...nebo už máte účet?
Přihlašte se
London Stock Exchange, zkráceně LSE, patří mezi 10 největších burz světa, zároveň se řadí k těm nejstarší. Pojďme se na tuto evropskou burzu podívat a ukažme si, jak na ni z pohodlí domova můžete obchodovat i vy.
Pokud budete v Londýně, konkrétně v London City, můžete se k budově London Stock Exchange podívat. Ovšem k obchodování na jedné z nejstarších burz světa nemusíte jezdit do Londýna, stačí vám internet a ideálně notebook. Obchodní příkaz na LSE ovšem můžete zadat i z telefonu, a to kdekoliv na světě.
Burza cenných papírů je místo, kde se potkává nabídka a poptávka po titulech jako jsou akcie, dluhopisy, opční listy, směnky, šeky a další. Všechny obchody na burze musejí splňovat pravidla burzy, jsou tedy regulovány. To zajišťuje férové podmínky pro nabízející i poptávající.
Burzy zajišťují kvalitu nabízených titulů a garantují ji jak na straně poptávky, tak na straně nabídky.
Historie burz je spojena s rodinou Van der Buerse. Belgická rodina Van der Buerse vlastnila ve 14. století hostince, do kterých se sjížděli obchodníci z celého světa, ale zejména z Itálie. Netrvalo dlouho a obchodníci mimo pouhého přespání začali u hostinců realizovat obchody. A právě místu kolem hostinců se říkalo burzy.
Okolí hostinců si svoje jméno získalo především kvůli obchodům s písemnými dohodami. Nejednalo se tak o pouhá tržiště, kterých bylo nespočet, ale skutečně o prvního předchůdce burz.
Jméno se přeneslo na Beurse – první burzu cenných papírů určenou pro obchod se směnkami, zlatými a stříbrnými mincemi. První burza sídlila v belgických Antverpách a uskutečnila také první emisi obligací vydaných městem (Antverpy).
Burza dnešního typu vznikla v roce 1631 v Amsterdamu, v tehdejším finančním centru Evropy. Amsterdamská burza již měla svá pravidla a fungovala podobně jako dnešní burzy. Později se inspirovala další finanční centra jako Berlín (1739), Londýn (1745) a New York (1792).
Zbytek světa byl k burzám skeptický. Nutno říci, že míst typu burz existovalo mnoho. Ovšem centralizované místo s jasnými pravidly i obchodními hodinami zakládají další velká světová města až asi o sto let později. Zmínit můžeme například Sydney (1871) nebo Johannesburg (1887).
Burzovní obchodování zažívá v 19. a začátkem 20. století velký boom. Nadšení opadá až tvrdou ranou ve známém rokem 1929, kdy přišel krach newyorské burzy. Nedůvěra v burzovní systém a obchodování s cennými papíry obecně zapříčiňuje velkou hospodářskou krizi a doslova zástupy nezaměstnaných, především v USA.
Naštěstí prezident Roosevelt a jeho keynesiánský program New Deal (zavedl státní dozor nad bankovnictvím a devalvoval dolar, aby podpořil vývoz) v letech 1933-37 pomohl situaci aspoň trochu uklidnit. Ekonomika i důvěra v burzovní systém opět rostou.
Další milník pro burzovní obchodování přichází v 70. a 80. letech 20. století s nástupem výpočetní techniky. Obchody se začínají zadávat elektronicky. Vzniká nám dobře známý organizovaný mimoburzovní trh (OTC), na kterém obchodujeme dodnes.
S rozvojem IT techniky se rodí také nové finanční deriváty, a to především pro zajištění proti riziku. Nutno říct, že obchodování se zrychluje a tvoří se naprosto nová éra. Pomalu se formuje obchodování tak, jak ho známe dnes. Ovšem ještě nepřebíhejme, internet a www (world wide web) se rozšiřuje až v 90. letech.
Tímto rychlým pohledem do vývoje burz se dostáváme k další velké a známé bublině. Na přelomu tisíciletí dochází ke skutečné revoluci, výpočetní technika a internet najednou nabízejí doposud nevídané možnosti. Laická veřejnost, ale i obchodníci, jsou z této revoluce naprosto nadšení a vidí v ní obrovský potenciál a až snovou budoucnost. To zapříčiní enormní investice do akcií technologických společností. V zásadě do jakékoliv IT firmy se investuje, a to bez dalších znalostí či analýz. Dochází k přehřátí trhu, IT firmy mají vysoce nadhodnocenou cenu akcií.
