik let vystoupala o 340 %. Následoval ale ještě razantnější nárůst způsobený umělou manipulací s trhem. Cena tehdy vystřelila až na téměř 50 $ za unci, což je nárůst o 1 130 %. Co se to tehdy na trhu dělo?

Bratři Huntovi se snaží ovládnout trh

Ovládnutí trhu je ve financích již spíše ojedinělá praxe některých obchodníků, kteří se snaží skoupit tak velké množství aktiva, že mají kontrolu nad většinou trhu a dovedou si tak určovat uměle navýšenou cenu.

Přečtěte si více o anatomii Pump & Dump schématu – Jak tyto podvodné praktiky poznat?

U stříbra by ovšem skoupení většiny trhu znamenalo nakoupit stříbro za zhruba tehdejší miliardu dolarů. To zní jako obrovské číslo, díky obchodování na páku v tehdejším povoleném poměru 1:10 ale na spekulativní ovládnutí trhu stačilo “pouhých” 100 milionů $.

Díky spekulativnímu nakupování stříbra na úvěr se tak v průběhu let 1978 a 1979 podařilo bratrům Huntovým kontrolovat trh až s dvěma třetinami světových zásob stříbra. Manipulace ovšem probíhala hlavně skrze forwardy, bez fyzického vypořádání obchodů.

Burza ovšem zareagovala stejně jako u současného “short squeeze” – “zmáčknutí” hedgových fondů u GameStopu – a to tak, že změnila pravidla. Burza omezila nákup přes páku a zároveň na nějaký čas zastavila obchodování.

Stříbro tak ze svého maxima velmi rychle spadlo o zhruba 62 %, po začátku obchodování se krátce vzpamatovalo, potom ale znovu začalo klesat, když se rozneslo, že bratři Huntové nejsou schopni ufinancovat své otevřené pozice.

Bratři Huntové, dolaroví miliardáři, byli zažalováni za manipulaci s trhem. Vládní činitelé se obávali, že pokud by bratři Huntové skutečně neufinancovali své spekulace, ohrozilo by to stabilitu dalších velkých finančních společností. I z toho důvodu jim nakonec několik amerických bank poskytlo úvěr ve výši 1,1 miliardy dolarů.

Co je ale důležité pro trh se stříbrem, to se od té doby dostalo do dlouhodobého medvědího trhu, který trval 20 let.

Zdroj: Kiplinger.com

Dlouhý medvědí trh – 1980 až 2001

Díky monetární politice vysokých úrokových sazeb Amerika osmdesátých let zažívala nízkou míru inflace spolu s rostoucím HDP, investoři tedy již neměli potřebu hledat protiinflační zajištění například ve stříbře – akcie a dluhopisy poskytovaly zkrátka větší výnos.

Díky rostoucí ekonomice také sílil dolar, což znamenalo pokles komodit obecně.

Investovat do stříbra zkrátka nikdo nechtěl a jeho cena se dlouhodobě pohybovala kolem 6-7 dolarů za unci.

Od devadesátých let ještě po drahém kovu poklesla poptávka z důvodu nástupu digitální fotografie. Do té doby podstatnou část veškeré poptávky (např. v roce 1983 celých 38 %) tvořilo využití ve fotografickém (nebo např. filmovém) průmyslu. V současnosti tvoří spotřeba stříbra pro klasickou fotografii pouhých 6 % celkové poptávky po stříbru.

Druhý býčí trh – 2001 až 2011

Obnovenou poptávku po stříbru od začátku tisíciletí je možné chápat hlavně jako důsledek změny paradigmatu institucionálních investorů. Zlato a stříbro začaly být považovány za prostředek stabilizace hodnoty portfolia. Přestože drahé kovy nevyplácejí dividendy ani úrok, jejich cena dokáže vždy odolat velkým burzovním krachům.

Zadruhé, na trhu se objevil nový nástroj, díky kterému do drahých kovů mohlo zainvestovat velké množství drobných investorů – ETF. První zlaté ETF se na trhu objevilo v roce 2003, první stříbrné EFT o tři roky později.

Zvýšená poptávka po stříbru znamenala obnovení růstu ceny.

Jak je možné vidět na grafu výše, býčí trh vytáhl stříbro ode dna v roce 2001 a trval až do února 2008. Nakonec o celých 380 %.

Krátká korekce přišla až s finanční krizí v roce 2008, následoval ale další býčí trh, vyvolaný právě zvýšenou poptávkou po protiinflačním aktivu, kdy stříbro v roce 2011 přesáhlo dlouho nevídanou cenu 48 $ za unci – to je další nárůst o 403 %.

Cena byla hnána hlavně poptávkou investiční a spekulační, nikoli průmyslovou. Na grafu výše je možné vidět poměr investiční poptávky po stříbru jako procento celkové poptávky.

Jak si můžete všimnout, na počátku tisíciletí se investice do stříbra blížily nule – dnes tvoří přes čtvrtinu celkové poptávky.

Současnost a výhled do budoucnosti

Od svého maxima v roce 2011 se stříbro znovu dostalo do medvědího trhu a v březnu 2020 stálo jen něco málo přes 12 $ za unci – to znamená pokles o 75 %. Následně cena opět začala strmě stoupat v souvislosti s masivním výprodejem akcií kvůli pandemie koronaviru a silně expanzivní politice bank i vlád. Od té doby se stříbro několik měsíců relativně stabilně obchodovalo na úrovni zhruba 24-27 dolarů za unci.

Škála

• Normální graf
• Logaritmický graf
• Procenta

Měna

• USD
• EUR
• CZK

Stříbro / SILVER

Načítání

Načítání

Jak je možné ze všech výše uvedených informací a grafů vyčíst, stříbro je zkrátka velmi volatilní aktivum a rozumný investor nebo spekulant by nikdy neměl držet podstatnou část svého portfolia ve stříbře. Na druhou stranu se díky tomu dá se stříbrem docela zajímavě spekulovat.

Jako příklad nejnovější spekulativní manipulace na trhu se stříbrem se dá uvést nedávná koordinovaná akce traderů z Redditu, díky které cena stříbra krátkodobě poskočila o 21 % až na 29,8 $ za unci – to je hodnota, na které bylo stříbro naposledy v roce 2013. Ozývají se ale i hlasy, že za akcí byl někdo větší a Redditeři sloužili pouze jako krytí. Koneckonců, o tom, že se se stříbrem bude něco dít se v Londýně šuškalo již v první polovině minulého roku.

Bez ohledu na svou náchylnost ke spekulacím se ale obecně předpokládá, že cena stříbra ze střednědobého hlediska bude spíše růst, a to hlavně z důvodu obnoveného využití v průmyslu.

Díky svým elektrickým vlastnostem je stříbro možné nalézt prakticky ve veškeré elektronice, v budoucnu k poptávce po stříbru přispěje například i využití v nových technologiích – při výrobě elektromobilů, solárních panelů, nebo při výstavbě infrastruktury 5G sítí.