Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Zrušení státního příspěvku u stavebního spoření. Vláda se shoduje na ukončení

Zrušení státního příspěvku u stavebního spoření. Vláda se shoduje na ukončení
Zdroj: depositphotos.com

Zrušení příspěvku od státu u stavebního spoření vláda konzultuje již od minulého roku. Ke konci března 2023 se ale vyjednávání posunula a byl nastolen verdikt:

Podpora stavebního spoření bude omezená, u nových smluv pravděpodobně zanikne úplně, u těch starých se sníží na polovinu.

Jedním z důvodů je především snaha ulehčit státnímu rozpočtu, který každoročně přispívá na stavební spoření okolo 4,2 miliard korun. Vzhledem k takto vysoké celkové částce není divu, že se vláda snaží příspěvek zrušit. Kromě toho je příčin, které vedou ke zrušení, mnohem více.

Proč zrušit příspěvek na stavební spoření?

Zrušení státního příspěvku na stavební spoření je obsáhlým tématem. Nelze tedy jednoznačně říci: “Ano, zrušení příspěvku bude mít pozitivní dopad ” nebo naopak: “Ne, příspěvek je nutnou součástí stavebka.” Ať tak či tak, obojí bude mít další následky.

Každopádně, pokud pomineme, že jeho zrušení ušetří státní kasu, existuje i několik dalších důvodů, proč tento “bonus” zrušit. Jedním z nich je, že v současné době nelze zcela naplnit podstatu stavebního spoření, a to vzhledem k vysokým cenám na realitním trhu.

Naspořit na vlastní nemovitost je takřka nemožné, navíc kvůli vysokým úrokovým sazbám u hypoték pomalu odpadá i další výhoda – použít stavebko jako základ pro hypotéku. Původně měl tento typ spoření sloužit pro ukládání peněz na rekonstrukci nebo pořízení nemovitosti, dnes je tomu ale jinak, a tato podmínka není ve smlouvách pevně daná. Lidé tak uspořené peníze používají na koupi dovolené nebo auta.

Poslední kapkou vody na mlýn pro odpůrce státního příspěvku je také to, že je vlastně dotován všemi daňovými poplatníky. Navíc nemalá část z příspěvku pokrývá poplatky spojené s tímto spořicím produktem.

Zkrátka a dobře, důvody pro zrušení aktuálně přesahují výhody, které příspěvek přináší. Těmi jsou zejména stabilita a tradice stavebního spoření. Důležité je si také uvědomit, že bez státního příspěvku nemá stavební spoření příliš smysl, protože úroky často nepokryjí inflaci a poplatky.

Poznámka

TIP: Více o pro a proti zrušení státního příspěvku najdete v našem článku: Zrušení státního příspěvku u stavebního spoření, chyba nebo správný krok?

Ukončení státní podpory je na dosah

Během jednání 21. března 2023 se vládní pětikoalice shodla na zrušení státního příspěvku. Nejsou sice ještě domluvené všechny aspekty, ale pravděpodobně dojde, u již běžících smluv, na snížení podpory o polovinu ze současných 2 000 Kč na 1 000 Kč, a u nově vznikajících bude příspěvek zrušen úplně.

Zrušení podpory ušetří státní kase až 4 miliardy korun. Řeší se ale i otázka, jaký vliv to bude mít na klienty stavebních spořitelen. Ty se obávají, že lidé s nižšími příjmy budou mít potíže s poskytováním úvěrů, a celkově dojde k odlivu klientů.

Naopak Národní ekonomická rada vlády (NERV), ale i další ekonomové, se staví za rozhodnutí pětikoalice. Stavební spoření je dle nich již přežitý produkt, který neslouží svému účelu. Ano, sice má v Čechách více než třicetiletou tradici, ale vznikal za zcela jiné situace.

V té době byl problém s nedostatkem kapitálu, téměř neexistovaly hypotéky a též byl nedostatek dlouhodobých vkladů. Nyní stavebko funguje jako státem dotované spoření, které platí všichni daňoví poplatníci.

Zrušení příspěvku může mít jiné následky

Ačkoliv se zdá zrušení státního příspěvku opodstatněné, například generální ředitel Modré pyramidy Michal Pupala uvádí, že vláda sice zrušením podpory ušetří 4 miliardy korun, na druhou stranu ale porostou výdaje na příspěvek na bydlení. A to proto, že domácnosti nezvládají platit účty za energie.

