Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Jak se dělí bitcoiny. Co je to 1 satoshi a kolik satoshi je v 1 BTC?

Aktualizováno
Jak se dělí bitcoiny. Co je to 1 satoshi a kolik satoshi je v 1 BTC?

Většina lidí už o Bitcoinu (BTC) alespoň jednou v životě slyšela. Spousta lidí také ví, že je jeho tvůrcem anonym známý pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Když však vašemu známému, který o Bitcoinu slyšel párkrát v životě, řeknete, že jste včera večer nakoupili několik desítek tisíc satoshi, nejspíše se už orientovat nebude.

Právě na satoshi (SAT) včetně toho, kolik se jich do jednoho bitcoinu vejde, se podíváme v tomto článku. Vysvětlíme si, jak satoshi souvisí s Bitcoinem a jak toto označení vůbec vzniklo.

Vysvětlení pojmu satoshi v 5 větách

Každý z 21 milionů bitcoinů je dále dělitelný na 100 milionů menších jednotek (1 SAT = 0,00000001 ₿). Těm se říká satoshis nebo v češtině též jen “saty” a jsou to v podstatě takové bitcoinové haléře. Při nákupu Bitcoinu si tedy není třeba kupovat celý jeden drahý Bitcoin, ale můžete si koupit i někoolik satoshis za pár korun.

A právě dělitelnost dělá z Bitcoinu použitelné platidlo a odlišuje jej například od zlata, které se dělí jen velmi těžce. A představte si, že druhá vrstva Bitcoinu, Lightning Network, dokonce dokáže pracovat ještě s milisatoshis, tedy tisícinami satoshi.

Obsah článku o satoshi

Co to je 1 satoshi?

Satoshi je jednoduše řečeno jedna stomiliontina bitcoinu. Bitcoin je dělitelný na 8 desetinných míst, přičemž satoshi představuje jeho nejmenší existující jednotku, tedy 1 SAT = 0,00000001 BTC. Z toho vyplývá, že 1 BTC představuje 100 milionů SAT.

Zdroj: bitcoinwiki.com
Tabulka všech zlomků jednoho bitcoinu
Tabulka všech zlomků jednoho bitcoinu

Satoshi není jedinou jednotkou pro podíl Bitcoinu, je ale bezesporu tou nejvíce využívanou. Dalšími jednotkami částí bitcoinu je např. bitcent (100 SAT) nebo you-bit či μBTC (1 000 000 SAT) na obrázku výše. Existuje dokonce i milisatoshi – jedna tisícina satoshi. Jedná se ale o jednotku, kterou nepoužívá Bitcoin, ale jeho druhá vrstva Lightning Network.

K čemu jsou nižší jednotky bitcoinu dobré?

Jednou z vlastností, kterou musí peníze mít, je především jejich dělitelnost. Kryptoměny se v tomto směru nijak neodlišují – koneckonců se přeci jedná o digitální hotovost.

U fiat měn lze vytvořit nové mince s nižší hodnotou (např. koruny a haléře), v dobách bimetalismu se platilo drahým zlatem a levnějším stříbrem. Pokud chce být do budoucna nějaká kryptoměna využívaným platidlem, je nutné, aby měla tuto vlastnost také.

O to více je dělitelnost kryptoměn podstatná, když jedna celá jednotka dosahuje velmi vysoké ceny kvůli nízké celkové zásobě. Nákup jednoho bitcoinu za několik desítek tisíc dolarů je přeci jenom něco, co si nemůže dovolit každý z nás.

Takže není nutné kupovat celý bitcoin? Je možné koupit i jeden satoshi?

Nejprve k první otázce, na kterou je jednoduchá odpověď – přesně tak. Když chce člověk nějakou kryptoměnu vlastnit, není nutné kupovat hned celou jednotku, která může stát až stovky tisíc. Investor může nakoupit polovinu, ale klidně i desetinu. Háček je spíše v minimálním množství.

Transakce na kryptoměnové síti vyžadují, aby uživatel zaplatil za každý převod poplatek těžařům či validátorům. To je cena za jejich práci. Poplatky jsou různé a liší se podle vytíženosti sítě. Bitcoinový blockchain vidí poplatky jenom v satoshi, nicméně pokud budeme přepočítávat poplatky i na cenu v dolarech či korunách, pak má na ně samozřejmě vliv i cena kryptoměny.

Takové obecné pravidlo je, že bychom měli provádět jen transakce, které jsou dostatečně velké. Jakmile totiž budeme chtít s coiny znovu pohybovat, budeme muset zaplatit za každou transakci poplatek.

Pokud bychom si přáli vybrat např. 0,05 BTC či 5 000 000 satoshi z kryptoměnové burzy na adresu naší kryptoměnové peněženky, v době psaní článku (listopad 2022) bychom na poplatku zaplatili kolem 7 000 satoshi, což vychází přibližně na 1,5 dolaru.

Kdybychom náš výběr ale rozdělili na více částí – např. vybrali 2x 0,025 BTC, vykonali bychom už dvě transakce. Pro těžaře to je dvojnásobná práce – ověřují dvě transakce namísto jedné, což znamená, že zaplatíme poplatek za každou z nich. V době psaní článku tedy zhruba 14 000 satoshi.

Čím méně transakcí vykonáme, tím více na poplatcích ušetříme.

