Jak si vedl kurz eura v uplynulém roce a jaké jsou vyhlídky? Co tuto měnu oslabovalo a naopak posilovalo?

Euro je dlouhodobě slábnoucí měnou (jak si názorně ukážeme v článku později), což je bohužel aktuální trend všech “větších” měn. Samozřejmě se jedná o dost nepříznivý detail pro každého, kdo vytváří úspory právě v řečené měně. Proto by každý investor měl sledovat makroekonomické fundamenty, které hodnotu eura ovlivňují.

V dnešním článku si povíme, jaké faktory minulý rok ovlivnily hodnotu eura a mimoto si nastíníme vyhlídky na letošní rok. Celosvětová pandemie totiž není tím primárním důvodem, proč hodnota měny klesá. Jedná se pouze o katalyzátor. Problém jednoduše tkví v politice Evropské centrální banky.

Jak Evropská centrální banka zareagovala na pandemii?

V závislosti na pandemii měly lockdowny v jednotlivých zemích eurozóny nepříznivý vliv na výstup národních ekonomik. Evropská centrální banka se tedy zachovala v podstatě stejně jako Federální rezervní banka ve Spojených státech. Tedy vyhlásila neomezené kvantitativní uvolňování, což se například nelíbilo německému ústavnímu soudu, který tuto politiku napadl.

Což mnohé bezesporu překvapilo, neboť to byla jediná instituce v eurozóně, která se politice ECB vzepřela. Kritika se na tuto instituci snesla okamžitě a argumentace byla taková, že soud monetární politice nerozumí. Německý ústavní soud je ovšem velmi strukturovaná instituce, což se zdá jako docela dost lichý argument.

V každém případě Evropská centrální banka navýšila svoji rozvahu na cca 7 bilionů eur, což znamená 46% růst z doby před pandemií. Jedná se o tedy o mohutnou měnovou inflaci, která má přirozeně velmi negativní vliv na reálnou hodnotu měny.

Čtěte také: Eurozóna má zápornou inflaci, v Česku je naopak jedna z nejvyšších.

Úrokové sazby už několik let na minimech

Evropská centrální banka drží nulové úrokové sazby už rekordně dlouhou dobu, neboť je vyhlásila na začátku roku 2016. ECB kvůli tomu čelí kritice, neboť by správně měla postupně úrokové sazby navyšovat a tím si vytvořit polštář do období nepohody. Neučinila tak, tudíž neměla kvůli současným problémům co snižovat. Nízké sazby jsou však nevýhodné pro hodnotu eura.

Čtěte také: Příčiny vysoké cenové inflace v České republice a její složení – proč se nám zdá všechno daleko dražší?

Peněžní zásoba v rámci eurozóny strmě roste, což zase úzce souvisí s rozvahou ECB. Nicméně na peněžní zásobu má ještě vliv fiskální politika jednotlivých států, které jsou součástí. A ta je nepřekvapivě expanzivní, takže i zadlužení jednotlivých hospodářství stoupá.

Míra inflace v eurozóně byla na začátku roku 2020 mírně pod 1,5 %, ale vlivem restrikcí dostala spotřeba a mzdy velmi negativní zásah, takže během několika měsíců klesla inflace dokonce pod nulu (deflace). Cenová hladina tedy přestala úplně stoupat, naopak, klesala. Ovšem s novým rokem přišel strmý růst, ale zatím je příliš brzo na nějaké zhodnocení.

Jak je na tom směnný kurz a akciový trh?

V úvodu článku bylo uvedeno, že euro je dlouhodobě slábnoucí měnou. To je na první pohled patrné z dlouhodobějšího grafu indexu eura (viz níže).

Eurový index je v zásadě dostačující pro investory, kteří chtějí pouze znát celkovou sílu měny a forex jako takový neobchodují. V technickém makro měřítku hodnota eura klesá, což je jednoduše dáno tím, že Evropská centrální banka svojí politikou měnu devalvuje.

Nicméně si euro v letech 2015-2017 našlo své dno kolem 105 bodů. I přesto, že úrokové sazby už byly tehdy na nule. Je to holt dáno tím, že centrální banky jiných měn v indexovém “koši” prováděly politiku, kterou oslabovaly své měny ještě více. Vlastně se jedná o jakési “závody” v tom, kdo natiskne více.

Euro od března minulého roku posilovalo, ale zdá se, že našlo svůj střednědobý vrchol u rezistenčního levelu na cca 123 bodů. Tudíž je zde velké riziko, že pokles může trvat právě střednědobý horizont (cca jeden rok).

Faktem je, že růst hodnoty eura dost zpomaloval růst akcií na evropském trhu. Zmíněnou skutečnost promítá index Euro Stoxx 50, který i přes neomezené kvantitativní uvolňování neměl dost sil na umazání všech ztrát způsobených na přelomu února/března. V kontrastu s americkými indexy je ten evropský až směšně slabý.

Závěrem

Samotný minulý rok byl pro kurz eura paradoxně docela pozitivní, neboť ostatní měny (především dolar) oslabovaly vlivem monetárních a fiskálních politik. Nicméně po technické stránce to vypadá, že střednědobě hrozí euru spíše postupné oslabování. Bude ovšem dost záležet na fundamentálních faktorech, které byly v dnešním článku nastíněny, a jejich dalším vývoji.