Podle něj by bylo mnohem efektivnější využít systém stavebního spoření k řešení energetické otázky, tak aby domácnosti investovaly do energetických úspor.

Také Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) se brání. Podle ní je 70 % úspor ze stavebního spoření využito k rekonstrukci nebo nákupu nemovitosti, případně k vybavení domácnosti. Navíc lze úvěry ze stavebka poskytovat bez zástavního zajištění, což zvyšuje jejich dostupnost oproti hypotečním úvěrům.

Také úrokové sazby jsou o něco nižší, aktuálně dosahují okolo 3,68 % p.a. u úvěrů ze stavebního spoření a 5,93 % p.a. u hypoték. Dle AČSS způsobí omezení státní podpory snížení motivace lidí peníze na stavební spoření vkládat, čímž se sníží i dostupnost úvěrů.

Cílem vlády je snížit strukturální schodek státního rozpočtu, který nyní činí 200 miliard korun. Vláda údajně pracuje s desítkami návrhů, přičemž celková úspora by měla činit 70 miliard korun. Nám nezbývá než se nechat překvapit, jak vláda a ekonomové tuto situaci vyřeší, a zda-li to bude ke spokojenosti všech.

Líbil se vám tento článek?
128
100

Autor

Veronika se více než pět let specializuje na analýzu bankovního sektoru a finančních produktů, přičemž na základě toho připravuje podrobné recenze bank a jejich portfolia. Její výzkum v oblasti financí je základem pro její práci na portálu Finex, kde se zaměřuje na poskytování aktuálních a srozumitelných informací, a zvyšování finanční gramotnosti.

Tuto osvětu považuje za klíčovou pro lepší budoucnost jednotlivců i společnosti, a věří, že finanční vzdělání je základem pro finanční nezávislost. Jejím cílem je přispívat k podpoře zájmu o peníze a investice, nabízet čerstvé perspektivy a pomoci čtenářům lépe se orientovat v komplexních finančních tématech.

“Nejlepší investicí je ta do vlastního vzdělání. A právě finanční gramotnost je klíčem k finanční nezávislosti.”

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (2 komentáře)

Připojte se k diskuzi

Pro přidání komentáře se prosím přihlašte ke svému uživatelskému účtu.

Zdravím, přátelé!
Tak toto je asi konec stav. spoření. Ušetříme 4,5 miliardy Kč na státních příspěvcích, ale rozpůjčovány jsou ve stav. spořitelnách stamiliardy. To je “nepoměr”. Ví se, že asi 30% vkladatelů si nebude brát úvěr a ani nevyužije naspoř. částku úplně na stavební účely, ale na druhou stranu se v zákoně o stav. spoření nic nepíše, že se musí naspořená částka, včetně státní podpory, zrovna využít na ony stavební potřeby. Tímto se stav. spoření stane neatraktivním a co bude následovat si neumí nikdo představit. Asi nejhorší varianta bude ta, když si vkladatelé budou chtít vybrat /i za cenu sankcí za třeba nedodrž. vázací doby/ své úspory zpět a investovat je jinde, např. ve spořících účtech, nebo invest. společnostech bank. Nevím, zda by tento jev byly schopné stav. spořitelny kompenzovat. Nutno připomenout, že ony za vzniklou situaci nemohou. A vkladatelé, jejichž vklady spořitelny půjčují jiným, ovšem také ne. Kromě dalšího, co se kvůli daním a důchodům týče, nemám ani z tohoto problému smířlivý pocit! Je nutno si přiznat, že stát musí hodně šetřit, a proto ona nepopulární opatření musela přijít. Otázkou je, zda zrovna na stát. podporách u staveb. spoření je to to pravé.

Ing. Patrik Kudláček

Díky za věcný komentář :-) … dle mého názoru je stavební spoření přežitek minulosti a v dnešní době se už najde mnohem více zajímavých spořicích a investičních produktů, kam mohou lidé odkládat své peníze – tím spíše, když platí, jak říkáte, že většina střadatelů ani nevyužívá peníze ze stavebního spoření na stavební potřeby.