Třetí největší banka v tuzemsku nevznikne. Akcionáři Monety zamítli spojení s PPF

Během jara Moneta a PPF podepsaly rámcovou smlouvu ohledně akvizice Air Bank, českého a slovenského Home Creditu a společnosti Benxy. Jeden z největších obchodů v historii českého bankovnictví ale na valné hromadě narazil.

Akcionáři Monety sice na úterní valné hromadě odhlasovali samotný nákup, ale zamítli vydání nových akcií, kterými měla Moneta za sloučení zaplatit. Pro vydání nových akcií totiž hlasovalo 61,69 % akcionářů, pro navýšení kapitálů je ale potřeba získat 75 % hlasů. Jinými slovy – transakce schválená byla, její financování už ale ne. Bez vydání nových akcií totiž obchod v hodnotě 26 miliard korun zkrátka nemůže proběhnout – Moneta tolik hotovosti k dispozici nemá. Aktuálně se tak vznik třetí největší banky, co do počtu klientů, odkládá.

Transakce schválená byla, její financování ale už ne.

Valné hromady se účastnilo 73,17 % akcionářů Monety s oprávněním hlasovat, z toho 26,9 % korespondenčně. A jak se čekalo, někteří akcionáři před klíčovým hlasováním podali protesty či žádali vysvětlení transakce. Kladli otázky na okolnosti vzniku transakce, ocenění jednotlivých firem či na náklady na spojení.

Smysl spojení uznávají i největší odpůrci. Problém je cena

Spojení považují ve střednědobém horizontu za smysluplné i ti největší odpůrci spojení. Moneta i PPF se dobře doplňují a soustředí se na lukrativní trh spotřebitelských úvěrů, který do budoucna dokáže zajistit zajímavé výnosy. Když ale přijde řeč na cenu, kterou má Moneta zaplatit, akcionáři těžko nalézají shodu.

Moneta měla akvizicí získat od skupiny PPF 100 % akcií Air Bank, jejichž celková kupní cena činila 25,9 miliardy korun. Z této částky mělo 2,59 miliardy jít z volných zdrojů banky a zbylých 23,31 miliardy z úhrady emisního kurzu skupinou PPF za úpis 291 375 000 nově vydaných akcií Monety, které měly být vydání s cenou 80 korun za akcii. A právě vydání nových akcií akcionáři zamítli.

Kdo hlasoval proti?

Proti spojení patrně hlasovali menší institucionální akcionáři ze zahraničí, jimž dvě americké poradenské společnosti doporučily, aby spojení nepodporovali. S transakcí delší dobu nesouhlasí fond Petrus Advisers, který vlastní zhruba 10 % akcií tuzemské banky.

Spurný se nevzdává. Jednání s PPF budou pokračovat

Šéf Monety Tomáš Spurný celou transakci obhajoval, spojení by dle něj vedlo k vytvoření opravdu silného hráče na tuzemském bankovním trhu. Jak už jsme informovali, pokud by akvizice prošla, vznikl by bankovní podnik s klientskou základnou čítající 2,4 milionu lidí. Dále by spojení mělo přenést 25% navýšení úvěrového portfolia a vklady navýšit o více než polovinu. Výrazně by se měla zvýšit také ziskovost a návratnost kapitálu. V roce 2024 Spurný předpokládá zisk převyšující 8,5 miliardy. Dále by se měly o 15 až 20 % zvýšit dividendy.

Jednání o spojení se skupinou PPF budou pokračovat.

Po valné hromadě Tomáš Spurný Seznam Zprávám potvrdil, že jednání o spojení se skupinou PPF budou pokračovat. A PPF se vyjádřila podobně. Spurný také odmítl, že by měl za spojení přislíbenou jakoukoli odměnu. Dle jeho slov získal od Petra Kellnera ústní slib, že pokud ke spojení dojde, bude představenstvo pokračovat ve stávajícím složení. Spurný by tak vedl i nově vzniklou banku. Aktuálně ale po tragické smrti Petra Kellnera Spurný jedná s managementem skupiny PPF.