Jak již asi všichni dobře ví, celý svět poslední měsíce a roky bojuje s vysokou inflací. Někde data ukazují, že stát či ekonomický blok jako například Spojené státy americké dostaly již inflaci pod kontrolu a trh očekává v blízké době první snížení úrokových sazeb. Jinde ovšem inflace stále není pod kontrolou jako například v Evropě, a tak musí tamější centrální banka nadále zpřísňovat měnovou politiku pomocí zvýšení úrokových sazeb. Pojďme se tedy zaměřit v tomto článku na Evropu.
ECB zvedá úrokovou sazbu na 3,75 %
Evropská centrální banka (ECB) vydala na svých stránkách článek o zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 3,75 %. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když tempo zvyšování zpomalilo. Zpřísňováním měnové politiky se banka snaží dostat pod kontrolu inflaci, která stále zůstává vysoká. ECB ve čtvrtečním prohlášení současně uvedla, že od července přestane znovu investovat peníze ze splatného dluhu v rámci svého programu nákupu aktiv APP.
Christine Lagardeová, prezidentka ECB, uvádí, že banka bude se zvyšováním úroků pokračovat. Dále říká, že stále existují velká proinflační rizika, zejména kvůli nedávným mzdovým dohodám a vysokým ziskovým maržím firem, a že finanční podmínky stále nejsou dostatečně přísné.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 % z rekordního minima 0 %, na kterém ji držela od roku 2016. V září a v říjnu pak základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu.
Ani dosavadní zvýšení úroků však zatím nedokázalo dostat inflaci k cíli 2 %. Měnový výbor se tak rozhodl pokračovat ve zpřísňování měnové politiky. Pomalejší zvýšení sazeb přichází poté, co údaje z bankovního sektoru eurozóny ukázaly nejvyšší pokles poptávky po úvěrech za více než 10 let. To naznačuje, že předchozí růst úroků má dopad na ekonomiku a měnová politika ECB omezuje růst.
Tomáš Kudla, obchodní ředitel společnosti Ebury, říká, že ECB zatím nemá svůj boj s inflací vyhraný. Její jádrová složka se v dubnu držela na 5,6 %, tedy poblíž rekordních maxim. Silná dynamika cen napříč kategoriemi, jako jsou potraviny, zboží a služby, ukazuje, že inflační tlaky jsou silné v celé ekonomice.
Přestože ECB ve zpřísňování své měnové politiky lehce polevila, tento cyklus podle něj ještě není u konce. Aktuální data z eurozóny totiž nedávají pro podobné úvahy mnoho prostoru. Kudla nakonec říká, že nevidí žádný prostor pro možné snižování úrokových sazeb během letošního roku.
Závěr – Trh očekává, že v USA budou snižovat a v Evropě naopak zvyšovat úrokové sazby
ECB nenaznačila, jak bude dále postupovat. Rada guvernérů se podle prohlášení při svém rozhodování bude nadále řídit daty a rozhodnutí o sazbách budou nadále vycházet z jejího hodnocení výhledu inflace ve světle přicházejících ekonomických a finančních údajů a dynamiky očištěné inflace.
Bankéři byli před zasedáním rozděleni v názoru, zda zvýšit úroky o čtvrt nebo půl procentního bodu. Většina analytiků a ekonomů oslovených agenturou Reuters však sázela na pomalejší zvýšení kvůli zpomalení zvyšování úroků dalšími předními centrálními bankami. Pomalejší zvýšení podpořily i skutečnosti, že ekonomika eurozóny v minulém čtvrtletí téměř nerostla a banky zpřísňují přístup k úvěrům.
Trh očekává, že ECB bude i nadále zvyšovat úrokové sazby a USA naopak snižovat sazby. Důvodem je zejména rychlejší a agresivnější reakce Fedu na vysokou inflaci oproti ECB. Na základě těchto úvah lze předpokládat, že americkému trhu akcií se bude lépe dařit, zejména malým a začínajícím firmám, jelikož se jim zlevní financování, což pozitivně ovlivní jejich kvartální výsledky.
