Úrokové míry – Jakou roli hrají v měnové politice a jak ovlivňují inflaci, HDP a celkově finanční trhy?

Úrokové míry spadají pod měnovou politiku, neboť centrální banky jejich regulováním ovlivňují inflaci, HDP a zaměstnanost. V podstatě o nic jiného v měnové politice nejde. Což dnes není již tak úplně pravda, protože regulace úrokových sazeb spadá pod tzv. klasickou měnovou politiku. Zatímco například kvantitativní uvolňovaní (QE) patří mezi tzv. nekonvenční monetární nástroje.

V článku se tedy budeme zaobírat základní teorii, v čem ovlivňování úrokových sazeb spočívá. Jaký je důsledek této politiky. Respektive, co se stane, když se centrální banka rozhodne úrokové sazby zvýšit? Čeho chce naopak dosáhnout jejich snížením? Jak to ovlivní reálnou ekonomiku? Co to znamená pro akciové a jiné trhy?

Obsah článku

Klasická měnová politika – Ovlivňování krátkodobé úrokové míry

Měnová politika znamená regulaci operačního cíle, což je v tomto případě krátkodobá úroková míra. Centrální banka operačního cíle dosáhne skrze zvolený nástroj. Teoreticky vzato má možnosti dvě. První možností je pouhé nařízení, ale to se v dnešním světě praktikuje maximálně někde v afrických státech. Prakticky lze proto využít jedině tzv. operace na volném trhu.

Ovlivňování úrokové míry má pak v základu konečný cíl v podobě cenové stability a zdravého hospodářského prostředí. Pod pojmem expanzivní měnová politika rozumíme akce centrální banky spočívající ve snížení krátkodobé úrokové míry, čímž rozumíme konkrétní úrokovou míru, za kterou se provádí operace dodávání či stahování likvidity – sazba, za kterou si banky poskytují dodatečné rezervy.

Zdroj: JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice II: M6

V každém státě je tím myšleno něco jiného. Ve Spojených státech mluvíme o tzv. federal funds rate. V tuzemsku tím myslíme tzv. repo sazbu. Pokud například Federální rezervní banka skrze operace na volném trhu sníží Federal Funds Rate, dojde logicky k tržní reakci v podobě snížení ostatních úrokových měr v dané ekonomice. Naopak restriktivní měnová politika má za následek zvýšení úrokových měr.

Proč tohle centrální banky vůbec dělají? Změny v úrokových sazbách jsou dvojsečné – mají pozitivní a negativní efekt na reálnou ekonomiku a trhy s cennými papíry. Centrální banky cílují úrokovou míru na základě aktuálního stavu ekonomiky (inflace, zaměstnanost). Když se ekonomika přehřívá, mělo by dojít k jejich navýšení. Pokud je ekonomika v recesi, sazby mají jít dolů. Na papíře to zní možná jednoduše, ale realita je trochu jiná.

Pokud je například nemovitostní trh extrémně přepálený, je tam lidově řečeno bublina, centrální banka má správně zakročit v podobě zvýšení sazeb. Nemovitosti po celém světě enormně rostou na ceně, tak proč pověřené instituce téměř nereagují?

Protože je to jako chtít zabít komára kladivem. Navýšením sazeb sice zchladíte nemovitostní trh, ale naděláte škody v podobě utlumení zaměstnanosti.

Vyšší úrokové sazby mají totiž za následek menší ochotu společností investovat (nové výrobní haly, závody atp.), tedy nenarůstající nabídku pracovních míst.

Jak úrokové míry ovlivňují HDP?

Úrokové sazby zásadní měrou ovlivňují hrubý domácí produkt skrze investice a spotřebu. Snížení sazeb způsobí, že je pro ekonomické jednotky mnohem lehčí získat prostředky, což se logicky projeví ve větší ochotě investovat a spotřebovávat. Kromě toho s nižšími úroky mají i více disponibilních prostředků.

Jak vyplývá z přiloženého grafu s ASAD modelem, čím více se utrácí (posun AD1 na AD2), HDP (Y) a cenová hladina (z P1 na P2) vzroste. Analogicky proces funguje v okamžiku, kdy dojde ke zvýšení úrokových sazeb. Cena peněz je vyšší, takže si ekonomické jednotky méně půjčují. Pak se méně investuje, spotřebovává a výstup ekonomiky (Y) se sníží.

Jak úrokové míry ovlivňují inflaci?

Inflace znamená růst cenové hladiny zboží a služeb v průběhu měřeného časového intervalu. Pokud je inflace nižší, řekněme do 3 %, jedná se o naprosto normální výsledek zdravé ekonomiky, která funguje. Nicméně, inflace se musí držet pod kontrolou, protože jinak může dojít k naprosté ztrátě nákupní síly ekonomických jednotek, což se dělá skrze ovlivňování úrokových měr.

Pokud je například vysoká inflace v USA, Federální rezervní banka vyhlásí navyšování jejich základní sazby federal funds rate, za kterou si mezi sebou banky půjčují. Zcela učebnicově, pokud vzroste inflace nad 3 %, Fed by měl sazby zvýšit, aby měl cenový růst pod kontrolou. Vyšší sazby implikují vyšší náklady na vypůjčení peněz.

