Největší mýty o podílových fondech, kterým věří naprostá většina lidí

O podílových fondech se toho povídá hodně. Spousta informací je sice zajímavých a zní dobře, avšak nejsou moc pravdivé. Často si lidé myslí, že manažeři fondů dokáží ochránit investice před poklesy hodnoty anebo že umí dobře předvídat vývoj trhů či vybírat právě ty akcie, které nejvíce porostou.

Bohužel, zdaleka ne vše z toho je pravda. Řada Čechů si myslí, že aktivní přístup k investování funguje nejlépe a pod investováním si představují jedině aktivní správu investic, časté nakupování a prodávání akcií či jiné řízení pozic a jinou alternativu ani nevidí. Z tohoto mylného přesvědčení pramení následujících 5 nejzásadnějších mýtů o aktivním investování:

1. Manažer fondu ochrání investory před ztrátou – Mnoho lidí si myslí, že portfolio manažer dokáže předpovídat propady trhů a dostatečně dobře na ně reagovat, aby se investoři nikdy nedožili žádné výraznější ztráty.
2. Aktivní správa fondů vydělává i v době recese – Uvedené předpokládá, že investiční manažeři vždy dokáží najít takové příležitosti, které v každém čase vydělávají.
3. Manažer řízením fondů vydělá více – Tedy že umí najít taková aktiva, která vydělají více než ostatní.
4. Fondy dosahují nižší rizikovosti – Myslíte si, že schopnosti manažerů jsou natolik dobré, aby dosáhli nižšího rizika pro investory a větší ochranu majetku? Kéž by to bylo vždy pravdivé.
5. Investování do fondu je zdarma – V letáku přece uvedli žádné vstupní ani výstupní poplatky, takže to musí být zadarmo. Nebo ne?

Bohužel nic z toho není tak úplně pravda a vesměs to je paradoxně právě naopak. Mnoho úspěšných manažerů nedokáže dlouhodobě porážet indexy (benchmark). Jen hrstka správců fondů to v historii dokázala. Dlouhodobá historie a statistika ukazují, že více jak 90 % aktivně řízených fondů nedokáží být efektivnější než indexy. Dokonce i v roce 2020, když trhy očekávatelně padaly dolů většina fondů nedokázala být efektivnější. Podle studie S&P Global z roku 2021 více jak 94 % large-cap fondů nedokázalo porazit sledovaný benchmark na 20letém horizontu.

Nepřehlédněte: Podílové fondy nebo ETF? Výhody pasivně řízených portfolií

Proč aktivně řízené podílové fondy nedosahují stejné nebo vyšší výkonnosti než indexy?

Uvedli jsme, že aktivní správa dosahuje horších výsledků. Pojďme si ale ještě více rozvést důvodu, proč tomu tak je. Mezi hlavní důvody patří zejména následující:

• Emoce a psychika člověka

Pravdou je, že člověk se nechová tak rozumně, jak si myslí. Trochu sarkasticky by se dalo uvést, že “nejhorším nepřítelem investic je sám investor“. Je to tím, že každému člověku jsou přirozené vlastnosti, jako jsou chybovost, stres ve složitém rozhodování, chamtivost, ale i obavy ze ztráty atd.

Všechny tyto charakteristiky bohužel snižují racionalitu našeho rozhodování a dokonale se od nich oprostit nedokážou ani ti nejlepší správci fondů. Vedou tak jednotlivé investory i manažery fondů k neúspěchům a chybným úsudkům.

• Kolosální objem dostupných dat

Dříve možná bylo obtížné dostat se ke klíčovým datům. Dnes mnohé z nás trápí spíše naopak přemíra informací. Každý z nás tak disponuje kvantem informací, které ale nedokáže efektivně zanalyzovat a zpracovat. Nadměrný rozhas informací tak veskrze ztěžuje a komplikuje naše rozhodování namísto toho, aby jej zjednodušoval.

