Inflace je často diskutovaným, avšak složitým ekonomickým jevem, jehož měření a pochopení může být pro mnoho lidí matoucí.
Oficiální údaje o inflaci a její reálný dopad na jednotlivce se mohou výrazně lišit, což způsobuje řadu nedorozumění.
Klíčovým faktorem je složení spotřebního košíku, který se v každé zemi liší a odráží různé životní náklady. Zároveň však oficiální statistiky často podceňují náklady na bydlení a další významné položky, což zkresluje celkový obraz inflace.
Centrální banky, včetně amerického Fedu, ECB nebo České národní banky, se dlouhodobě snaží udržet inflaci na určité úrovni prostřednictvím různých opatření, včetně tištění peněz.
Tento text se podrobně zabývá rozdíly mezi oficiální a reálnou inflací, faktory, které na ni působí, a nabízí různé strategie, jak se proti inflaci chránit. Pro investory i obyčejné lidi je klíčové porozumět těmto dynamikám, aby mohli efektivně spravovat své osobní finance a zabezpečit se proti inflačním rizikům.
Pokud vás tedy zajímá, jak ochránit peníze před inflací, jste na správném místě, protože v tomto textu se dozvíte vše podstatné.
- Oficiální výpočet inflace závisí na složení spotřebního košíku, který se liší mezi zeměmi a jednotlivci, což může zkreslovat reálnou inflaci.
- Oficiální inflace často podhodnocuje náklady na bydlení, které ve skutečnosti tvoří významnou část výdajů domácností.
- Vládní záchranné balíčky a tištění peněz mohou zvýšit inflaci, pokud se nezvýší reálný objem výroby nebo služeb.
- K ochraně před inflací mohou investoři využít různé strategie, jako jsou nákupy akcií, zlata, stříbra nebo proinflačních dluhopisů.
Obsah článku
Inflace reálná versus oficiální – Jaký je rozdíl?
Výpočet inflace je opředen hned několika záhadami a pochybnostmi. Tak jako každá důležitá ekonomická statistika podléhá často dezinterpretaci a manipulacím. Uveďme si hned několik úskalí.
Na prvním místě je to složení spotřebního košíku. Jednak je v každé zemi jiné a také se vždy liší pro každého z nás. Jeho obsah je zahalen tajemstvím, ze statistických údajů se dozvíte, kolik je tam dané potraviny, ale nikoliv už jejího výrobce. O kvalitě produktů se neuvažuje.
Jen pro zajímavost: před několika lety jeden francouzský ministr financí prohlásil, že člověku, který nekouří a nejezdí dieselem, se reálně zvětšuje kupní síla. Reálná inflace tedy záleží na tom, co si kupujete vy. Pokud kouříte, pak u vás inflace stoupá mnohem více než u nekuřáků.
To však není všechno. Výpočet inflace bývá často napadán kvůli podhodnocení určitých položek jako náklady na bydlení. Ty tvoří ve spotřebním koši asi 25 až 30 % včetně energií.
Výpočet počítá pouze s nájemním bydlením, a pokud máte hypotéku, pak vaše náklady tvoří pouze energie. Zde je obrovská nesrovnalost výpočtu inflace.
Reálně náklady na bydlení přesahují 50 % všech výdajů, s vyššími hypotékami pak i více. Výpočet inflace tak nezahrnuje jeden z důležitých fenoménů, kterým je stoupající cena bydlení.
Přestože ta roste v některých oblastech i dvouciferným číslem za rok, na výpočtu oficiální inflace se projeví mnohem méně.
Stejný princip platí i u cen akcií. Kdo se chtěl zabezpečit na stáří nákupem kvalitních akcií (dividendové akcie, bluechips akcie), bude muset vytáhnout z peněženky řádově mnohem víc než před pěti roky.
Do problematiky inflace se musí vzít v úvahu také to, že i když je oficiálně nulová nebo velmi malá, ta reálná je mnohem větší.
Pokud chce Fed dosáhnout inflačního cíle přes dvě procenta, musíme se připravit na reálnou inflaci okolo pěti procent. A to už je těžký oříšek, protože spořicí produkty (spořicí účet, terminovaný vklad) ani konzervativní investice, jako jsou státní dluhopisy, těchto výnosů nedosahují.
Dividendy stabilních dividendových akcií se pohybují mezi 3 až 5 %. Pokud někdo chce víc, musí koupit riskantní akcie (růstové akcie, technologické akcie). Ideální je investice do nemovitostí, ale i ty jsou čas od času velmi předražené a navíc vyžadují jisté know-how.
Přirozené důvody inflace
V klasických ekonomických teoriích se rozlišují dvě příčiny inflace. Jedna ze strany nabídky a druhá ze strany poptávky.
