Rekordní inflace v eurozóně dosahuje 7,5 % – Jak na to hodlá reagovat Evropská centrální banka?

Dnešní článek je na téma inflace v eurozóně. Můžeme říci, že téma inflace je již dlouhodobě nejdůležitějším tématem mezi všemi analytiky a ekonomy snad ve všech státech světa. Na uvolněnou měnovou politiku centrálních bank nejdříve reagovala růstem ceny většina aktiv, nyní na tuto politiku reagují rostoucí ceny výrobků a služeb v podobě inflace. 

Inflace v eurozóně

Statistický úřad Eurostat ve svém aktuálním prohlášení uvedl, že v březnu se zvýšila míra inflace v eurozóně na hodnotu 7,5 % (můžete vidět v grafu níže pod označením All-items), což představuje rekordní hodnotu od zavedení eura před 20 lety. Zvyšovaly se zejména ceny energií. V únoru inflace činila 5,9 %.

Ekonomové očekávali inflaci na hodnotě 6,6 %. Válka na Ukrajině a sankce proti Rusku vyhnaly ceny pohonných hmot a zemního plynu na rekordní úroveň. Míra inflace tak zůstává vysoko nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která jej stanovila na 2 %. 

Eurostat uvádí, že se ceny energií v březnu meziročně zvýšily o 44,7 % (jak můžete vidět na grafu níže červenou barvou), ceny potravin, alkoholu a tabáku pak vzrostly o 5 % (uvedeno žlutou barvou v grafu). Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply o 3,4 % a ceny služeb o 2,7 %.

Zdroj: ec.europa.eu

Jádrová inflace

Jádrová inflace je růst cen (zdražování) neregulovaných, nepotravinářských komodit, tedy celková inflace bez regulovaných cen, bez cen potravin a bez cen PHM, po očištění o primární dopady změn nepřímých daní.

Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, zrychlila na 3,2 % z únorových 2,9 %. Můžeme tedy říci, že bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku ceny vzrostly pouze o 3 %. 

Měnová politika Evropské centrální banky

ECB je centrální bankou 19 zemí Evropské unie, které přijaly euro. Jejím hlavním úkolem je udržovat cenovou stabilitu. Plní ji tím, že zajišťuje, aby inflace zůstávala nízká, stabilní a předvídatelná. Snaží se tak spotřebitelům usnadnit plánování úspor i výdajů.

Ekonomové říkají, že vysoké náklady na energie snižují kupní sílu domácností a marže podniků, mají i negativní dopady na investice. Pravděpodobně zvýší i ceny dalšího zboží a služeb, zejména potravin, protože zemní plyn je největším nákladem při výrobě hnojiv.

Agentura Reuters uvádí, že vývoj inflace staví ECB před obtížné dilema ohledně měnové politiky. Její zpřísnění by mohlo poškodit ekonomiku bloku, která se potýká s dopady ruské invaze na Ukrajinu a přetrvávajícími následky pandemie covidu-19. ECB odhaduje, že v prvním čtvrtletí byl ekonomický růst sotva kladný, zatímco ve druhém čtvrtletí bude téměř nulový.

Agentura dále uvádí, že se eurozóna blíží stavu stagflace, během níž se rychlá inflace pojí se stagnací růstu. Pravděpodobným kompromisem bude, že ECB letos svou měnovou politiku zpřísní, ale po co nejmenších krocích.

Závěr

Na uvolněnou měnovou politiku centrálních bank nejdříve reagovala růstem ceny většina aktiv, nyní na tuto politiku reagují rostoucí ceny výrobků a služeb v podobě inflace. 

Takto vysoká inflace, jako je nyní v eurozóně, USA a i u nás v České republice, už je vážný problém pro centrální bankéře. Mnoho analytiků říká, že při takto vysokých číslech inflace, již nemůžou centrální banky pouze přihlížet. 

Nejpravděpodobnější scénář je ten, že centrální banky budou postupně zpřísňovat svoji měnovou politiku v podobě zvyšování úrokových sazeb. Na vysoké úrokové sazby negativně reaguje většina aktiv zejména akcie a nemovitosti. 

Někteří analytici při vyšších úrokových sazbách vidí bezpečný přístav v podobě zlata a volné hotovosti. Jelikož většina aktiv při vyšších sazbách většinou ztrácí, volná hotovost tudíž nominálně zůstává na stejných hodnotách.

TIP: Inflace – Co je to inflace? Jaké jsou její příčiny a jaké může mít dopady?