Česká národní banka může ve čtvrtek zvýšit základní úrokovou sazbu na 4 %. Hypotéky už mezitím zdražují a nové rozhodnutí může ovlivnit také spoření, investice i rodinné rozpočty.
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si obsah z Finex.cz do oblíbených na Zprávy Google.
České domácnosti se musí připravit na další možné zdražování úvěrů. Česká národní banka (ČNB) bude ve čtvrtek rozhodovat o zvýšení základní úrokové sazby, přičemž analytici očekávají její posun ze současných 3,75 % na rovná 4 %.
Podle analytiků oslovených ČTK je zvýšení o 0,25 procentního bodu nejpravděpodobnějším scénářem. ČNB přitom přistoupila ke zdražení peněz už v červnu, kdy sazby zvýšila poprvé po čtyřech letech.
Problém spočívá v tom, že hypotéky zdražují už nyní, aniž by centrální banka musela přistoupit k dalšímu zásahu. A přestože zvýšení sazeb ještě není jisté, finanční trhy s ním do značné míry počítají.
Na první pohled se může chystané rozhodnutí zdát překvapivé. Podle Českého statistického úřadu dosáhla meziroční inflace v září 2,5 %, což není příliš vzdálené dvouprocentnímu cíli ČNB.
Jenže celková inflace neukazuje celý obrázek.
Podle údajů zveřejněných ČNB dosáhla zářijová jádrová inflace (očištěná o sezónní vlivy, regulované ceny a změny daní) 3,1 % a ceny služeb meziročně vzrostly o 4,5 %. Pohonné hmoty pak byly dokonce o 37,5 % dražší než před rokem.
Právě kombinace rostoucích cen energií, zvyšujících se mezd a přetrvávající domácí poptávky představuje pro centrální banku problém.
Člen bankovní rady Jakub Seidler se proto přiklání ke zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu. Podle jeho odhadu by meziroční inflace mohla v prvním čtvrtletí roku 2027 přechodně dosáhnout v průměru přibližně 3,5 %.
Centrální banka se snaží zabránit situaci, kdy dražší energie postupně povedou ke zdražování dalších výrobků a služeb.
Vyšší úrokové sazby fungují jako přirozená brzda ekonomiky. Zdražují půjčky, omezují část spotřeby a investic, čímž mohou tlumit cenové tlaky. Současně však zvyšují náklady domácnostem a podnikům, které potřebují financování.
Jde tedy o rozhodnutí, které má zabránit ještě výraznějšímu zdražování v budoucnu, ovšem za cenu přísnějších finančních podmínek.
Největší pozornost pochopitelně přitahuje hypoteční trh.
A právě zde se objevuje skutečnost, kterou řada domácností přehlíží. Hypoteční sazby se totiž nemusí pohybovat stejným směrem a tempem jako základní sazba ČNB.
Banky při jejich stanovování sledují především cenu dlouhodobého financování, která reaguje na očekávaný budoucí vývoj úrokových sazeb.
Podle viceguvernéra ČNB Jana Fraita vzrostla tříletá swapová sazba (tržní úrok, od kterého banky odvozují cenu fixovaných hypoték) od začátku války v Íránu přibližně o 1,5 procentního bodu na téměř 4,9 %.
To je podstatně výraznější pohyb než očekávané listopadové zvýšení základní sazby o 0,25 procentního bodu.
Zdražování hypoték proto může pokračovat i v případě, že ČNB ponechá sazby beze změny.
Představme si hypotéku ve výši 4 milionů Kč se splatností 25 let. Při úrokové sazbě 5 % činí měsíční splátka přibližně 23 384 Kč.
Pokud by banka úrok zvýšila na 5,25 %, splátka by vzrostla na přibližně 23 970 Kč.
Rozdíl činí téměř 600 Kč měsíčně, tedy zhruba 7 000 Kč ročně.
Dopad však pocítí především lidé, kteří si sjednávají nový úvěr nebo jim končí současná fixace.
Růst úrokových sazeb však nemusí znamenat špatnou zprávu pro každého.
Pro lidi, kteří mají peníze na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech, může vyšší základní sazba představovat příležitost k lepšímu zhodnocení úspor.
Pokud by například banka zvýšila úrok na spořicím účtu o 0,25 procentního bodu, majitel vkladu 200 000 Kč by získal 500 Kč ročně navíc před zdaněním.
Důsledky mohou pocítit také investoři.
Vyšší tržní výnosy zpravidla snižují ceny již vydaných dluhopisů s pevnou sazbou. Naopak nově nakupované dluhopisy mohou nabízet atraktivnější výnos do splatnosti.
U českých akcií bude záležet především na zadlužení jednotlivých firem, jejich schopnosti přenášet vyšší náklady na zákazníky a vývoji domácí poptávky.
Vyšší sazby tak mohou některé investice znevýhodnit, zatímco jiným vytvoří příznivější podmínky. Samotné rozhodnutí ČNB proto není důvodem k automatickým změnám investičního portfolia.
Přestože se analytici převážně přiklánějí ke zvýšení sazeb na 4 %, mezi samotnými centrálními bankéři nepanuje úplná shoda.
Viceguvernér Jan Frait upozorňuje, že finanční podmínky už výrazně zpřísnily vyšší tržní úroky. Další zásah ČNB proto nemusí být nezbytný okamžitě.
Ani Jakub Seidler případné listopadové zvýšení nepovažuje za začátek nového dlouhodobého cyklu zdražování peněz.
Pro české domácnosti a investory tak bude důležité především to, co ČNB naznačí o vývoji sazeb v roce 2027.
Bankovní rada oznámí rozhodnutí ve čtvrtek 5. listopadu ve 14:30. Spolu s ním představí také novou makroekonomickou prognózu, která napoví, zda se česká ekonomika musí připravit na delší období vyšších úroků.
Představte si, že jste koupili Palantir ještě před jeho raketovým růstem.
Tenhle vlak už ujel.
Jedna z největších příležitostí AI boomu se podle nás ale může skrývat ve firmě, o které většina investorů nikdy neslyšela.
Co když právě teď stojíme před podobnou příležitostí?
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí zaměřující se na hodnotové investování a akciové trhy. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Ve své investiční strategii kombinuje aktivní i pasivní přístup a zaměřuje se především na kvalitní růstové společnosti a value investice. Ve svých článcích se věnuje investičním strategiím, psychologii investování a analýze jednotlivých akcií.
94 %
90 %