Pokud o dané zboží roste zájem, cena se začne zvyšovat. Stejné pravidlo platí i ze strany nabídky. Čím vzácnější a nedostupnější zboží, tím víc může prodávající zvednout ceny.
V situacích, jako byla například pandemie koronaviru, nemohou lidé běžně utrácet za požitky, na jaké byli zvyklí a hromadí se na jejich bankovních účtech hotovost. Zároveň se čím dál víc omezuje nabídka tím, jak firmy krachují nebo pozastavují činnost.
V okamžiku otevření ekonomiky tak může dojít k obrovskému nárůstu cen – je velmi velká poptávka a velmi omezená nabídka. Souběh těchto dvou tendencí způsobí silný inflační tlak.
Reálná ekonomika je jiná než na papíře. Například nárůst těžby ropy se neodehrává lusknutím prstu, ale na zvýšení kapacit je potřeba čas. Tato skutečnost může být příčinou, že ceny neklesnou po několik měsíců.
Kvantitativní uvolňování neboli tištění peněz
Kvantitativní uvolňování (opakem je kvantitativní utahování) je měnová politika, při které centrální banka nakupuje finanční aktiva, jako jsou státní dluhopisy, aby do ekonomiky nalila nové peníze.
Cílem je snížit úrokové sazby a podpořit půjčování a investování. Nicméně, tato politika může mít několik negativních dopadů na inflaci, ekonomiku a investory.
- Kvantitativní uvolňování může vést k vyšší inflaci. Když centrální banka tiskne peníze a pumpuje je do ekonomiky, zvyšuje tím množství peněz v oběhu. Pokud se tato nová likvidita neprojeví v reálném růstu produkce zboží a služeb způsobuje růst cen. Lidé mají více peněz na utrácení, ale nabídka zboží a služeb se nemění, což vede k vyšším cenám.
- Deformuje tržní signály. Umělé snižování úrokových sazeb vede k tomu, že investoři hledají výnosnější investice, často s vyšším rizikem. To může nafouknout ceny aktiv, jako jsou akcie a nemovitosti, což vytváří bubliny, které mohou prasknout a způsobit ekonomickou nestabilitu.
- Dlouhodobé kvantitativní uvolňování navíc může snížit motivaci vlád k fiskální odpovědnosti. Pokud vlády vědí, že centrální banka je ochotna neustále kupovat jejich dluhy, mohou být méně ochotné snižovat deficity a kontrolovat výdaje. To může vést k neudržitelným dluhům, které mohou ekonomiku zatížit na mnoho let dopředu.
Pro jednotlivé investory může tištění peněz znamenat rovněž rizika v několika oblastech. Vyšší inflace může snížit reálnou hodnotu jejich úspor a příjmů z investic, jako jsou dluhopisy či dividendové akcie.
Nafouknuté ceny aktiv navíc mohou znamenat, že investoři platí příliš mnoho za akcie a nemovitosti, což zvyšuje riziko ztrát při korekci trhu.
Kvantitativní uvolňování může stručně řečeno krátkodobě podpořit ekonomiku, ale jeho dlouhodobé důsledky mohou zahrnovat vyšší inflaci, tržní bubliny, fiskální nezodpovědnost a rizika pro individuální investory.
Jak ochránit svoje peníze před inflací?
Vyzrát na inflaci je oříšek, a to zejména pokud nabere obrátky a několik let se pohybuje okolo 5 %. Co konkrétně může investor udělat?
1. Půjčka na fixní úrok
Tato rada se mi jako zastánci konzervativního přístupu k penězům nepíše lehce, ale matematický výpočet mluví jasně. Pokud je možné půjčit si na dvouprocentní úrok při inflaci 5 %, pak není jistějšího způsobu, jak zhodnotit své peníze.
Problém inflace se dá taktéž vnímat jako pomoc těm, kdo si půjčují. Zároveň inflace je škodlivá pro ty, kteří mají kapitál anebo pravidelně spoří.
Inflace je přenos kapitálu z bohatších vrstev k chudším.
Samozřejmě je důležité, aby půjčka měla stanovený nízký fixní úrok. Samotné půjčení peněz však inflaci neporazí.
Vyvstane otázka, jak s danými penězi naložit. Investor je může využít k investicím na kapitálových trzích, ale tuto možnost by měl využít pouze velmi zkušený investor.
Daleko realističtější řešení je využít je při rozvoji vlastního podnikaní. Mít reálný byznys je nejlepší ochranou proti inflaci: vyměnit peníze za skutečné věci, které mi zajistí obživu a práci. Pokud však nemáte vlastní podnikání, budete si muset najít jiný způsob.
2. Nákup zlata či stříbra
Tradiční možností, jak uchovat hodnotu v časech inflace, je právě nakup žlutého kovu anebo stříbra.
