Tuzemská inflace zase na rekordní úrovni, dosahuje 12,7 % – Důsledek růstu cen pohonných hmot?

Inflace v tuzemsku zase láme rekordy, za březen dosahovala 12,7 %. Je tak vůbec nejvyšší od května 1998. Ne jenomže je inflace dvojciferná, ona stále akceleruje. Pro domácí ekonomiku se jedná o obrovský problém. Natolik vysoká inflace totiž znamená, že reálné úrokové míry jsou -7,7 %. Což je samozřejmě něco, co se zcela vymyká normálu. Proto osobně počítám s tím, že Česká národní banka (ČNB) neukončí cyklus růstu základních úrokových sazeb.

Nejvyšší inflace od května 1998

Na základě dnešních zveřejněných údajů ze strany Českého statistického úřadu vzrostla za březen 2022 cenová hladina meziročně o 12,7 %. Inflace se dále zvýšila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Čili je naměřená inflace asi o tři procentní body nad prognózou ČNB. A pokud bude tímto tempem stoupat i nadále, zcela pokoříme úrovně, které známe z druhé poloviny 90. let.

Zdroj: tradingeconomics.com

Sami můžete naměřenou inflaci srovnat s poslední inflační prognózou ČNB. Osobně moc nerozumím tomu, proč ta prognóza nebyla před posledním zasedání tuzemské centrální banky aktualizovaná. Přitom členové bankovní rady, včetně guvernéra Jiřího Rusnoka, přiznávali, že inflace dosáhne 13-14 %. Popravdě jejich model asi pracoval se staršími daty, které vůbec nereflektovaly události z konce února.

Zdroj: cnb.cz

Z vyjádření ČNB vyplývá, že březnový meziroční růst inflace byl ve srovnání se zimní prognózou ČNB o téměř tři procentní body výraznější, protože přispěly všechny složky inflace s výjimkou daní. Nejvýraznější vliv měl nárůst cen pohonných hmot. Růst cen potravin, regulovaných cen a jádrová inflace též značně překonaly prognózu. Jak vyplývá z přiložené tabulky, složka pohonných hmot se meziročně změnila enormně.

Zdroj: cnb.cz

Když začala válka na východě, hned jsem ve svých příspěvcích varoval, že do léta tu těch 15 % budeme mít. A nyní se zdá, že toho dosáhneme už během jara. Zatím vůbec nic nenaznačuje, že bychom měli mít za sebou vrchol růstu. Jednak mají nabídkové šoky svou setrvačnost a nezmizí hned a jednak už tu máme inflační spirálu. A v inflační spirále krmí inflace sama sebe – inflační spirálu jsem krátce popsal v analýze z minulého roku.

Člen bankovní rady V. Benda poskytl rozhovor, ve kterém vysvětluje, že aktuálně naměřená inflace je už vážně problematická, protože velmi citelně ničí kupní sílu peněz. Proto zdůrazňuje, že boj s inflací je pro ČNB naprostou prioritou. Čili je momentálně jejich cílem, aby domácnosti šetřily, tvořily úspory skrze růst úrokových sazeb. Respektive bojují s inflačním očekáváním. Já jsem v tomto ohledu však skeptický, protože reálná úroková míra je již řečených -7,7 %. Nepodceňoval bych v tomto ohledu domácnosti – dokážou si snadno spočítat, že se jim pořád vyplatí okamžitá spotřeba, než ji odkládat do budoucna za nominální úrok ze spořícího účtu.

Aby totiž domácnosti odložily spotřebu, musí věřit, že si díky úroku v budoucnu koupí více. Ta inflace ale natolik předbíhá výnosy z peněžních instrumentů (spořící účet), že tomu bude věřit málokdo. Vzhledem k tomu, že mluvím o odložené spotřebě, primárně vycházím z klasické ekonomické školy. Centrální banka mluví o snížené poptávce, ale myslíme v podstatě to samé – operují akorát s pojmy Keynese.

Závěrem

Díky inflaci víme, že se tuzemská ekonomika pořád vzdaluje od rovnováhy. Člen bankovní rady V. Benda taktéž připustil možnost stagflace. Což implikuje stagnaci, nebo vyloženě pokles výstupu domácí ekonomiky (HDP).

V každém případě má ČNB nelehký úkol a jsem proto zvědav, jak se k tomu následující měnově-politická jednání postaví. Osobně ale zastávám názor, že minimálně na 7 % základní úrokovou sazbu zvýší. Ne samozřejmě naráz, ale zhruba do toho léta.