Tokenomika je základním kamenem úspěchu kryptoměn. Zjistěte, jak ovlivňuje cenu, nabídku, distribuci i využití tokenů a proč by ji měl každý investor znát.
Ještě před tím, než se rozhodnete zainvestovat do kryptoměnového projektu, měli byste se seznámit s jeho tokenomikou, protože právě ta hraje zásadní roli v úspěchu projektu.
Tokenomika určuje počet tokenů v oběhu a jejich příbytek nebo úbytek, což má samozřejmě vliv na cenu daného aktiva. Součástí designu tokenomiky jsou také incentivy k držení tokenů a nespočet dalších faktorů.
V tomto článku si proto projdeme co tokenomika představuje spolu s jejími klíčovými prvky a ukážeme si, jak ovlivňuje tržní kapitalizaci projektu a tím pádem i cenu tokenu.
Slovo “tokenomika” (anglicky tokenomics) vzniklo spojením slov ekonomika a token. Odkazuje prakticky na ekonomiku daného kryptoměnového projektu.
Součástí designu tokenomiky je tvorba tokenů, jejich distribuce, ničení, motivační mechanismy nebo vesting období.
Potenciální investoři by se tak měli ptát jaká je maximální nabídka (kolik tokenů bude dohromady existovat), komu a kdy budou tokeny přiděleny nebo proč bude token někdo držet a používat.
Jak jsme si nastínili výše, tokenomika není jen o počtu tokenů v oběhu, ale také o motivačních mechanismech nebo o využití tokenů. Níže si jednotlivé prvky tokenomiky rozebereme do detailu.
V případě nabídky tokenů je třeba rozlišovat maximální nabídku tokenů a nabídku v oběhu. Pod maximem si lze představit zakódovaný počet tokenů, který kdy bude existovat.
Krásným příkladem je Bitcoin, neboť ten má jasně daný maximální počet bitcoinů v oběhu a to 21 milionů. Nabídkou v oběhu je naopak myšlen počet tokenů, který je momentálně v oběhu.
Opět si to můžeme ukázat na Bitcoinu, kterého momentálně není v oběhu 21 milionů.
K červenci 2025 je BTC v oběhu přes 19,89 milionu a právě díky těžbě postupně množství bitcoinů v oběhu narůstá, přičemž:
Můžete se však setkat i s projekty, které mají neomezenou nabídku tokenů. To platí například u Etherea. Podobně jsou na tom i stablecoiny, které jsou emitovány na základě rezerv je kryjících.
S fakty výše souvisí pojmy jako inflační a deflační nabídka tokenů. Pokud tokeny v průběhu času přibývají, jedná se o inflační nabídku, zatímco pokud ubývají, je to deflační nabídka tokenů.
Nabídka tokenů vám tak může poskytnout hezký obrázek o tom, kolik tokenů kdy bude existovat v porovnání s tím, kolik jich je v oběhu momentálně.
Platí totiž, že s přibývajícím množstvím tokenů v oběhu klesá cena jednoho tokenu, pokud není pozitivně ovlivněna tržní kapitalizace projektu.
Lze si to představit pod vzorcem níže:
Cena tokenu = tržní kapitalizace / počet tokenů v oběhu
Některé kryptoměnové projekty využívají pálení tokenů jako deflační nástroj, který má pozitivní vliv na cenový vývoj kryptoměny.
Pálení je proces, při kterém dojde k odstranění určitého množství tokenů z oběhu. Toho je docíleno tím, že se tokeny odešlou na adresu, která je označována jako pálící (burn) nebo pojídací (eater) adresa.
Ty jsou navrženy takovým způsobem, aby kryptoměny pouze přijímaly, tudíž aktiva na nich nelze poslat dále nebo s nimi jakkoliv manipulovat. Tímto jsou tokeny efektivně zničeny.
V roce 2019 se například projekt Stellar rozhodl spálit 50 % celkové nabídky tokenů, což způsobilo růst aktiva o 30 %.
Kdy a jak k pálení tokenů dochází se však napříč projekty může lišit. Existují zpravidla čtyři způsoby:
S nabídkou tokenů také úzce souvisí vesting, což je období, po které jsou tokeny uzamčeny.
Distribuce tokenů většinou zahrnuje dedikování určitého množství tokenů týmu stojícího za projektem, vývojářům, konzultantům nebo počátečním investorům.
