...nebo už máte účet?
Přihlašte se
Dvě největší burzy na světě jsou v New Yorku. Jedná se o NYSE a Nasdaq. První jmenovanou jsme si již představili a na řadě je Nasdaq. Víte, co vlastně samotná zkratka znamená, čemu se Nasdaq věnuje a jak na ní obchodovat?
Nasdaq je zkratkou pro National Association of Securities Dealers Automated Quotations, dále již jen Nasdaq. Jedná se o nejznámější a největší technologickou burzu světa. Najdete na ni technologické giganty jako je Apple, Microsoft, Facebook a mnohé další.
NYSE má sice větší tržní kapitalizaci, Nasdaq je ale největší čistě elektronický burzovní trh, nabídne kolem 5 000 převážně technologických společností z 40 zemí světa. Na Nasdaq můžete obchodovat akcie, opce a futures deriváty.
Jak už z popis výše “největší čistě elektronický burzovní trh” nasvědčuje, na Nasdaqu nebudete fyzicky. Obchodovat tituly této newyorkské burzy tak můžete z pohodlí domova, bude vám stačit jen připojení k internetu a počítač, teoreticky i jen chytrý telefon.
Než se do obchodování na Nasdaq pustíte, podívejte se, co to vlastně jsou burzy, proč vznikly, proč vznikl zrovna Nasdaq, jaká je jeho historie a především co, kdy a jak se na Nasdaq obchoduje.
Jedná se o prostor (ať už fyzický či virtuální), kde dochází k obchodování s tituly jako jsou akcie, dluhopisy, opční listy, směnky, šeky a podobně. Všechny obchody jsou regulovány, zaznamenávány a podléhají obchodním pravidlům. Pro všechny tak platí stejná pravidla.
Cílem burzy je nejenom zprostředkovat obchod, kdy jeden něco prodává/nabízí a druhý kupuje/poptává, ale také zabezpečit bezpečí pro obě strany. Na burzu by se neměly dostat podvodné tituly, které nesplňují pravidla, stejně tak tam nemají co dělat lidé bez prostředků, podvodníci obecně.
Historie a vznik burzy byl více než přirozený. Obchodníci jezdili na tržiště a na svých cestách se zastavovali a případně přespávali v hostincích. A právě hostince se začaly stávat nejen zastávkou, ale i dalším obchodním místem.
Navíc hostinec byl jakýsi uzavřený okruh a obchody, minimálně obchodníci se již dali trochu regulovat, začala se vytvářet základní pravidla a zcela přirozeně se formulovaly základy burzy.
Koncem 14. století a to konkrétně v belgické rodině Van der Buerse. V hostincích této rodiny se začali shromažďovat obchodníci, vzkvétal obchod a později se místu kolem hostinců začalo dle jména rodiny říkat burzy.
Rodina Van der Buerse je v historii burz zmiňovaná hlavně z důvodu, že v jejich hostincích a okolí se začalo obchodovat nejen s fyzickým zbožím, ale také s písemnými dohodami. Nejednalo se tedy o klasické tržiště, které byla do té doby zcela běžná.
Okolí hostinců rodiny Van der Buerse je považováno za první typ burzy. Dle historických podkladů zde hojně probíhal obchod zlatých a stříbrných mincí a směnek. Ovšem o level výš se dostala až belgická burza v Antverpách, ta uskutečnila i první emisi obligací, jednalo se o dluhopisy
města Antverpy.
Od burzy v Antverpách už to byl jen kousek k burzám dnešního stylu. První moderní burza, v zásadě tak, jak ji známe z minulého století (tedy s parketem a bez internetu) je amsterdamská. Ta vznikla v roce 1631. Amsterdamská burza již měla svá pravidla i pevně dané obchodní hodiny. Později se tímto konceptem inspirovala další světová města – Berlín (1739), Londýn (1745) a New York (1792).
Zbytek světa byl k burzám opatrný a centralizované místo s jasnými pravidly i obchodními hodinami zakládají další světové metropole až asi o sto let později. Jako příklad můžeme uvést Sydney (1871) nebo Johannesburg (1887).
