Bill Ackman se snaží zastavit propad svého nového fondu. Pomoci mu mají akcie velkých společností jako Netflix, Visa nebo Mastercard. Dokáží však zvrátit aktuální vývoj?
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si Finex.cz jako preferovaný zdroj na Google.
Známý americký investor Bill Ackman výrazně upravil portfolio svého nového fondu Pershing Square USA. Nově do něj zařadil akcie Visa, Mastercard a Netflix, tedy firem s velmi silnými značkami a stabilním byznysem.
Vedle nich fond nakoupil také akcie Intercontinental Exchange, Alcon a S&P Global. Ackman tak sází na kvalitní podniky, které mají silné postavení na trhu a dlouhodobě dokážou růst.
Jde tak o relativně logický krok v době, kdy jeho nový fond zatím investory příliš nepotěšil.
Pershing Square USA vstoupil na burzu na konci dubna a od investorů získal přibližně 5 miliard dolarů. Začátek ale nebyl příliš povedený. Tržní cena akcií fondu klesala až k cca -12 % a nyní se nachází stále cca -5 % pod úvodní cenou.
Důležité ale je rozlišovat mezi cenou fondu na burze a hodnotou majetku, který skutečně vlastní.
Takzvaná čistá hodnota aktiv (NAV, ukazatel vyjadřující skutečnou hodnotu majetku připadajícího na jednu akcii), oproti upisovací ceně 50 dolarů mírně vzrostla, a to asi o 0,6 %.
Problém tedy spočívá hlavně v tom, že investoři nejsou ochotni za akcie fondu zaplatit jejich plnou hodnotu. Fond se proto obchoduje s výraznou slevou vůči majetku, který drží.
Výkonnost samotného portfolia zatím zaostává za širším trhem. Index S&P 500 za stejné období vzrostl přibližně o 9 %.
Znovuzrychlení inflace a další růst úrokových sazeb
Splasknutí optimismu kolem AI a technologických akcií
Hospodářská recese a propad firemních zisků
Eskalace geopolitických konfliktů a růst cen energií
Nic zásadního, akcie podle mě budou dál růst
Jedním z důvodů slabého zájmu může být také vysoký poplatek za správu. Pershing Square USA si účtuje 2 % ročně, což je na dnešní poměry poměrně vysoká částka.
Pro srovnání – běžné indexové fondy obchodované na burze (ETF) často účtují jen několik desetin nebo dokonce setin procenta ročně. U dlouhodobé investice přitom mohou vyšší poplatky znatelně ukrojit z konečného výnosu.
Jednou z možností, jak by fond mohl snížit rozdíl mezi tržní cenou a hodnotou aktiv, jsou zpětné odkupy vlastních akcií. Ty by mohly snížit počet akcií na trhu a podpořit jejich cenu.
Ackman ale zatím touto cestou jít nechce. Osobně se domnívám, že právě vysoké poplatky a absence výraznějších zpětných odkupů mohou být důvodem, proč se sleva fondu udrží potenciálně i delší dobu.
Miliardář se proto chystá problém řešit jiným způsobem. V dopise akcionářům oznámil, že plánuje rozsáhlejší marketingovou kampaň, která má zvýšit povědomí o fondu a přilákat nové investory.
Cílem je přesvědčit trh, že současná cena akcií fondu je příliš nízká vzhledem k hodnotě firem, které drží. Pokud by se podařilo zvýšit poptávku, mohla by se sleva vůči čisté hodnotě aktiv postupně zmenšit.
Ackman nemá jednoduché období ani u svého staršího evropského fondu. Ten letos zaostává za trhem a negativně se na jeho výkonnosti podepsal například pokles některých velkých technologických akcií.
Jeho základní strategie se ale nemění. Ackman dlouhodobě hledá kvalitní firmy se silnou značkou, vysokými maržemi a výraznou konkurenční výhodou. Právě Visa, Mastercard, Netflix nebo S&P Global do této strategie dobře zapadají.
Teď bude záležet na tom, zda nové nákupy skutečně pomohou zlepšit výsledky fondu a přesvědčí investory, že současná výrazná sleva představuje zajímavou příležitost.
Chcete lépe rozumět finančním trhům? V podcastu Burza s odstupem každý týden rozebíráme klíčové dění na trzích. V podcastu Kam tečou peníze se pak do hloubky věnujeme ekonomice, politice a investičním příležitostem.
Poslouchejte a odebírejte naše podcasty a získáte větší jistotu při investování a přehled o tom nejdůležitějším.
Analytik specializující se na kryptoměny, blockchain a akciové trhy. V kryptoměnovém ekosystému se pohybuje již řadu let a dlouhodobě sleduje vývoj digitálních aktiv i tradičních finančních trhů.
94 %
90 %
