Technologické akcie se vůči indexu S&P 500 dostaly na nejnižší relativní ocenění za roky. Je to signál konce sázky na umělou inteligenci, nebo chvíle, kdy se rodí zajímavá investiční příležitost?
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
Ještě nedávno platilo, že velcí technologičtí hráči si na burze téměř vždy nesli výraznou přirážku. Trh zkrátka věřil v jejich vyšší růst, silnější marže a schopnost ovládnout nová odvětví.
Rozdíl mezi oceněním technologického sektoru a celého indexu S&P 500 klesl na nejnižší úroveň od roku 2020.
Nvidia se podle očekávaných zisků dostala na téměř stejný násobek ocenění jako celý index. Ještě před pár měsíci by něco takového znělo naprosto absurdně.
Je důležité pochopit, co to znamená v praxi. Když akcie zlevní vůči trhu, neznamená to automaticky, že jsou celkově levné. Ukazuje to hlavně na fakt, že investoři znatelně mírní své nadšení.
Funguje to podobně jako u bytu v oblíbené čtvrti. Když jeho cena spadne z mimořádně přestřelené úrovně na “pouze” vysokou, pořád to pro vás nemusí být výhodná koupě.
V případě technologií teď trh vysílá jasný vzkaz: ukažte nám, že miliardy nasypané do datových center, čipů a infrastruktury skutečně povedou k vyšším peněžním tokům.
| Tržní ukazatel | Zjištěná realita |
| Ocenění tech sektoru vs. trh | Nejnižší rozdíl (prémie) od roku 2020 |
| Nvidia (násobek ocenění zisků) | Téměř na stejné úrovni jako celý trh |
| Fáze “Euforie” | K růstu stačil příslib a příběh |
| Současná fáze trhu | Investoři striktně vyžadují tvrdé výsledky |
Právě tady se láme současná debata o umělé inteligenci. Trh její dlouhodobý potenciál nezavrhl, začíná být ale mnohem přísnější, pokud jde o tempo návratnosti investic.
A to je zásadní rozdíl. V euforické fázi stačí ke štěstí silný příběh, zatímco v té další už investoři vyžadují reálné výsledky. Právě proto se nyní přeceňují i akcie, které ještě nedávno působily jako naprosto bezriziková sázka.
Hlavní důvod je prostý. Obří investice do infrastruktury pro umělou inteligenci rostou mnohem rychleji než jistota, že se ve stejném tempu promění v reálné zisky.
Agentura Bloomberg uvedla, že Alphabet, Amazon, Meta a Microsoft míří v součtu ke kapitálovým výdajům ve výši zhruba 650 miliard dolarů.
Právě obavy z opožděné návratnosti těchto výdajů patří k hlavním důvodům, proč Nvidie i další technologické tituly ztratily část svého dřívějšího lesku.
To je na celém příběhu to nejzajímavější. Trh už dnes neoceňuje pouze samotný objem výdajů, ale především jejich kvalitu.
Nestačí jen říct: “Utrácíme obrovské částky za budoucnost.” Je nutné doložit, že tato budoucnost přinese solidní marže, udržitelnou poptávku a obranu proti konkurenci.
U Microsoftu se navíc objevily pochybnosti, zda si v závodě o AI udrží svou dosavadní dominanci. I přesto ale zůstává u analytiků velmi oblíbený. Jeho ocenění se totiž nachází pod úrovněmi, na které byli investoři v posledních letech zvyklí.
Druhou věcí, kterou by investoři neměli podceňovat, je velikost samotných vítězů. Jakmile tržní hodnota překročí hranici několika bilionů dolarů, další růst už bývá výrazně těžší.
Není to tím, že by technologičtí giganti ztratili jiskru. Prostá matematika k nim ale začne být mnohem méně shovívavá.
Přidat na hodnotě další bilion je zkrátka mnohem složitější než prvních sto miliard.
I proto dnes investoři častěji nehledají příležitosti přímo u těch nejzvučnějších jmen, ale v jejich dodavatelském řetězci – například u výrobců pamětí či zařízení pro polovodiče.
Největší chybou by bylo interpretovat současné zlevnění technologií v extrémech. Výroky typu “boom je u konce”, nebo naopak “jde o jasný nákup”, nejsou zkrátka samy o sobě rozumným závěrem.
Mnohem lepší je vnímat celou situaci v širším kontextu.
Agentura Reuters například uvádí, že analytici u Nvidie stále očekávají mimořádně rychlý růst zisků. Ten by měl být výrazně vyšší než v případě celého indexu S&P 500.
Současné dění by se tak dalo číst spíše jako přechod od slepé víry k pečlivému výběru. To ve výsledku vytváří pro drobného investora mnohem zdravější prostředí.
Když totiž trh věří úplně všemu, šplhají ceny nebezpečně vysoko. Jakmile ale začne rozlišovat mezi skutečnými lídry a pouhými “účastníky zájezdu”, otevírá se mnohem lepší prostor pro racionální rozhodování.
Ne každý byznys, který si do firemní prezentace vetkne sousloví umělá inteligence, se stane dlouhodobým vítězem.
Vyhrát mohou i daleko méně viditelní hráči. Třeba ti, kteří dodávají paměti, systémy chlazení, energetickou infrastrukturu nebo výrobní zařízení pro samotné čipy.
Není vůbec nutné slepě nahánět jen ta nejhlasitější jména na trhu.
Dává mnohem větší smysl sledovat reálná čísla a hledat místa, kde se technologický optimismus skutečně přetavuje do funkčního byznysu.
Pokud někdo investuje naprosto obří částky, vyplatí se položit si tři zásadní otázky:
Až tady se od sebe odděluje pohádkový příběh a tvrdá realita. Právě proto už dnešní levnější technologie nepředstavují pouhou sázku na módní vlnu.
Jde spíše o test investorské disciplíny, trpělivosti a schopnosti pečlivého výběru.
Takový přístup je sice možná o něco méně vzrušující než nedávná euforie, z dlouhodobého investičního hlediska má ale nesrovnatelně vyšší cenu.
Chcete lépe rozumět finančním trhům? V podcastu Burza s odstupem každý týden rozebíráme klíčové dění na trzích. V podcastu Kam tečou peníze se pak do hloubky věnujeme ekonomice, politice a investičním příležitostem.
Poslouchejte a odebírejte naše podcasty a získáte větší jistotu při investování a přehled o tom nejdůležitějším.
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí zaměřující se na hodnotové investování a akciové trhy. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Ve své investiční strategii kombinuje aktivní i pasivní přístup a zaměřuje se především na kvalitní růstové společnosti a value investice. Ve svých článcích se věnuje investičním strategiím, psychologii investování a analýze jednotlivých akcií.
94 %
90 %
