Dva zaměstnanci dostávají od firmy 2 000 Kč měsíčně. Oba peníze investují třicet let, oba dosáhnou před poplatky stejného 7% ročního zhodnocení.
Jeden však může na konci skončit téměř o 600 000 Kč bohatší. Rozdíl nevytvořila lepší akcie ani geniální načasování trhu. Udělaly ho poplatky.
U dlouhodobého investičního produktu je přitom snadné zaměřit se na špatné číslo.
- Poplatek za nákup vidíte okamžitě. Když z dvoutisícové investice zmizí několik desítek korun, bolí to.
- Mnohem nenápadnější je roční procentní poplatek z celého portfolia. Ten se účtuje opakovaně, a jak hodnota investic roste, zvyšuje se i částka, kterou na poplatcích odvádíte.
Rozdíl je především v dlouhodobém dopadu. Zatímco jednorázový poplatek zatíží pouze konkrétní nákup, průběžný poplatek každoročně ukrajuje z hodnoty celého portfolia. Navíc snižuje částku, která se může dále zhodnocovat díky složenému úročení.
Proto může být investiční účet s relativně drahými jednotlivými nákupy po třiceti letech levnější než služba účtující pouhých několik desetin procenta ročně.
Do hry navíc vstupuje ještě třetí náklad, který v klasickém sazebníku snadno přehlédnete: směna korun za eura nebo dolary.
I zdánlivě malá kurzová přirážka představuje při pravidelném investování významný náklad. Za třicet let se totiž promítne do stovek jednotlivých nákupů.
Vytvořili jsme si proto vlastní model. Počítáme s příspěvkem 2 000 Kč měsíčně, horizontem 30 let a hrubým zhodnocením 7 % ročně. Bez poplatků by 720 000 Kč vložených peněz vyrostlo přibližně na 2,44 milionu Kč.
Pak jsme do stejného modelu dosadili různé způsoby investování a jejich skutečné náklady.
Rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší variantou dosáhl téměř 600 000 Kč.
A překvapivě jej nezpůsobil poplatek, který na první pohled vypadal nejvyšší.
Obsah článku