Geopolitika, drahá energie, inflace a vyšší výnosy dluhopisů mohou vytvořit řetězec, který zasáhne právě nejdražší technologické akcie.
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
Výsledky nové ankety Finexu ukazují zajímavý posun v tom, čeho se investoři bojí. Z 434 hlasujících označilo 38,7 % za největší hrozbu splasknutí optimismu kolem umělé inteligence a technologických akcií.
Na druhém místě skončila eskalace geopolitických konfliktů a růst cen energií s 28,3 %. Naopak obnovení inflace a růst sazeb znepokojuje jen 8,8 % respondentů a hospodářské recese se bojí pouhých 7,4 %.
Dalších 16,8 % nevidí zásadní hrozbu a očekává pokračování růstu akcií.
Výsledek dobře odpovídá tomu, co investoři sledují na burze. Index S&P 500 se v první polovině srpna držel poblíž rekordních maxim a jeho letošní zisk se pohyboval kolem 13 %.
Tahounem zůstávají technologie a investice do umělé inteligence, zároveň ale stále hlasitěji zní otázka, zda mimořádně vysoké výdaje přinesou odpovídající návratnost.
Zajímavá je i skupina 16,8 % optimistů. Jejich postoj není vzhledem k mimořádně silným ziskům firem iracionální, současně ale ukazuje, že část trhu očekává pokračování růstu i při poměrně náročném makroekonomickém prostředí.
Obavy čtenářů nejsou bezdůvodné. Amazon, Alphabet, Meta, Microsoft a Oracle mají v roce 2026 dohromady investovat téměř 800 miliard dolarů.
Trh už proto neoceňuje jen růst umělé inteligence, ale také předpoklad, že se stovky miliard dolarů skutečně promění v nové zisky.
Zatím pro tento optimismus existují argumenty. Zisky společností z indexu S&P 500 za druhé čtvrtletí směřovaly k meziročnímu růstu o 30 %, což by bylo nejrychlejší tempo od roku 2021.
Technologický sektor měl růst dokonce o 72 %. To je důvod, proč se AI akcie i přes výkyvy stále těší mimořádné pozornosti.
Riziko je ovšem v laťce očekávání. U firem typu Nvidia nemusí ke zklamání stačit pokles zisků. Stačí, aby růst byl o něco pomalejší, než trh předpokládal.
Na základě analytiků Wall Street.
Velmi zajímavých je 28,3 % hlasů pro geopolitiku a energie. Tyto odpovědi totiž nejsou oddělené od strachu z technologického propadu.
Napětí mezi Spojenými státy a Íránem opakovaně rozhýbalo ceny ropy a americké spotřebitelské ceny energií byly v červenci meziročně vyšší o 14,7 %.
Právě zde vzniká možný řetězec problémů:
Jinými slovy, druhá nejčastější obava čtenářů může být spouštěčem té první.
To je důležité i proto, že jen 8,8 % respondentů označilo za hlavní riziko inflaci a úrokové sazby.
Americká centrální banka na konci července držela sazbu v pásmu 3,5 až 3,75 % a tři členové hlasovali pro její zvýšení o čtvrt procentního bodu. Dopad úrokových sazeb na akcie proto nelze odepsat.
Pouhých 7,4 % hlasů pro recesi působí překvapivě, protože růst americké ekonomiky ve druhém čtvrtletí zpomalil na anualizovaných 1,5 %.
Pod povrchem však obraz není tak slabý. Soukromá domácí poptávka vzrostla o 3,9 % a firemní zisky zůstávají velmi silné.
Nízký strach z recese tak nemusí znamenat bezstarostnost, ale spíše rozlišení mezi zpomalující ekonomikou a skutečnou ziskovou recesí firem.
Dokud podnikové zisky rostou, mají americké akcie pevnější základ, než naznačuje samotné tempo hospodářského růstu.
Za největší varování z ankety bych proto nepovažoval jednu konkrétní odpověď, ale jejich propojení. Trh stojí na silných ziscích a mimořádných očekáváních kolem umělé inteligence.
Největším rizikem nemusí být událost, kterou investoři vůbec nečekají, ale situace, kdy se geopolitika, energie, inflace a vysoké ocenění technologických firem spojí do jednoho problému.
Právě tehdy může být reakce trhu výrazně silnější, než by naznačoval kterýkoliv z těchto faktorů samostatně.
Většina lidí nikdy této renty nedosáhne. Ne proto, že málo vydělávají. Ale protože nikdy nespočítali, kolik vlastně potřebují.
Ukážeme vám, kolik peněz budete potřebovat, kolik musíte každý měsíc investovat a jak dlouho vám cesta k rentě může trvat.
Je to 5 milionů, 10 milionů, nebo ještě víc?
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí zaměřující se na hodnotové investování a akciové trhy. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Ve své investiční strategii kombinuje aktivní i pasivní přístup a zaměřuje se především na kvalitní růstové společnosti a value investice. Ve svých článcích se věnuje investičním strategiím, psychologii investování a analýze jednotlivých akcií.
94 %
90 %
