Nejvyšší soud zrušil Trumpova cla, prezident ovšem reagoval zavedením nového globálního cla ve výši 10 %, které posléze zvedl na 15 %. Co to znamená pro jednotlivé země a firmy?
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si Finex.cz jako preferovaný zdroj na Google.
V pátek americký Nejvyšší soud rozhodl, že obchodní cla zavedená Trumpovou administrativou jsou neplatná. Soudci se na tom shodli v poměru hlasů 6:3, čímž byla cla zrušena.
Prezident na verdikt okamžitě a bouřlivě reagoval na své sociální síti Truth Social a ještě v pátek se rozhodl zavést globální cla ve výši 10 % na základě jiného zákona.
O den později pak oznámil, že tento zákon využije na maximum a plánované celosvětové clo se zvýší z 10 % na 15 %. Tento krok tak prohlubuje nejistotu pro firmy, které už tak mají potíže sledovat neustále se měnící pravidla a s nimi spojené náklady.
I když některé země a odvětví pociťují ve srovnání s dřívějšími cly úlevu, celkové poselství je jasné – Washington udržuje cla v samém jádru své ekonomické strategie.
Trump dodal, že administrativa upřesní podrobná opatření během několika příštích měsíců. Patnáctiprocentní strop je zakotven přímo v zákoně, který chce vláda k zavedení cel využít.
Zatímco dříve byl k zavedení cel použit zákon o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977, nově má Bílý dům využít článek 122 amerického obchodního zákona.
Ten prezidentovi umožňuje uvalit cla až do výše 15 %, avšak pouze na omezenou dobu. Po 150 dnech musí jakékoliv jejich prodloužení schválit Kongres.
I když se administrativa nyní opírá o článek 122, má stále v záloze další obchodní nástroje, jež mohou cílit na konkrétní produkty nebo země:
V minulém roce Trump uvalil cla ve výši až 50 % na klíčové obchodní partnery, jako jsou Indie a Brazílie, přičemž na některé čínské zboží dopadla cla dokonce až ve výši 145 %.
Dopad plošného patnáctiprocentního cla nebude pro všechny země stejný. Některé státy budou platit nižší sazby než v rámci dřívějších cel zaváděných přes IEEPA, jiné naopak budou čelit citelnému zvýšení celní zátěže.
Brazílie, která dříve čelila clům až 50 %, by z tohoto kroku mohla profitovat. Podobně by na tom byly i země jako Kanada, Čína, Indie, Indonésie, Mexiko a Jihoafrická republika.
Naopak země jako Argentina, Austrálie, Saúdská Arábie či Spojené království budou s největší pravděpodobností čelit vyšším clům než v rámci předchozích opatření.
Z pohledu firem patří mezi vítěze zejména velcí maloobchodní prodejci (retaileři), jako jsou Walmart, Target, Costco nebo Amazon. Právě ti totiž ze zahraničí dovážejí obrovské objemy spotřebního zboží.
Jistou úlevu by u dovážených dílů mohly pocítit také automobilky. Nižší cla u těchto klíčových vstupů představují dobrou zprávu pro výrobce jako GM, Ford a Toyota, kteří jsou na mezinárodních dodavatelských řetězcích silně závislí.
Už na to nebudete sami. Uvidíte, jak investují a přemýšlí druzí a kdykoliv si nebudete s něčím vědět rady, máte se na koho obrátit.
Připojte se k nám, nahlédněte pod ruce zkušeným investorům a objevte sílu komunity, která vám pomůže dosáhnout vašich investičních cílů.
Pokud s Discordem teprve začínáte, připravili jsme pro vás stručný návod, jak ho používat.
Analytik specializující se na investování, akciové trhy a kryptoměny. Je absolventem bakalářského studia na Vysoké škole ekonomické v Praze a v současnosti zde pokračuje v navazujícím magisterském studiu.
Na finančních trzích se pohybuje již více než deset let a dlouhodobě se věnuje analýze tradičních i kryptoměnových trhů. Ve Finexu působí jako šéfredaktor a zaměřuje se na investování, makroekonomii a aktuální dění na finančních trzích.
94 %
90 %