Řečené vede ke snížené poptávce po službách a zboží. A jak jsme si ukázali na ASAD modelu, nižší poptávka sníží cenovou hladinu (inflaci).

Jak však nyní víme, inflace za květen 2021 v USA dosáhla 5 %, ale Fed nechává sazby téměř nulové. Proč riskují, že pak inflaci nezvládnou krotit? Pamatujete na kladivo, kterým chceme zabít komára? V USA je v polovině roku 2021 stále vyšší nezaměstnanost a brzkým zvýšením sazeb by americká centrální banka jednoznačně způsobila krizi. 

Když ve Spojených státech v letech 1980 až 1981 inflace dosahovala dvojciferných 14 %, Fed navýšil sazby až na 19 %, aby cenovou hladinu držel pod kontrolou. Tohle extrémní navýšení automaticky způsobilo recesi, ale zas na druhou stranu byla inflace zkrocena na únosnou mez. Na přiloženém grafu si všimněte (levá osa inflace, pravá osa federal funds rate), že sazby většinu času kopírují inflaci.

Popsaný vývoj je právě učebnicově správně, ani by nemělo docházet k příliš roztaženým pomyslným nůžkám mezi inflací a federal funds rate. Určitě na grafu zaregistrujte, že po roce 2008 už ke zmíněnému kopírování nedocházelo. Sazby zůstaly léta na nule, přitom inflace vzrostla na téměř 4 % v roce 2012 a Fed to nechal bez odpovědi.

Jak ovlivňují úrokové míry akciový trh?

Asi nikoho nepřekvapím, když řeknu, že úrokové míry mají na akciový trh významný vliv. Když jsou díky expanzivní politice centrální banky úrokové míry nízké, pak mají firmy nižší náklady na splácení zapůjčeného kapitálu. Je více kapitálu na reinvestice a rozvoj firmy, což s sebou nese očekávání o rostoucích budoucích výnosech.

Pokud ovšem dojde ke zvýšení sazeb, očekávané výnosy firem klesnou, což se projeví i poklesem cen akcií. Vztah mezi sazbami (konkrétně federal funds rate) a akciovým indexem Dow Jones lze pozorovat na přiloženém grafu. Pokud byl Fed okolnostmi přinucen sazby navýšit, Dow Jones rychle reagoval rapidním poklesem. Přirozeně dost záviselo na tom, jak rychle se sazby navyšovaly.

Naopak snižování sazeb fungovalo pro akciový index Dow Jones jako přidávání paliva pod kotel. Od roku 2008 jsou federal funds rate většinu času téměř na nule a od té doby se Dow Jones zhodnotil o více jak 451 %. Vidíte, jak postupné zvyšování v letech 2016 – 2018 způsobilo na indexu stagnaci? Po celý rok 2018 se Dow Jones technicky nikam neposunul.

Úrokové míry, dluhopisový trh americký dolar

Vliv federal funds rate na tržní úrokové míry je díky grafu zřejmý – Fed základní úrokovou mírou ovlivňuje všechny ostatní úrokové míry. Od 60. let do počátku 80. let byla politika Fedu víceméně restriktivní (sazby nahoru), díky čemuž rostly i tržní úrokové míry na amerických desetiletých vládních dluhopisech. Od té chvíle trvá období, kdy je politika vesměs expanzivní (sazby dolů), což způsobuje klesající tržní úrokové míry (výnos) na dluhopisech.

Hodnota amerického dolaru v závislosti na rostoucích sazbách přirozeně stoupá. Výplaty z úroků jsou v dolarech, takže poptávka po měně roste. Navíc rostoucí úrokové míry říkají, že hospodářství daného státu expanduje, z čehož domácí měna též těží. Pokud jakákoliv centrální banka aplikuje deflační (restriktivní) politiku, domácí měna posiluje.

Dopad na očekávání

Růst nebo pokles úrokových měr má vliv i na psychologii investorů, tedy na jejich očekávání. Krásným příkladem je reakce investorů na trhu se zlatem v červnu 2021, kdy Fed ekonomickou projekcí zcela změnil očekávání investorů ohledně budoucí inflace.

Americká centrální banka totiž v projekci kalkulovala s navyšováním sazeb, s čímž mohla veřejnost kalkulovat. Centrální banka se tím zavázala, že inflaci bude mít nakonec pod kontrolou. Pak ztrácelo zajištění ve zlatě smysl a trh se žlutým kovem se tvrdě vypláchl.

Závěrem

Z článku vyplývá, že pro každého investora je nesmírně důležité chápat, jak jsou centrální banky schopny trhy ovlivňovat skrze klasickou měnovou politiku, která je tvořena regulací úrokových sazeb. Ukázali jsme si totiž, že úrokové míry jsou taková neviditelná ruka, která trhy nesmírně ovlivňuje. Proto je velmi příhodné se tomuto tématu věnovat, i když se rozhodně nejedná o nic vyloženě snadného.

TIP: Chcete se o úrokových sazbách dozvědět ještě více informací? Přečtěte si jaké všechny úrokové sazby ČNB vyhlašuje, jaký je rozdíl mezi fiskální a monetární politikou a další zajímavé informace.