Premium Tuhle levnou akcii s 5% dividendou hamižně nakupuji. Proč mají defenzivní akcie pořád smysl?

Defenzivní akcie nikdo nechce, a to už celé roky. Všechno totiž zastínila umělá inteligence a peníze se valí do technologií, polovodičů a datových center.

Firmy, které vyrábí limonády, chipsy, zubní pasty nebo léky, jsou pro dnešního investora zkrátka naprosto nudné. A přesně to se projevuje na jejich ocenění.

Svůj podíl na tom má i fakt, že dividendové tituly nejsou schopny svým pravidelným výnosem konkurovat dluhopisům. Když vám bezrizikový americký státní dluhopis nabídne mnohem víc než dividenda, proč byste kupovali akcii?

V dnešní době vám téměř všechny splatnosti nabídnou 5 %. Ta logika vyhýbat se dividendovým titulům je proto pochopitelná, ale podle mě na trhu vytváří ohromnou příležitost.

Defenzivní akcie jsou totiž historicky velmi levné, a proto je po celý rok postupně nakupuji.

Technologie nejdražší od roku 2000, defenzivy nejlevnější v historii

Relativní ocenění sektoru technologií je o 115 % výš než u indexu S&P 500. To je nejvíc od splasknutí internetové bubliny v roce 2000.

Defenzivní sektory se naopak obchodují zhruba s 35% diskontem vůči trhu, což je nejméně od poloviny osmdesátých let. Je naprostý masakr, co se s těmito tituly momentálně děje.

Něco takového investor zažije jenom párkrát za život.

Zdroj: Topdown Cahrts

Na grafu je krásně vidět, jak se obě křivky od roku 2023 rozevírají jako nůžky. Technologie táhne nahoru logicky AI. Defenzivní akcie naopak klesají, protože o ně momentálně nikdo nestojí.

Takhle propastný rozdíl jsme naposledy viděli na přelomu tisíciletí. Jak víme, tehdy to pro technologie neskončilo dobře. Defenzivní akcie naopak v dalších letech výrazně překonávaly trh.

Nechci tvrdit, že se historie nutně zopakuje. Tehdy byla jiná doba, internetová bublina byla opravdu ryzí spekulace. Dnešní technologické firmy totiž na rozdíl od roku 2000 generují obří zisky.

Extrémy v relativních valuacích však mají tendenci k regresi k normálu. Nemusí to přijít hned a nemusí to nutně znamenat pád technologických akcií. Úplně stačí, když defenziva začne dohánět zbytek trhu.

Proč dividendy prohrávají s dluhopisy?

Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu vystoupal na začátku října na 5,32 %, nejvýš za téměř dvě dekády.

Pro srovnání, akcie Coca-Coly přinášejí dividendový výnos 2,7 %, akcie PepsiCo kolem 4,7 % a Procter & Gamble 3 %.

Řada dalších dividendových akcií ze sektoru základní spotřeby je na tom ještě hůře. Konzervativní investor, který hledá hlavně pravidelný příjem, tak dnes od státu dostane vyšší výnos naprosto bez rizika.

Zdroj: Jaroslav Jarolím (Zdroj dat: tradingview.com)

K tomu se přidává pomalý růst zisků. Podle konsenzu analytiků mají firmy ze sektoru základní spotřeby (consumer staples) letos zvýšit zisk na akcii (EPS) jen o 6,32 % a v roce 2027 o 6,09 %.

Technologie mají naproti tomu růst o 59,13 % a 38,02 % a celý index S&P 500 o 27,07 % a 18,95 %. Tomu se velmi špatně konkuruje. Vlastně se tomu konkurovat vůbec nedá, a proto dnešní ocenění chápu. Mají racionální základ.

Jenomže podle mého názoru je racionální kupovat i akcie, které jsou levné.

Zdroj: macromicro.me

Nízký, ale stabilní růst zisků za nízkou cenu může být mnohem lepší než rychlý růst za extrémní cenu. Dluhopis vám nabídne pevný kupón a nic víc. Kvalitní defenzivní byznys ale dividendu každý rok zvyšuje a jeho zisky postupně rostou s inflací. V dlouhém horizontu to dělá obrovský rozdíl.

Nemluvě o tom, že většina drobných investorů kupuje americké státní dluhopisy ve formě dluhopisových ETF. Konkrétně fond TLT pro dlouhé splatnosti **smazal během několika let kurzové zisky za předešlých 20 let propadem o 57 %**.

Jde o naprostou tragédii, která se vám u kvalitních dividendových společností prakticky nikdy nestane.

Zdroj: Trend Spider