Nemohlo to dopadnout jinak než prasknutím této bubliny a vystřízlivěním. Dnes se tomuto propadu říká Dotcom bublina. Pokud vás zajímá, jaké společnosti to postihlo, rozhodně si přečtěte náš článek.
Trh se ale i z dotcom bubliny ponaučil a vzpamatoval. Některé firmy ale tuto ztrátu doháněly roky či ji po více jak 20 letech ještě nedohnaly.
Globalizace, rychlé internetové připojení, vysoký výpočetní výkon dnes umožňují zadávat obchodní příkaz na londýnské burze v zásadě odkudkoliv ze světa.
Co vlastně burza dělá? Organizuje trh s cennými papíry. Jinými slovy na určitém místě, v určitý čas prostřednictvím oprávněných osob a institucí reguluje trh.
Burza je v zásadě vždy právnickou osobou s příslušnými orgány jako jsou:
Jedná se tedy o klasickou společnost, jen její orgány se liší dle aktuální burzy, ale v principu je model stejný. Dozorčí radu často tvoří státní instituce a regulují ji příslušné zákony, obchodování to dodává na transparentnosti a bezpečnosti.
Pod burzou nehledejte nic víc než právnickou osobu, která musí být řízena jako právnická osoba – jako firma. Nejsou v tom žádné složitosti, burza potřebuje vedení, oddělení schvalování nových emisí – akcie, dluhopisy a podobně. Stejně tak zde musí být dohled, že vše probíhá dle pravidel a případně je tady někdo, kdo řeší spory. V neposlední řadě se musí burza postarat o dostatečnou likviditu a vypořádání nákupů/prodejů.
Burza podléhá mnoha zákonným omezením, a to například z důvodu zachování své funkce a nezávislosti. Například ji nesmí vlastnit jeden člověk a omezeno je často i maximální vlastnictví nebo aspoň maximální hlasovací právo. V České republice je omezeno hlasovací právo na maximálně 20 % na jednu osobu.
V zásadě všechny burzy mají stejný princip, liší se jen dozorčí instituce a zákony, princip je ale stejný. Pojďme se nyní podívat detailněji na burzu London Stock Exchange.
Historie London Stock Exchante se datuje do roku 1801. Mimochodem známá newyorská burza NYSE má historii od roku 1792 (oficiálně byla založena ale až 1817). Londýnská burza je tedy jednou z nejstarších burz světa.
Pokud bychom šli více do detailů a historie, zjistili bychom, že již před vznikem LSE se v Londýně hojně obchodovalo. LSE má vlastně své předchůdce a vlastně částečně i svoji historii v tzv. Coffee House. “Kavárna” ve které se po vzoru antverpské burzy obchodovalo již od roku 1571 byla jakousi předinstitucí LSE.
Coffee House ovšem neměl jasná pravidla a nemůžeme tak toto období považovat za skutečnou burzovní historii. Rozhodně ale tato historie pomohla utvořit LSE a připomíná nám, že i před LSE se v Anglii hojně obchodovalo s cennými papíry, jen mimo burzy.
LSE budila hned po otevření rozpačité dojmy. Obchodníci nebyli na regulovaný trh připraveni, podmínky jim připadaly tvrdé, a vlastně proč obchodovat s regulací? Obchody seriózních stran to jen prodražovalo. LSE si ovšem své jméno a postavení získala díky obrovským emisím na financování války proti Napoleonovi. Tato emise byla úspěšná jak při samotném úpisu, tak následně při splacení.
LSE byla zasažena první i druhou světovou válkou, ale vždy si počínala velmi dobře. V historii má i tzv. Big Bang, kdy v 80. letech došlo k náhlému rozvolnění finančních trhů a výrazné podpoře obchodování s cennými papíry. Samozřejmě nějaké skandály by se také našly, ať už například bombový útok v roce 1990 či nařčení z nekalých praktik či využití bublin na finančních trzích.
Z novodobé historie je dobré zmínit rok 2016, kdy se Deutsche Börse AG a London Stock Exchange (LSE) dohodly na sloučení, společně chtěly vytvořit trh s cennými papíry v hodnotě více jak 30 miliard USD. Tuto fúzi ale Evropská komise zamítla. O LSE měla zájem Honkgongská burza (HKEX), tak učinila nabídku na nákup LSE za 32 miliard liber, LSE odmítla. Stejně tak odmítla i nabídku od Nasdaq.
LSE je součástí London Stock Exchange Group plc (LSEG). A právě ona tři písmenka “plc” ukazují, že se jedná v zásadě o klasickou společnost. “Plc” znamení public limited company, tedy něco jako společnost s ručením omezeným (s.r.o.). LSEG je založena v UK a podléhá tamní legislativě.