U této investice platí, že čím hůř bude, tím více se investice vyplatí. Vlastník zlata je tak trochu v pasti, protože čím lépe na tom bude jako jedinec, tím hůře na tom bude společnost.
Na druhou stranu si investor musí uvědomit, že zlato samo o sobě je jen k uchování hodnoty a na rozdíl od akcií nebo dluhopisů žádný úrok či dividendy nepřináší.
Přestože jsme svědky krátkodobých poklesů zlata, jeho cena dlouhodobě roste. Zlato je nepřímo navázané na objem dolarů ve světě a ten pořád roste.
3. Nákup proinflačního dluhopisu
V době vyšší inflace a zvyšujících se sazeb, je pravděpodobné, že se dluhopisy dostanou zpět do hledáčku investorů. Růst úrokových dluhopisů.
Jistou alternativou může být nákup proinflačního dluhopisu. Ten si mohou čas od času opatřit i čeští občané. Investor tak teoreticky zabrání inflaci.
4. Nákup akcií
Jednou z nejlepších možností, jak se při inflaci pojistit, je nákup akcií. Důvod je jednoduchý: jak jsme již řekli, nejlepší pojistkou proti inflaci je vlastnění reálných věcí a prostředků k výrobě.
Ne všichni mají možnost rozjet své vlastní podnikání. Koupí akcií se člověk nepřímo stává podnikatelem, tedy majitelem firmy. Koupí akcií získáváme podíl na jejím majetku. U mnoha velkých firem to zahrnuje i různá aktiva jako pozemky, budovy nebo finanční rezervy či dluhy.
Jediným problémem při nákupu akcií je, abychom si vybrali firmy, které budou z růstu inflace profitovat, a naopak se vyhnuli těm, jež může inflace položit.
Z tohoto důvodu může být velmi zrádné nakupování ETF kopírujících indexy světových burz, protože v sobě mají mix různých firem. Výhodnější je nákup sektorových ETF anebo ještě lépe vybraných akcií.
Které firmy mají předpoklady, že budou lépe čelit inflaci?
1. Těžařské firmy
Pokud nastane větší inflace, je zcela jasné, že se zdraží především vstupní suroviny a energie (komodity). Navíc je poměrně pravděpodobné, že se dočkáme výpadku zásobování firem nějakou strategickou surovinou ve chvíli, kdy ceny vystřelí nahoru.
V tomto ohledu může být zajímavý především ropný sektor. Zde má investor velké pole působnosti. Navíc dobrou zprávou je, že většina těchto společností vyplácí čtvrtletní dividendu.
Jedná se o společnosti jako Total, Shell nebo Chevron. Ale není tu jen ropa. Během inflace porostou ceny kovů, a to nejenom těch drahých – měď, hliník, palladium. Je bezpočet firem, které lze koupit: Lundin Mining Corporation, BHP Group, Anglo American nebo Vedanta.
2. Supermarkety a potravinářské firmy
Další možnost skýtají distribuční sítě. Ty sice trpí těžkou konkurencí Amazonu, ale čím dál větší počet těchto velkých sítí se bude snažit založit vlastní internetové obchody a konkurovat americkému gigantu.
Důležité však je, že s růstem cen poroste i obrat těchto firem. Navíc většina řetězců nabízí jako nejlevnější variantu svoje vlastní výrobky.
Pokud se inflace udrží v rozumné míře a nepřeroste v hyperinflaci, akcie velkých distribucí, obchodních domů nebo potravinářských firem jsou sázkou na jistotu. Navíc velká část vyplácí pravidelně dividendy.
Investor si může vybírat z Tesca, Aholdu, Walmart, Keska, Carrefouru a mnoha dalších.
3. Banky
Pro mnohé to bude překvapení, proč právě banky. Důvodů je hned několik. Banky jsou snad jediné akcie, které zůstávají dlouhodobě podhodnoceny. Velká část navíc vyplácí velmi tučné dividendy.
Investor si může vybírat i z domácích bankovních domů, které se drží v dobré formě: Komerční banka nebo Moneta. Zajímavou příležitost skýtají evropské banky jako BNP Parisbas nebo Crédit Agricole.
Pár slov závěrem
Velmi často se setkávám s otázky typu: mám ušetřených 20 000 nebo 50 000 korun a chci je ochránit před inflací, co mám dělat? Na to je velmi těžká odpověď, protože po pravdě, takto relativně malé částky neumožní komplexnější strategií, diverzifikaci a rozložení rizika.
Vždy to bude sázka na jednoho nebo dva koně. Při větší diverzifikaci riskujete, že vás investiční poplatky budou stát více než inflace. Na druhou stranu ale, už se s takovým obnosem něco vymyslet dá, o tom není pochyb, jenom prostě člověk nemá tolik možností.
