Redaktor zaměřující se na kryptoměny, akciové trhy a komodity. Dlouhodobě sleduje dění na finančních trzích a ve svých článcích se zaměřuje na aktuální zprávy, tržní vývoj a investiční trendy.
Česká národní banka otevírá dveře Bitcoinu v devizových rezervách. Její guvernér Aleš Michl mluví o budoucnosti a opírá se o konkrétní data. Mění se tím pohled centrálních bank na kryptoměny?
Guvernér ČNB Aleš Michl vystoupil na konferenci Bitcoin 2026 v Las Vegas s jasným sdělením. Bitcoin podle něj patří do rezerv centrálních bank. Ne jako experiment, ale jako legitimní součást strategie.
Nejde přitom o náhlý obrat v postoji, ČNB se tématu věnuje delší dobu. Už začátkem roku 2025 zazněl návrh využít Bitcoin k diverzifikaci rezerv. Od té doby se situace posunula od úvah k reálným krokům.
ČNB spravuje rezervy zhruba za 180 miliard dolarů. Interní analýza ukázala zajímavý výsledek. Přidání 1 % Bitcoinu by zvýšilo očekávaný výnos portfolia.
Zásadní je, že riziko by se přitom výrazně nezměnilo. Důvodem je nízká korelace Bitcoinu s tradičními aktivy. Jinými slovy, chová se jinak než dluhopisy nebo zlato.
Michl připustil vyšší volatilitu, ta je u Bitcoinu dlouhodobě známá. Zároveň ale upozornil, že koncentrace rizika existuje i u klasických rezervních aktiv.
Podle něj musí centrální banky přemýšlet dopředu, tradiční přístup už totiž nemusí stačit. Diverzifikace tak dostává zcela nový rozměr.
Česká národní banka není jen u teorie. V listopadu 2025 provedla první nákup digitálních aktiv. Šlo o testovací portfolio, jehož součástí byl i Bitcoin.
Předtím Michl navrhl možnost alokovat až 5 % rezerv do Bitcoinu. Bankovní rada následně schválila hlubší analýzu, což byl klíčový krok.
Ve srovnání s jinými centrálními bankami jde o výrazný posun. Většina státních institucí zatím zůstává opatrná, ČNB se tak stává sledovaným případem.
Zahraniční banky i investoři nyní pozorují, jak se tento přístup osvědčí. Výsledky mohou ovlivnit další rozhodování v Evropě i mimo ni.
Evropská centrální banka dlouhodobě tvrdí, že Bitcoin není vhodný do rezerv. Zmiňuje nízkou likviditu a bezpečnostní rizika. Argumenty se ale postupně začínají rozpadat.
Finanční ředitel Trezoru Štěpán Uherík upozornil na změnu. Podle něj Michlova prezentace ukázala opak a data z ČNB mluví jasně.
Debata se tak posouvá. Nejde už tolik o to, zda Bitcoin může být v rezervách, jako spíše o to, zda si centrální banky mohou dovolit ho ignorovat.
To je dosti zásadní změna kurzu. Ještě před pár lety byl Bitcoin mimo hlavní proud, dnes se o něm seriózně baví centrální bankéři.
Celá situace má i lokální rozměr. Praha patří dlouhodobě mezi centra bitcoinové komunity, vznikl zde první mining pool i první hardwarová peněženka Trezor.
Podle Uheríka nejde o náhodu. Postoj ČNB prý odráží místní prostředí, kdy Bitcoin zde není novinkou, ale součástí technologické historie.
To může hrát roli i do budoucna. Regulace i přístup institucí často vychází z domácí zkušenosti a Česko má v tomto směru značný náskok.
Zároveň to vysvětluje, proč právě ČNB posouvá hranice. Nejde o experiment bez kontextu, nýbrž o logické pokračování vývoje.
Jsme opravdu svědky nové éry rezerv centrálních bank? Data z ČNB naznačují, že Bitcoin může dávat smysl jako doplněk portfolia. Nejde o náhradu tradičních aktiv, ale o jejich rozšíření.
Pokud se tento model osvědčí, tlak na ostatní banky poroste. Nikdo nechce zůstat pozadu, zvláště jde-li o výnosy a řízení rizika.
Zatím je ještě všechno v plenkách, ale ČNB už učinila první krok. A ten bývá v podobných případech nejdůležitější.
Co kdyby vám vaše investice každý měsíc přinášely peníze navíc, aniž byste museli prodávat akcie?
Vybrali jsme společnosti, které vám mohou pomoci vybudovat zajímavý pasivní příjem.
Které akcie vám mohou skutečně vydělávat a kde se skrývá past?
Redaktor zaměřující se na kryptoměny, akciové trhy a komodity. Dlouhodobě sleduje dění na finančních trzích a ve svých článcích se zaměřuje na aktuální zprávy, tržní vývoj a investiční trendy.