Například při hledání názorů na snad libovolný akciový titul naleznete desítky argumentů pro jeho růst i pro jeho propad či stagnaci. Namísto toho, abychom dokázali všechny tyto informace zpracovat a objektivně vyhodnotit ten nejlepší důsledek, musíme si informace cedit a vybírat. To nás ale mnohdy svádí ke snazšímu přijímání těch informací, které se nám “líbí” či jdou s tím, co bychom rádi slyšeli (chtěli slyšet). Takové rozhodnutí ale nemusí být správné.

• Nahodilé jevy a jejich nepředvídatelnost

Vy vývoji trhů hrají obrovskou roli náhoda a nepravidelnost, jak dokazují četné behaviorální, ekonomické a statistické studie. Jak ale chcete předvídat něco, pokud akceptujete (obecně platný fakt), že trhy se pohybují nahodile? Jak chcete hledat systém v nepravidelnosti?

Toto jsou jen další aspekty trhů, které brání účinnému predikování a snadnému vybírání těch správných akciových titulů či jiných produktů. Ne že by to bylo nemožné, jen to není tak snadné, jak se může na první pohled zdát.

Opět ani samotní manažeři nemohou dokonale predikovat. Navíc i když situaci dokáží správně odhadnout, stejně nejsou vždy schopni reagovat, jelikož jsou svázání např. statutem fondu, který limituje podíl zainvestované hotovosti, možnost shortovat akcie, vyváženost sektorů, složení portfolia, jeho rizikovost aj.

• Vysoká nákladovost

Ještě jednou se vraťme k aspektu nákladovosti, který jsme nakousli v tomto článku dříve v pasáži o mýtech. Existují vícero druhů investičních poplatků. Často se setkáte s těmi zjevnými dvěma, tj. vstupní a výstupní poplatky. Mohou být stanoveny pevnou částkou nebo ještě častěji procentem z částky. Tyto jsou poměrně snadno pochopitelné a často u moderních fondů bývají dokonce nulové. To ale ještě neznamená, že investujete zadarmo.

Dalšími typy poplatků jsou např. poplatek ze zisku (výnosu), který se může strhávat buďto průběžně nebo při výběru prostředků, a průběžný (manažerský) poplatek nebo také tzv. správcovský poplatek. Správcovský poplatek je strháván obvykle průběžně (nejčastěji na měsíční bázi) a nejčastěji se vyjadřuje procentem z aktuálně zainvestované částky – např. 2 % ročně.

Investiční poplatky detailněji

Manažerský poplatek existuje u snad všech fondů a je to mnohdy prvnímu pohledu skrytý náklad, který musíte hledat hlouběji ve statutech fondů a smlouvách. Často je to právě tento poplatek, který vás jako investora stojí nejvíce, neboť se strhává každý rok a tím bolí daleko více. Na výslednou hodnotu investice má extrémní vliv v dlouhodobém časovém horizontu.

Jak jste si možná všimnuli, tematika poplatků je nejen důležitá, ale také trochu složitější. Abyste tento aspekt nepodcenili, přečtěte si náš článek i investičních poplatcích, ve kterém se dozvíte vše potřebné.

Konkrétně ve srovnání aktivních a pasivních forem investic jsou poplatky v průměru minimálně dvakrát vyšší v případě pasivního přístupu než v případě aktivní správy. Vyšší poplatky pak samozřejmě mají negativní dopad na celkovou návratnost investic. Jinak řečeno, manažer aktivního fondu musí vydělávat o to více, o kolik jsou vyšší poplatky, aby dosáhl alespoň stejného výsledku jako pasivní strategie. Ve výsledku pak v naprosté většině vyhrávají pasivní strategie. 

Závěrem

Doufáme, že tento článek (který jinak není zamýšlen jako investiční doporučení ale koncipován pouze pro edukativní účely), vám pomohl osvětlit několik nejzásadnějších mýtů o fondech a aktivním vs. pasivním přístupu ke správě investic. A zároveň, že jsme vám ukázali, proč nemusí být aktivní přístup efektivnější a lepší než pasivní. Poslední radu máme už jen: “Zajímejte se o své peníze, investice a dále se vzdělávejte.” K tomu můžete využít nejen odkaz pod článkem, ale také všechny, kterými je tento článek protkán.