Levné hypotéky? Na nižší sazby od nové vlády nespoléhejte!

Český hypoteční trh vstupuje do nejistého období. Nová vláda stavěla část kampaně na příslibu levnějších hypoték. To ale není v její moci.

O hypotečních sazbách rozhodují finanční trhy a ČNB. Ta v nejbližší době další snižování sazeb neplánuje.

V kombinaci s plánovaným růstem vládních výdajů a schodkem státního rozpočtu, který už nyní převyšuje zákonné maximum, je výrazný pokles tržních sazeb zatím nepravděpodobný.

Levné hypotéky? Vláda slíbila nemožné

Česká ekonomika zaznamenává stabilní růst, ale také stále zvýšené riziko růstu inflace. Podle průzkumu Retail Investor Beat společnosti eToro ze třetího čtvrtletí pouze 38 % českých investorů má důvěru v domácí ekonomiku, avšak až 28 % respondentů považuje inflaci za největší hrozbu pro své investice.

Trhy mohou výsledek voleb a celkovou fiskální strategii nové vlády vyhodnocovat jako proinflační. Plánované snižování daní i odvodů a rozšiřování sociálních dávek má být financováno lepším výběrem existujících daní. Pokud se to nepodaří, bude vláda nucena výdaje pokrýt vyšším zadlužením.

Česká republika na to v rámci EU stále má prostor. Zadlužení se pohybuje kolem 44 %, tedy pod limitem dluhové brzdy 55 %.

Vyšší dluh však vyžaduje vyšší náklady na obsluhu, což by finanční trhy mohly interpretovat negativně.

Hypoteční šok na obzoru?

Růst výnosů státních dluhopisů se okamžitě propisuje do ceny peněz v celé ekonomice. Tedy i do swapových sazeb, které určují cenu hypoték. Ačkoli ČNB během posledního roku snižovala úrokové sazby, trh nyní zaceňuje přibližně dvoje zvýšení v horizontu následujících tří let.

Pětileté úrokové swapy, klíčové pro oblíbenou pětiletou fixaci, v listopadu dosahovaly 3,9 %. Úroky na nových hypotékách se drží přibližně 0,85procentního bodu nad průměrnými tržními sazbami.

Zlepšit situaci na nemovitostním trhu ale vláda může. Ceny bydlení v Česku nadále rostou kvůli nedostatku nabídky. Vláda by občanům mohla pomoct stimulací stavební aktivity, která by zvýšila nabídku bydlení na trhu a tím zlepšila jeho dostupnost.

Stimulace poptávky po bydlení, například prostřednictvím podpory hypoték, by však mohla situaci ještě zhoršit.

Banky se řídí primárně tržními sazbami, nikoli politickými sliby. Hlavními faktory dalšího vývoje úroků proto budou fiskální politika vlády, stav státního rozpočtu a rozhodnutí ČNB. Aktuální prostředí tak nenaznačuje výrazné snížení hypotečních sazeb.