Burzy ke konci 19. a začátkem 20. století zažívají boom. Osudným je až nechvalně známý rok 1929, kdy přišel krach newyorské burzy. Nedůvěra v burzovní svět a naprosto devastující společenské dopady odstartovaly velkou hospodářskou krizi. Především v USA jsou zástupy nezaměstnaných a mnoho lidí má velké existenční problémy. Řešení přináší až prezident Roosevelt a jeho keynesiánský program New Deal (zavedl státní dozor nad bankovnictvím a devalvoval dolar, aby podpořil vývoz).
Další a zatím poslední velký milník v burzovním světě přichází až v 70. a 80. letech 20. století s nástupem výpočetní techniky. Obchody se začínají zadávat elektronicky. Vzniká taky nám dobře známý organizovaný mimoburzovní trh (OTC), na kterém obchodujeme dodnes. Zároveň zaniká parket, tedy místo, kde se lidé překřikují, nakupují a prodávají. Vše se přesouvá k elektronicky nebo aspoň telefonicky zadávaným obchodům.
S příchodem počítačů se rodí také nové finanční deriváty, a to především pro zajištění proti riziku. Nutno říct, že obchodování se značně zrychluje a tvoří se naprosto nová doba obchodování.
Touto rychlou exkurzí do světa historie burz se dostáváme na přelom tisíciletí. V něm přichází dotcom bublina, tedy velký propad IT firem. Právě cena IT akcií zažila na přelomu tisíciletí velký boom. Lidé nakupovali akcie IT firem bez rozmyšlení, slepě věřili, že IT je budoucnost a cena těchto akcií byla silně nadhodnocena. Jako každá bublina, i tato bublina praskla. Jak to bylo přesně, a kterých dnes velkých firem se to týkalo se dozvíte a našem detailním článku o dotcom bublině.
Globalizace, rychlé internetové připojení, vysoký výpočetní výkon dnes umožňují zadávat obchodní příkazy nejen na Nasdaq i z našeho obývacího pokoje. Pojďme se podívat, kam vlastně příkazy posíláme a jaký byl vývoj této největší technologické burzy.
Hlavní funkcí burzy (nejen Nasdaq) je organizovat trh s cennými papíry. Jinými slovy na určitém místě, v určitý čas prostřednictvím oprávněných osob a institucí regulovat trh, tedy nabídku a poptávku.
Burza je typicky právnickou osobou. V případě Nasdaq tomu není jinak. Elektronický obchodní systém Nasdaq vlastní a provozuje NASDAQ OMX Group, tedy americká veřejně obchodovatelná společnost s příslušnými právními orgány:
Jednotlivé orgány jsou vlastně klasickými orgány akciové společnosti. U některých burz se sice mohou lehce lišit, ale pořád je zde dozorčí a výkonný orgán. Například dozorčí radu často tvoří i státní instituce a příslušné zákony, obchodování to tak dodává na transparentnosti a bezpečnosti.
Nehledejte v tom žádné složitosti, burza je právnická osoba. Ta tvoří systém, který potřebujeme zajistit nákup a prodej aktiv, tedy musí zde být nějaké vedení, oddělení pro kontrolu, další pro schvalování nových emisí a podobně. V neposlední řadě, a tím se burza liší od jiných akciových společností, se musí burza postarat o dostatečnou likviditu a vypořádání nákupů a prodejů.
Pokud si říkáte, že si založíte vlastní burzu, není to tak snadné. Jsou zde přísná opatření, aby nedošlo ke zneužití a podvodům.
Například burzu musí tvořit skupina akcionářů s jasně omezeným maximálním vlivem. V České republice je například omezeno hlasovací právo na maximálně 20 %.
V zásadě všechny burzy mají stejný princip, liší se jen dozorčí instituce a zákony, princip je ale stejný.
Nasdaq byl založen roku 1971 americkou Asociací národních obchodníků s cennými papíry. 8. února 1971 bylo vše připraveno a spustil se tak první čistě elektronický akciový trh na světě.
V roce 1992 se burza Nasdaq spojila s londýnskou burzou a vytvořila první mezikontinentální propojení kapitálových trhů.
Stručná a krátká historie Nasdaq nijak neubírá na historii této burzy, ta se dnes směle může chlubit rolí jedné z nejdůležitějších burz světa.
