Evropská centrální banka bude kvůli inflaci snižovat objemy nakupovaných dluhopisů – je to riziko pro evropský trh?

Evropská centrální banka (ECB) ohlásila snížení nákupů dluhopisů v rámci pandemického programu (PEEP), který zahájila minulý rok. V rámci PEEP Evropská centrální banka kupovala dluhopisy za 80-95 miliard EUR, což jsou ohromné částky. Zároveň musím uvést, že PEEP ECB nepovažuje za kvantitativní uvolňování (QE).

Dle webu Evropské centrální banky má program PEEP pomoci dodávat likviditu trhům a ekonomice v době, kdy došlo kvůli pandemickým restrikcím k silnému utlumení ekonomické výkonnosti. ECB vysvětluje, že když nakupuje aktiva nejrůznějšího druhu, jejich cena jde nahoru a úrokové míry klesají. Ekonomické subjekty mají tak přístup k levným peněžním prostředkům.

Důvod pro snižování nákupů – vysoká inflace

Jaký je tedy vlastně rozdíl mezi pandemickým programem nákupu dluhopisů a kvantitativním uvolňováním? Dovolil bych si říct, že mechanismus funguje úplně stejně. Rozdíl je pouze v objemech. V rámci QE centrální banka nakupuje na sekundárním trhu vládní dluhopisy asi za 20 miliard EUR. Tudíž je mezi oba programy, co se týče objemů, nemalý rozdíl.

Zdroj: tradingeconomics.com

Cílem je stejně jako u QE dodávání likvidity, což má ale za následek markantní snižování úrokových měr (po celé délce výnosové křivky). A nízké úrokové míry vědou k rychlému růstu inflace. Za srpen činila meziroční inflace až 3 %. Takovou inflaci eurozóna nezažila několik let. Naposledy byla obdobná výše v roce 2012, ale pouze krátkou dobu. Vyšší inflace bylo dosaženo v roce 2008, tehdy krátce přesáhla 4 %.

Zdroj: tradingeconomics.com

Nečekejme ale nějaké zásadní snížení, odhady počítají s tím, že místo těch 80-95 miliard EUR se bude nakupovat něco kolem 60 miliard EUR. V relativních číslech tudíž dojde k nemalému snížení, ale pořád jsou nákupy v dost velkých objemech. A osobně bych si dovolil říct, že to samo o sobě růst inflace nezastaví.

Co se týká QE a nastavení základní úrokové sazby, v tomto ohledu ECB svoji politiku nemění. Už docela dlouhou tvrdím, že základní úroková míra (sazba mezní zápůjční facility) zůstane hodně dlouho téměř na nule, protože by státy jako Řecko začaly krachovat. A to by mohlo mít nemalý vliv i na celou eurozónu.

Závěrem

Evropská centrální banka neudělala až tak zásadní krok, protože dojde pouze ke snížení objemu nákupů. Ani si jaksi nedokáži představit, že by to mohlo jakkoliv dostat inflaci pod kontrolu. Spíš mi přijde, že tím chtěli zavřít pusu kritikům a ukázat, že něco dělají.

Když by ovšem chtěli skutečně něco zásadního udělat, nákupy aktiv na sekundárním trhu ukončí úplně. Evropský akciový trh by se pak ale dost možná začal hroutit, takže natolik nepopulární krok hned neučiní. Částečné snižování dodávaní likvidity asi akciové trhy nějak negativně nepostihne.