Past za milion korun? Porovnali jsme 4 způsoby spoření na důchod a výsledky jsou překvapivé

Pětatřicetiletý zaměstnanec si chce do šedesátky vytvořit vlastní finanční rezervu. Každý měsíc odloží 3 000 Kč, takže za 25 let zainvestuje celkem 900 000 Kč. Naše porovnání počítá se stejným měsíčním rozpočtem a nulovým počátečním kapitálem.

Státní podpora umí s výsledky pohnout, sama o sobě nestačí. Klíčové totiž je, kolik investor skutečně vydělá po odečtení nákladů a jak dlouho nechá peníze pracovat. Nejvýhodnější produkt se navíc může lišit v závislosti na příspěvcích zaměstnavatele.

4 možnosti a jejich pravidla

• Doplňkové penzijní spoření (DPS): Při vkladu alespoň 1 700 Kč měsíčně přidává stát 340 Kč. Z vlastního vkladu nad tuto hranici lze navíc uplatnit daňový odpočet.
• Dlouhodobý investiční produkt (DIP): Umožňuje odečítat vlastní příspěvky od základu daně. Pro zachování podpory ale investor nesmí peníze vybrat dříve než po deseti letech a současně před dosažením šedesáti let.
• Běžné ETF (burzovně obchodovaný fond): Nepřináší sice daňový odpočet za vklady, zato umožňuje peníze průběžně vybírat. Příjem z prodeje navíc bývá po více než třech letech držby zcela osvobozen od daně.
• Spořicí účet: Nominální zůstatek nekolísá společně s akciovým trhem, úroky však podléhají 15% dani. Sazba se navíc může kdykoli změnit.

Společný strop odpočtů u daňově podporovaných produktů činí 48 000 Kč ročně. Předčasný výběr z DPS znamená ztrátu státních příspěvků a možné dodanění. U DIP pak může při předčasném zrušení vzniknout povinnost dodanit dříve čerpané úlevy.

U ETF se tříletý časový test sleduje u každého nákupu zvlášť. Při prodeji celé investice úderem šedesátých narozenin proto nemusí být nověji nakoupené podíly od daně osvobozené.

Co ukazuje výpočet na 25 let

Model předpokládá 7% roční hrubý výnos akcií. Po započtení modelových nákladů vychází čistý výnos u DPS na 5,1 %, u DIP s ETF na 6,5 % a u běžného ETF na 6,8 %. Spořicí účet nese 3,5 % před zdaněním.

Dynamické penzijní fondy si dnes mohou účtovat až 1 % ročně za správu a k tomu 15 % ze zhodnocení. Přepočtených 5,1 % tak představuje zjednodušený scénář, nikoli zaručenou výkonnost konkrétního fondu.

Špatně zvolený DIP vás může stát 600 000 Kč

Související analýza

Vklady se připisují na konci měsíce, daňové úspory přicházejí jednou ročně a vždy se znovu investují. Počítáme s 15% sazbou daně a neměnnými pravidly. Výsledky jsou nominální, bez zohlednění inflace a případné daně při výplatě.

Při odkládání 3 000 Kč měsíčně činí roční daňová úspora u DPS 2 340 Kč a u DIP 5 400 Kč. Předpokládáme, že investor dokáže celý odpočet využít a úsporu okamžitě reinvestuje.

I když DPS získá na státních příspěvcích a daňové úspoře celkem 160 500 Kč, stále zaostává za samostatným ETF. DIP díky reinvestované daňové úspoře překonává běžné ETF zhruba o 220 000 Kč.

Rozdíly jsou velmi výrazné i bez podpory zaměstnavatele. Při hypotetické inflaci 3 % ročně by ovšem budoucích 2,5 milionu mělo dnešní kupní sílu přibližně 1,19 milionu Kč. Reálné výnosy tak budou vždy nižší.

Co změní zaměstnavatel a poplatky

Příspěvek zaměstnavatele je u podporovaných produktů osvobozen od odvodů až do 50 000 Kč ročně.

Při tisícikoruně měsíčně navíc by DPS dosáhlo zhruba 2,69 milionu Kč a DIP přibližně 3,23 milionu Kč. Jde o peníze od zaměstnavatele, nikoli z kapsy investora.

Vláda nedávno schválila návrh na snížení poplatků běžných penzijních fondů na 0,5 % ročně a zrušení výkonnostní odměny.

Tato změna však zatím neplatí. Pokud by DPS po celých 25 let dosahovalo čistého výnosu 6,5 %, model by ukázal 2,57 milionu Kč a DIP by tak mírně překonalo.

Vyzkoušejte si vlastní investiční scénář

Která cesta dává smysl?

Za našich předpokladů jasně vítězí DIP s ETF, nikoli produkt s nejvyšším státním příspěvkem. Papírové rozdíly však pochopitelně nejsou zaručeným výnosem.

Váš osobní výběr ovlivní skutečné poplatky, reálná délka investování, štědrost zaměstnavatele i potřeba mít peníze kdykoli dostupné.