Na některých burzách je možné obchodovat i v samotných satoshi. Je to z logiky věci pouze vizuální zobrazení, neboť obchodovaným aktivem je vždy Bitcoin. Burzy, kde se dá obchodovat se satoshi, jsou například Bitfinex a Okcoin.

Jak vznikla jednotka satoshi?

I když Bitcoin započal svoji cestu již v roce 2009, pojem satoshi se svého uznání dočkal až v roce 2011. Na první pohled se může zdát, že celý název pochází od neznámého autora Satoshi Nakamota, tak tomu ovšem není.

Vše začalo na bitcoinovém fóru, na němž jeho uživatel jménem Ribuck zmínil, že by se BTC měl dělit i na menší jednotky. Původně se tyto zmínky vyskytovaly v příspěvcích, v nichž probíhala diskuze ohledně toho, kdo je vlastně tajemný Satoshi Nakamoto. První vážně míněný dotaz se však vyskytl v diskuzi o unicode znaku pro Bitcoin, z níž následně vznikl nám všem známý ฿. Ani zde se však Ribuck nedočkal pozornosti.

Změna však nastala až v tomto vláknu o dalším posunutí desetinné čárky v jednotkách bitcoinu za účelem větší dělitelnosti, v němž Ribuck navrhoval různé varianty pro dělení bitcoinu – bitcent, microcent, milicent a bitdust – takto byla původně označena stomiliontina bitcoinu, jinými slovy jeho nejmenší část.

Zdroj: bitcointalk.org
Ribuck navrhuje satoshi
První návrh Ribucka, který se konečně dočkal zasloužené pozornosti

O týden později účastníci fóra znovu oživili Ribuckův původní nápad a teprve zde se konečně dohodli na tom, že se nejmenší jednotka bitcoinu bude nazývat satoshi.

Co je to milisatoshi?

Jako milisatoshi (msat) bývá označována ta nejmenší jednotka Bitcoinu, s níž pracuje Lightning NetworkJak je již patrné z názvu, jedná se o jednu tisícinu satoshi, tedy stomiliardtinu bitcoinu. Milisatoshi je nativní jednotkou sítě, což tedy znamená, že v ní Lightning Network vypořádává některé platby, pro něž je tento datový typ nejvhodnější – typicky platby, které jsou velmi malé. Může v nich také vést transakční poplatky uzlů, pokud nedosahují vysokých hodnot. Na obrázku níže je vidět jejich výše vyjádřená v msat na jednom z Lightning Network prohlížečů.

Zdroj: mempool.space
Mempool.space mapa a milisatoshis
Mapa aktivních kanálů mezi jednotlivými uzly na prohlížeči mempool.space. Průměrný poplatek, který si uzly účtují, je denominován v milisatoshi.
Poznámka

Doplnění: Protože je jeden bitcoin relativně drahý a smyslem Lightning Network je zlevnění transakčních poplatků, bylo nutné počítat s tím, že některé z těchto transakcí mohou být skutečně malé – i menší než 1 satoshi.

Protože ale něco jako milisatoshi samotná síť Bitcoinu nezná, při uzavření platebního kanálu a zápisu transakce do blockchainu Bitcoinu je vždy množství milisatoshi z kanálu Lightning Network zaokrouhleno na nejbližší satoshi – tato částka je pak zapsána do blockchainu Bitcoinu.

Nelekejte se tedy – satoshi skutečně je nejmenší jednotka, kterou blockchain Bitcoinu v současnosti zná.

Čistě teoreticky by další dělení Bitcoinu bylo možné, aby bylo ovšem aplikovatelné na současný nejdelší blockchain Bitcoinu, nešlo by to bez hard forku a zdlouhavého schvalování. Pokud se ale velmi optimistické prognózy některých krypto analytiků o tom, že Bitcoin jednou vyroste např. na 500 000 dolarů, vyplní, není pochyb o tom, že by integrace milisatoshi do blockchainu Bitcoinu nebyla od věci.

Líbil se vám tento článek?
33
0

Autor

Můj zájem o finance začal v roce 2017. První ránu jsem dostal od kryptoměn. Jejich růst mi kouzlil úsměv na tváři, avšak propad v roce 2018 byl studenou sprchou. Jako další cestu jsem zvolil akcie, u kterých jsem zůstal dva roky. V roce 2020 se dostavil další kryptoměnový bull-run a společně s ním se znovu objevil i můj zájem o Bitcoin.

Tentokrát jsem ale věc vzal za správný konec. Nejprve vzdělávání.

Kryptoměny pro mě znamenají nový finanční systém a věřím, že se postupně dostanou i do běžných životů občanů. Psaní článků zde na Finex.cz mě především pozitivně motivuje k prohlubování znalostí, které mohu následně předat čtenářům.

Přečíst více

Bývalý šéfredaktor, softwarový architekt a nadšenec do kryptografie, kyberbezpečnosti a blockchainu. V rámci Finexu se zaměřuje zejména na technická témata v oblasti kryptoměn. V současnosti působí také jako správce financí v rámci investiční skupiny Icecaps Capital, v níž se zaměřuje na využití strojového učení v algoritmickém obchodování.

Kryptoměny považuje za platidlo budoucnosti řešící řadu problémů s centralizovanou náturou existujících platebních prostředků. DeFi svět považuje za úchvatný a nabízející spoustu skvělých příležitostí.

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (0 komentářů)

Připojte se k diskuzi

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.