Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Evropská centrální banka šlape na brzdu, aby zkrotila vysoké ceny, a zvedá úrokovou sazbu na 3,75 %

Evropská centrální banka šlape na brzdu, aby zkrotila vysoké ceny, a zvedá úrokovou sazbu na 3,75 %
Zdroj: depositphotos.com

Asi všichni dobře ví, celý svět poslední měsíce a roky bojuje s vysokou inflací. Někde data ukazují, že stát či ekonomický blok jako například USA dostaly již inflaci pod kontrolu a trh očekává v blízké době první snížení úrokových sazeb. Pojďme se tedy zaměřit v tomto článku na Evropu. 

ECB zvedá úrokovou sazbu na 3,75 %

Evropská centrální banka (ECB) vydala na svých stránkách článek o zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 3,75 %. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků, i když tempo zvyšování zpomalilo. Zpřísňováním měnové politiky se banka snaží dostat pod kontrolu zejména vysokou inflaci.

ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 % z rekordního minima 0 %, na kterém ji držela od roku 2016. V září a v říjnu pak základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. V prosinci loňského roku tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu.

Dosavadní zvýšení úroků však zatím nedokázalo dostat inflaci k cíli 2 %. Měnový výbor se tak rozhodl pokračovat v restriktivní měnové politice. Pomalejší zvýšení sazeb přichází poté, co údaje z bankovního sektoru eurozóny ukázaly nejvyšší pokles poptávky po úvěrech za více než dekádu. To naznačuje, že předchozí růst úroků má dopad na ekonomiku a měnová politika ECB omezuje růst HDP.

Tomáš Kudla, obchodní ředitel společnosti Ebury, říká, že ECB a tím celá EU zatím nemá svůj boj s inflací vyhraný. Její jádrová složka se v dubnu držela na 5,6 %, tedy poblíž rekordních maxim. Silná dynamika cen napříč kategoriemi, jako jsou potraviny, zboží a služby, ukazuje, že inflační tlaky jsou silné v celé ekonomice.

Přestože ECB ve zpřísňování své měnové politiky lehce polevila, tento cyklus podle něj ještě není u konce. Současná data z eurozóny totiž nedávají pro podobné úvahy mnoho prostoru. Kudla říká, že nakonec nevidí žádný prostor pro možné snižování úrokových sazeb během letošního roku.

Závěr – Trh očekává, že v USA budou snižovat a v Evropě naopak zvyšovat úrokové sazby

ECB nenaznačila, jak bude dále postupovat. Rada guvernérů se podle prohlášení při svém rozhodování bude nadále řídit daty a rozhodnutí o sazbách budou nadále vycházet z jejího hodnocení výhledu budoucí inflace ve světle přicházejících ekonomických a finančních údajů a dynamiky očištěné inflace.

Bankéři byli před zasedáním rozděleni v názoru, zda zvýšit úroky o čtvrt nebo rovnou půl procentního bodu. Většina analytiků a ekonomů oslovených agenturou Reuters však sázela na pomalejší zvýšení kvůli zpomalení zvyšování úroků dalšími předními centrálními bankami. Pozvolné zvýšení podpořily i skutečnosti, že ekonomika eurozóny v minulém čtvrtletí téměř nerostla a banky zpřísňují přístup k úvěrům.

Líbil se vám tento článek?
5
0

Autor

Vystudovaný ekonom se zájmem o makroekonomické indikátory a zejména úrokové sazby. Centrální banky prostřednictvím úrokových sazeb provádějí svou měnovou politiku, jejíž hlavním cílem je udržet stabilní míru inflace. A tento problém se v posledních letech snaží vyřešit centrální bankéři po celém světě.

Přemysl je přesvědčen, že výše úrokových sazeb ovlivňuje nejen míru inflace, ale i další ukazatele.

“Hledám a popisuji vzájemnou souvislost či korelaci mezi úrokovými sazbami a ostatními ekonomickými ukazateli. Snažím se čtenáře seznámit s tím, jak moc ovlivňují úrokové sazby každodenní život lidí po celém světě.”

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (0 komentářů)

Připojte se k diskuzi

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.