LSEG má samozřejmě klasickou strukturu, tedy CEO, představenstvo, dozorčí radu a běžné orgány pro chod společnosti. Rozdíl je samozřejmě v regulaci. Regulatorním orgánem je FCA – Financial Conduct Authority UK. V době, kdy byla Velká Británie součástí EU, tak LSE podléhala i Evropské komisi.
LSE má své členy, členem se může stát jen právnická osoba a počet členů není omezen, ale podléhá schvalovacímu procesu.
LSE reprezentuje index FTSE 100. Jak už je z názvu jasné, jedná se o 100 největších společností na LSE podle tržní kapitalizace.
A pokud bychom chtěli konkrétní čísla, tržní hodnota akcií FTSE 100 je kolem 2 bilionů liber.
Na LSE se obchoduje pondělí až pátek od 9:00 do 17:30 středoevropského času, tedy našeho času v České republice. Pokud máte možnost obchodovat v běžný pracovní čas, LSE se vám přímo nabízí. A pokud ne, koukněte se například po newyorském NYSE, kde je otevřeno od 15:30 do 22:00 českého času.
Nehledejte na tom složitosti. U vašeho brokera, například u XTB si najděte titul, který chcete obchodovat jako skutečné akcie. Pozor, ať si nevyberete finanční derivát, obvykle typu CFD.
My jsme u XTB zvolili například akcie Rolls-Royce (RR.UK). Klasicky otevřeme okno grafu a můžeme zadávat obchodní příkaz na LSE. Pokud si kliknete na “i” (informace) uvidíte dodatečné informace. Například že skutečně obchodujete na burze v Londýně, jaké jsou obchodní hodiny, minimální hodnota pokynu a další.
Obchodovat na burze v Londýně je snadnější, než se na první pohled zdá. U zmíněného brokera XTB a fyzických akcií to jde navíc i bez poplatku. A navíc se u jednoho brokera nemusíte omezovat jen na LSE.
Recenzi společnosti XTB si můžete přečíst zde:
LSE je druhou největší evropskou burzou (po Euronextu). Celosvětově se řadí mezi nejstarší burzy světa a velikostí je v TOP 10. Bavíme se tedy o velmi důležité burze, která má rozhodně co nabídnout. Mnohé Čechy navíc může potěšit obchodními hodinami, které v zásadě věrně kopírují běžný obchodní den, od 9:00 do 17:30 času v České republice.
Velikost londýnské burzy a její oblíbenost vám přinese vše, co potřebujete. V nabídce je skutečně mnoho zajímavých titulů jako například Rolls Royce, Berkeley Group nebo Tesco.
Na druhou stranu typické akciové tituly, ať už ty dividendové nebo růstové nacházíme mimo Evropu. Jedná se například o Apple, Microsoft, Amazon, Alphabet (Google), Tesla, Pepsi nebo 3M. Evropa tak asi vždy bude hrát druhé housle. Nemusí nás to ale nijak mrzet, protože k obchodování na více světových burzách může posloužit stejný broker. Navíc zajímavý potenciál může přinést i evropský titul.
K obchodování na LSE není potřeba nic speciálního, stačí vám notebook, připojení k internetu a obchodní účet s platformou, třeba u XTB jak jsme si ukázali výše. A s tímto brokerem se navíc snadno připojíte i na další světové burzy.
Na závěr je dobré zmínit, že na LSE můžete obchodovat reálné akcie bez pákového efektu. V takovém případě se jedná u mnoha brokerů o obchodování bez poplatků, a to může být zajímavá volba. Co si o obchodování na burze, konkrétně o LSE, myslíte vy? A jaká je vaše nejoblíbenější burza?
S tradingem jsem aktivně začal v roce 2011, kdy jsem si otevřel první reálný obchodní účet. Po cca ročních zkušenostech s krátkodobými obchody na forexu jsem se přesunul na opce, později zamířil na akcie a komodity.
Dnes mám trading jako koníček a i z těchto důvodů vyhledávám dlouhodobé investice napříč instrumenty. Obchodování je mým dlouhodobým zájmem, o čemž svědčí i moje bakalářská a diplomová práce věnová forexu a tvorbě fundamentální a technické analýzy pro co nejpřesnější predikci. I když se obchodování nevěnuji na plný úvazek, působím ve financích a s chutí publikuji i na těchto webových stránkách.
94 %
89 %
86 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.