Co tedy dělat?
Odpověď se nachází v prvním způsobu poražení inflace. Musíte se snažit mít vlastní podnikání, které by vás naplňovalo. Jednak máte větší šanci peníze zúročit, ale i risk je ztratit. Avšak můžete se stát kreativními a podnikavými lidmi. To je k nezaplacení.
Druhá možnost je investovat do vzdělání, které vám umožní zvýšit si kvalifikaci na trhu práce. Můžete se i vzdělávat v oblasti investicí a burzy a počkat až vaše částka bude větší a následně vymyslet komplexnější strategií vašeho portfolia na boj s inflací.
FAQs – Na co se nejčastěji ptáte
Co je inflace?
Inflace je proces, při kterém dochází ke zvýšení cen zboží a služeb v ekonomice, což snižuje kupní sílu peněz.
Jaký je rozdíl mezi oficiální a reálnou inflací?
Oficiální inflace je měřena podle standardního spotřebního košíku, zatímco reálná inflace zahrnuje skutečné náklady jednotlivců, které mohou být vyšší kvůli specifickým výdajům.
Co je spotřební košík?
Spotřební košík je soubor zboží a služeb, který je používán k měření inflace prostřednictvím změn jejich cen.
Proč je důležité rozumět inflaci?
Pochopení inflace pomáhá jednotlivcům a investorům lépe spravovat své finance a chránit své úspory před znehodnocením.
Proč je nákup zlata a stříbra doporučován jako ochrana proti inflaci?
Zlato a stříbro si tradičně udržují hodnotu v časech inflace, protože jejich cena často roste s rostoucími cenami zboží a služeb.
Jak může investice do akcií pomoci proti inflaci?
Akcie představují vlastnictví reálných aktiv, která mohou růst v hodnotě s inflací, čímž se investor chrání před ztrátou kupní síly.
Další zdroje informací
- Aktuálně (Jak ochránit peníze v době vysoké inflace? Zachrání vás akcie, zlato či něco jiného?)
- Novinky (V bance peníze před inflací neochráníte)
- CNN Prima News (Jak chránit peníze před inflací? Možností jsou nemovitostní fondy a podíly)
Zdravim,
zajimavy clanek, ale nerozumim tomuhle odstavci, muzete jej prosim trochu rozvest?
“Jediným problémem při nákupu akcií je, abychom si vybrali firmy, které budou z růstu inflace profitovat, a naopak se vyhnuli těm, jež může inflace položit. Z tohoto důvodu může být velmi zrádné nakupování ETF kopírujících indexy světových burz, protože v sobě mají mix různých firem.
Výhodnější je nákup sektorových ETF anebo ještě lépe vybraných akcií.”
Proc by mela byt sazka na urcite sektory nebo konkretni firmy vyhodnejsi? Jak mam vedet, kterym firmam se bude dlouhodobe darit a kterym ne, to prece nevi nikdo. Neni diverzifikace prostrednictvim ETF prave vyhodnejsi nez sazka na nekolik malo firem, ktere mozna uspeji a mozna ne? Prijde mi to jako daleko vetsi riziko.
Dobrý den,
děkuji za otázku. Za prvé samozřejmě, že nikdo přesně neví jak to bude do budoucnosti. To platí jak pro firmy nebo i indexy. Avšak v článku ukazuji, že určité sektory budou na tom lépe než jiné. To mi umožní lépe zacílit daný sektor, nebo potenciál dané firmy. Ani možná nejde o to, jestli se té firmě bude dařit, ale jak by řek Warren Buffet zda je její cena na burze podhodnocena. Právě inflační scénář mí umožní se zamyslet, která firma je z tohoto uhlu podhodnocena.
ETF co kopírují indexy jsou dnes řízeny spíš obecnou náladou na trhu než reálnými výsledky. V případě, že by byla inflace, banky by zvedly úrokové sazby, skoro automaticky by to poslalo celé indexy do červených čísel. Právě z tohoto důvodu je podle mě lepší zvolit přístup, kde si člověk bude lépe vybírat do čeho investuje. (Nehledě na to, že každý z indexů bude reagovat na inflaci jinak, takže pokud budete hledat odpověď jak vyzrát na indexy bude řešit jejich sektorové složení. A to může být hodně odlišné například rozdíl mezi Dax, CAC a Nasdaquem je obrovský) Samozřejmě dobrou alternativou můžou být různá sektorová ETF těch je taky mnoho, pokud bude chtít koupí jednoho aktiva diverzifikovat.
Zásadní je nejspíš ten poslední odstavec, fajn že jste zmínil i tyto nejlepší druhy investic! :-)
Děkuji, to nejlepší na konec. Odměna pro čtenáře, který to dočetl až do konce :-)