Jakmile jednou vyděláte peníze investováním, je mnohem těžší je utrácet. Peníze totiž začnete vnímat jako nástroj k vydělávání, ne jako poukaz k nakupování.
Pokud se o Bitcoin zajímáte trochu podrobněji, tak jste určitě slyšeli o takzvaných bitcoinových cyklech. Ty se obvykle opakují každé čtyři roky. Tento cyklus je pravděpodobně vyvolán halvingem, tedy snížením odměny těžařů na polovinu.
Je všeobecně známo, že Bitcoin má konečnou fixní zásobu 21 milionů. Na druhou stranu to není tak úplně přesné. Ve skutečnosti je to tak, že díky periodicky opakujícím se halvingům se celkové množství existujících BTC ustálí na hodnotě zhruba 20 999 999,9.
Podstatou této pravidelně snižující se emise je, že z dlouhodobého hlediska významně zpomaluje množství nových bitcoinů uvolňovaných do oběhu. Zatímco dnes je vytěženo asi 18 milionů BTC, tedy přes 85 % cílové zásoby, a na jejich vytěžení stačilo méně jak 11 let, na zbývající necelé tři miliony bude potřeba přibližně 120 let.
Myšlenkou celého procesu je snížení nabídky a tím pádem relativním zvýšením poptávky. Můžeme tomu říkat “virální marketingová smyčka”.
V uvedeném grafu je vyobrazen celkový dosavadní vývoj ceny BTC a čtyřleté halvingy, které jsou vyznačeny tečkovanou čarou. Jak si můžete všimnout, po každém halvingu následoval takzvaný bull run, tedy výrazný růst ceny.
Satoshi Nakamoto: “S růstem počtu uživatelů se zvyšuje hodnota za minci. Jde o pozitivní zpětnou vazbu. Jakmile přibývají uživatelé, tím hodnota roste, což zároveň přiláká další nové uživatele, aby využili rostoucí hodnoty.”
Podle Dana Helda, vedoucího růstu a spoluzakladatele burzy Kraken, je však tento cyklus v letech 2020-2021 jiný, než již proběhlé cykly v letech minulých. Cena 1 bitcoinu by na konci tohoto cyklu dle Helda mohla být až 1 milion dolarů za minci.
To by znamenalo celkovou tržní kapitalizaci na úrovni zhruba 18 bilionů dolarů, tedy ještě zhruba o polovinu více, než je celková tržní kapitalizace zlata. A pokud je Bitcoin opravdu lepší, než zlato, tak by dosažení této hranice neměl být problém.
To by mělo být způsobeno například pandemií Covid-19, při které Bitcoin ukázal, že umí být bezpečným přístav během krize a do jisté míry se chová jako digitální zlato, ke kterému je mnohdy přirovnávám.
V prvních měsících začínající pandemie cena BTC sice klesla zhruba o polovinu z původních 8 000 dolarů na 4 000 dolarů, ale během následujícího roku o dalších 500 % zvýšila.
Lidé podle Helda už nekupují Bitcoin jen jako spekulaci s vidinou rostoucí ceny, ale vidí v něm uchovatele hodnoty a potenciál stát se digitálním zlatem. Obě tato aktiva totiž vykazují jednu důležitou vlastnost, kterou je vzácnost.
Bitcoinu i zlata je totiž na světě omezené množství. U zlata se jedná spíše o odhad dosud nevytěženého množství. Vše totiž záleží na nákladech průzkumu možných ložisek a samotné těžby.
Vzácnost se promítá do tzv. modelu stock-to-flow. Ten v zjednodušeně na základě několika metrik říká, kolik let produkce je zapotřebí k získání již vytěženého množství dané komodity, pokud by se těžila nynějším tempem. Důležitý je přitom zejména rozsah vstupů, který je u obou zmíněných komodit relativně malý.
Held je také přesvědčen, že jakmile největší kryptoměna na světě plně využije svého potenciálu digitálního zlata, bude zpochybňovat monopol vlád na peníze.
“Bitcoin podkopává všechnu jejich moc a autoritu tím, že odstraňuje peníze z jejich vlastnictví,” říká Held.
Když krize na trzích v době pandemie vrcholila, největší světové instituce hledaly bezpečná úložiště hodnoty, kam by mohly přesunout svůj majetek, aby nebyl znehodnocen. Aktiva, která k tomuto účelu slouží, jsou zejména zlato, státní dluhopisy a určité akcie.
Podle Helda je ale v tomto ohledu Bitcoin ještě lepší než zlato a k tomu i s vyšším potenciálem růstu. Mezi firmy, které uznaly, že Bitcoin je jakési zlato 2.0, jsou například Fidelity, JP Morgan, Bloomberg, Deutsche Bank, Citibank, Blackrock, Guggenheim a další.
Zájem institucí o Bitcoin, který významně vzrostl zejména poslední rok, souvisí s tím, že se Bitcoinu konečně podařilo odpoutat své ohodnocení od vývoje jiných tradičnějších aktiv. Bitcoin tím pádem začíná být zajímavý coby další alternativní hedgeovací rizikové aktivum. Jeho jedinou výhodou pro investory tak najednou již nejsou jen potenciální extrémní výnosy.
Další pozitivní hnací motor pro Bitcoin může mít v budoucnu i chystané Bitcoinové ETF ve Spojených státech. Jedná se o burzovně obchodovaný fond, který se zaměřuje čistě na jedno podkladové aktivum, kterým je právě Bitcoin.
V posledních několika letech se tyto ETF fondy staly extrémně oblíbeným nástrojem investorů. Jejich velkou předností je vysoká diverzifikace, velmi nízká nákladovost a dostupnost v podstatě pro každého.
Bitcoin ETF by byl jasnou volbou pro instituce a malé investory, kteří se nechtějí starat o to, jak Bitcoin uchovávat a zabezpečit, ale hledají pouze snadný způsob, jak do něho zainvestovat své peníze. Toto ETF by kopírovalo výkon Bitcoin indexu, který sleduje opravdovou cenu Bitcoinu na kryptoměnových burzách.
V době psaní tohoto článku leží u Komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států amerických (SEC) již několik žádostí o založení Bitcoin ETF.
Několik pokusů v předchozích letech bohužel nebylo úspěšných a americká komise dohlížející na cenné papíry v USA je zamítla. A to zejména pro nedostatek krypto regulací v USA a ve zbytku světa. Nyní by to však mohlo být jinak.
Podle Helda vše nahrává tomu, že se nyní opravdu nacházíme v tzv. supercyklu, který bude mnohem silnější, než cykly předchozí. Bitcoin je totiž mnohem dostupnější nejen pro korporace, ale i pro běžné investory a je mnohem snadnější ho používat, než kdy dříve.
Bitcoin si konec konců můžeme koupit snadno a rychle například v mobilních aplikacích Revolut, PaPal, Skrill, na kryptoměnových burzách či směnárnách a uchovávat ho v softwarových nebo v hardwarových peněženkách. Bitcoin je tak svým potenciálním zájemcům mnohem blíže a velikost masy lidí, kteří mohou svými nákupy tlačit jeho cenu vzhůru, raketově roste.
Jakmile jednou vyděláte peníze investováním, je mnohem těžší je utrácet. Peníze totiž začnete vnímat jako nástroj k vydělávání, ne jako poukaz k nakupování.
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.