Lákavý dividendový výnos bývá často pastí. Firmy s dvouciferným výnosem obvykle skrývají problémy v cash flow, dluhu nebo maržích – a trh to už dávno ví. Tady je návod, jak rozpoznat pasti dřív, než zaklapnou.
Znáte ten pocit, když na screeneru vyskočí “zaručených” 9–12 % dividendového výnosu? Tlačítko “koupit” svrbí prst a hlava si šeptá: “Konečně příjem bez práce.”
Jenže často jde o svíčku nad sudem se střelným prachem. Vysoký dividendový výnos bývá následkem pádu ceny, protože trh už čte problémy ve firemních číslech. A to, co vypadá jako renta na důchod, se obvykle promění v řezání nožem do vlastní kupní síly.
Popisovaná situace se nazývá dividendová past.
Funguje rafinovaně: společnost roky vyplácí dividendy, pak přijde zlom – dluhy, pokles marží, odliv zákazníků, kapitálově náročné investice – a management “dočasně upraví” politiku výplat.
Krásný výnos zmizí, cena spadne ještě níž a investor zůstane s bolestí v žaludku i v portfoliu. A není to teorie, dividendu snižují i známé tituly, dlouhodobě stabilní plátci dividend:
Ještě horší než ztráta příjmu je často propad kurzu. Trh totiž kvůli nové nižší dividendě často ztratí vůči firmě důvěru. Po cutu obvykle přecení celou firmu, protože se mění pohled na udržitelnost byznysu.
Výnos je jednoduchý zlomek: dividenda / cena akcie. Když jmenovatel (cena) padá rychleji než čitatel (dividenda), výsledek vypadá báječně.
Jenže účetní realita je mnohem tvrdší. Na co byste se měli dívat vy? FCF (volný peněžní tok), CAPEX (kapitálové výdaje), EBITDA (zisk před úroky, daněmi a odpisy) a payout ratio (výplatní poměr).
Když firma roky vyplácí víc, než vydělává, žije z dluhu nebo z prodeje aktiv. A to je hra, kterou vždy vyhraje aritmetika.
Přidejte k tomu dražší peníze.
Když rostou sazby, firmy s velkými závazky prosí o milost banky i trhy, pokud neuspějí, první obětí je často dividenda.
Není náhoda, že u řady “výnosových” titulů se problém projevil právě v prostředí vyšších úroků:
A teď přijde věta, která se vám nebude líbit:
Dlouhodobě nejvyšší výnosy obvykle nepřinášejí nejlepší celkovou návratnost.
Analýzy ukazují, že strategie zaměřené na růst dividend (např. firmy z indexu dividendových aristokratů – S&P 500 Dividend Aristocrats) historicky dosahovaly lepšího poměru výnos/riziko než strategie lovící nejvyšší výnos (např. Dow Jones U.S. Select Dividend).
Dává to smysl – konzervativní payout ratio a rostoucí EPS (zisk na akcii) dokážou udržet nastavenou laťku, zatímco extrémní výnos bývá červená vlajka.
Pro zjednodušení si představte palubní desku. Svítí víc kontrolek než jen “nízké palivo” a každá něco říká:
Morningstar tomu říká “dividendová odolnost”: zaměřte se na trvanlivost výplat, ne na jejich výšku právě teď. S&P Dow Jones zase ukazuje, že přístup kombinující růst a kvalitu (bez předsudků k sektorům) zlepšuje profil rizika a výnosu.
A když už se stane, že firma dividendu škrtne? Intel je ukázkový případ – sérii slabých výsledků následovalo snížení dividendy o dvě třetiny. Následky nebolí jen příjmové investory, ale i ty, co sázeli na “stabilitu” velkého jména.
Investor hledá rentu. Najde na místě přešlapující telekomunikační akcie s výnosem přes 8 %, čipového giganta s 5% výnosem a evropského operátora s “bezpečnými” 7 %.
Za půl roku přijde tisková zpráva. “Rekalibrace kapitálové alokace. Udržitelnost. Budoucí růst.” V praxi: dividenda poloviční, kurz akcie letí dolů, důchodový plán je v troskách.
Ano, přeháním, ale jen trochu. AT&T −46 %. Vodafone −50 %. Intel −66 %. A vždycky k tomu kus ztracené důvěry.
Je to jako kupovat bytový dům jen podle výše nájmu nájemníků a ignorovat, že dům má rzí prolezlé stoupačky, děravou střechu a výtah po životnosti. První měsíce inkasujete příjem. Následně vás zruinuje fond oprav.
Zatím jste si přečetli pouze 52 % článku. Chcete-li si přečíst zbývajících 48 % článku, staňte se Premium členem!
Co se v tomto článku dozvíte?
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí preferující strategii hodnotového investování.
O investování a finanční trhy se začal zajímat v roce 2013, kdy si prošel náročnou zkušeností jako aktivní denní obchodník. Tato negativní zkušenost vedla k hlubšímu studiu, které mu v následujících letech umožnilo dlouhodobě a úspěšně investovat.
Ve své strategii kombinuje pasivní a aktivní přístup s důrazem na akciové trhy. Inspiraci čerpá z metod Warrena Buffetta a Benjamina Grahama, stejně jako od českého investora Daniela Gladiše. Svým čtenářům předává nabyté vědomosti prostřednictvím článků zaměřených na investiční strategie, psychologii obchodování a analýzy jednotlivých akcií
„Největším nepřítelem investora jsou jeho vlastní emoce.“ – Benjamin Graham
94 %
90 %