Aby se předešlo tomu, že tyto skupiny vlastněné tokeny okamžitě prodají a podpořila se dlouhodobá udržitelnost projektu, tokeny se na určitou dobu uzamknou.
Následně je transparentně uvedeno, kdy a za jakých podmínek se jaké skupině určité množství tokenů odemkne. Typicky se při tom využívá smart kontraktů.
Vesting se skládá z cliffu (období, po které jsou tokeny uzamčeny) a jakmile toto období uplyne, tokeny jsou na měsíční bázi postupně odemykány.
Vesting bývá nejčastěji na bázi času, ale některé projekty mají vesting založený na dosažených milnících. V tom případě musí tým stojící za projektem splnit určité podmínky, aby byly jejich tokeny odemčeny.
Je také podstatné se dívat na to, jak jsou tokeny distribuovány, což představuje rozdělení tokenů jednotlivým skupinám ještě před uvedením tokenu na trh.
Každá entita vlastnící tokeny se může totiž chovat jinak a mít odlišnou motivaci od ostatních majitelů tokenů.
Jsou dva způsoby k distribuci tokenů před jeho spuštěním a to fair launch a pre-mining launch.
Jak už název napovídá, fair launch je situace, kdy žádná skupina nemá sobě dedikované množství tokenů a všechny tokeny jsou distribuovány veřejnosti. Příkladem je Bitcoin a Dogecoin.
Naopak pre-mining je stav, kdy určité množství tokenů je distribuováno různým skupinám ještě před tím, než jsou nabídnuty veřejnosti. Do této skupiny se řadí například BNB nebo token PUMP výše.
Využitím tokenů (token utility) je v rámci tokenomiky myšlena role tokenu v jeho ekosystému. Utilita tokenu by měla navazovat na cíle projektu, poskytovat hodnotu držitelům a motivovat k interakci s tokenem.
Možností, jak zakomponovat využití tokenu v rámci tokenomiky je několik:
Pokud naopak narazíte na utilitu tokenu, která je vynucená, zbytečná nebo je pouze spekulativní, dejte od projektu ruce pryč.
Teď, když jsme si prošli nabídkou tokenů a jejich postupným uvolňováním, je vhodné si vysvětlit vliv těchto faktorů na tržní kapitalizaci a cenu tokenu.
Tržní kapitalizace představuje celkovou hodnotu všech tokenů v oběhu. Lze ji tedy vypočítat vynásobením počtu tokenů jejich cenou. U tržní kapitalizace rozlišujeme dva pojmy:
Plně naředěná tržní kapitalizace nám tak prakticky říká, že pokud by si měl daný token udržet stávající cenu 1 dolar, muselo by ocenění projektu vzrůst 10x.
Tokenomika je klíčovým prvkem, který by měl každý investor před investicí do kryptoměnového projektu důkladně analyzovat.
Od nabídky tokenů, přes způsob jejich distribuce a pálení, až po reálné využití tokenu v ekosystému, všechny tyto faktory ovlivňují nejen hodnotu tokenu, ale i dlouhodobou udržitelnost celého projektu.
Tokenomika odkazuje na ekonomiku kryptoměnového projektu, tedy jakým způsobem projekt zachází se svými tokeny.
U tržní kapitalizace je třeba rozlišovat mezi momentální a plně naředěnou kapitalizací.
Pokud je plně naředěná kapitalizace výrazně větší, musí ocenění projektu vzrůst úměrně k novým tokenům, aby si token udržel stávající cenu.
Šéfredaktor kryptoměnové redakce, který se na kryptoměnových a tradičních trzích pohybuje přes pět let.
Svou vášeň pro investice našel během studií na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde se od získání teoretických poznatků přesunul k jejich aplikaci. Veřejnost se také snaží edukovat v oblasti finanční gramotnosti prostřednictvím studentského spolku Klub investorů, kde dříve zastával pozici prezidenta a nyní působí jako člen dozorčí rady, odkud dohlíží na chod celé organizace.
Klíčem k úspěchu investora je podle něj skloubení znalostí z oblasti tradičních trhů a makroekonomie, které mají výrazný dopad na kryptoměnový sektor. Nebrání se využití aktivního ani pasivního přístupu k investicím.
„Složené úročení je osmým divem světa. Kdo mu rozumí, vydělává; kdo ne, zaplatí.” – Albert Einstein