Již bylo zmíněno, Nasdaq je akciovou společností (vlastněnou NASDAQ OMX Group), řídí se tedy obdobně jako jiné akciové společnosti – valná hromada, představenstvo, dozorčí rada.
U Nasdaq tomu není jinak. Jedná se skutečně o klasický model akciové společnosti, ale dozorčím orgánem je také Kongres Spojených států amerických a kontrolu obchodování provádí tzv. burzovní specialista. Jeho hlavní úlohou je zajistit dostatečnou likviditu (tedy nakupovat a prodávat neuspokojené příkazy).
Nejlépe můžete sledovat vývoj jednotlivých burz (nejen Nasdaq) přes index. Hlavním indexem Nasdaq je Nasdaq Composite, ten zahrnuje akcie všech společností kotovaných na Nasdaq (cca 5 000 titulů). Tržní hodnota se počítá jako: celkový počet akcií společnosti krát aktuální tržní hodnota jedné akcie.
Druhým nejznámějším indexem je Nasdaq-100. Ten zahrnuje 100 největších společností dle kapitalizace. Ovšem indexů na Nasdaq najdete více:
Pravidelné obchodní hodiny Nasdaq jsou od 15:30 do 22:00, tedy od 9:30 do 16:00 místního času EDT. Odpolední obchodování je v ČR oblíbené, protože umožňuje skloubit běžné zaměstnání a obchodování v odpoledních/večerních hodinách.
Nehledejte na tom složitosti. U vašeho brokera, například u XTB si najděte titul, který chcete obchodovat jako skutečné akcie. Pozor, ať si nevyberete finanční derivát, obvykle typu CFD.
My jsme u XTB zvolili například akcie Apple (AAPL.US). Klasicky otevřeme okno grafu a můžeme zadávat obchodní příkaz na NYSE. Pokud si kliknete na “i” (info) uvidíte dodatečné informace. Například že skutečně obchodujete na burze v New Yorku, vidíte obchodní hodiny (již v našem čase) nebo minimální hodnotu pokynu (100 USD – méně jak cena jedné akcie Apple).
Obchodovat na burze v New Yorku je snadnější, než se na první pohled zdá. U zmíněného brokera XTB a fyzických akcií to jde navíc i bez poplatku.
Nasdaq je největší technologickou burzou na světě a druhou celkově, hned po NYSE. Na této burze najdete giganty jako je Apple, Microsoft, Amazon, Tesla, Alphabet (Google), Adobe a další.
Obchodní hodiny Nasdaq jsou od 9:30 do 16:00 místního času, tedy od 15:30 do 22:00 středoevropského času. To je pro českého obchodníka naprosto ideální způsob, jak skloubit běžnou pracovní dobu a obchodování.
Nasdaq nabídne 5 000 titulů a obchodovat na něm můžete z pohodlí domova, stačí vám dobrý broker a všechny tyto tituly máte na dosah. Navíc s dobrým brokerem se můžete podívat i na další burzy.
Například díky XTB můžete obchodovat reálné akcie jak na Nasdaq, tak na NYSE. A pokud byste chtěli, můžete se podívat i na finanční deriváty, například na CFD. Zajímavě vypadá i obchodování burzovních indexů.
Na závěr je dobré zmínit, že na Nasdaq můžete obchodovat reálné akcie bez pákového efektu. V takovém případě se jedná u mnoha brokerů o obchodování bez poplatků a může to být i zajímavá volba. Co si o obchodování na burze, konkrétně na Nasdaq, myslíte vy?
S tradingem jsem aktivně začal v roce 2011, kdy jsem si otevřel první reálný obchodní účet. Po cca ročních zkušenostech s krátkodobými obchody na forexu jsem se přesunul na opce, později zamířil na akcie a komodity.
Dnes mám trading jako koníček a i z těchto důvodů vyhledávám dlouhodobé investice napříč instrumenty. Obchodování je mým dlouhodobým zájmem, o čemž svědčí i moje bakalářská a diplomová práce věnová forexu a tvorbě fundamentální a technické analýzy pro co nejpřesnější predikci. I když se obchodování nevěnuji na plný úvazek, působím ve financích a s chutí publikuji i na těchto webových stránkách.
94 %
89 %
86 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.