🔵 Ne, akcie zůstávají základem mého portfolia
🟢 Ano, část peněz přesouvám do dluhopisů
🟡 Nové peníze dávám do dluhopisů, akcie neprodávám
🟠 Čekám, až budou výnosy ještě vyšší
🔴 Dluhopisy mě ani při těchto výnosech nezajímají
Index S&P 500 je symbolem široké diverzifikace, jeho váha se ale stále více soustředí do několika největších technologických firem. Co to znamená pro riziko indexu?
Fondy kopírující index S&P 500 patří mezi velmi oblíbené investice. Tento ukazatel zahrnuje zhruba 500 předních amerických firem a pokrývá přibližně 80 % dostupné tržní kapitalizace (celkové tržní hodnoty všech vydaných akcií).
Z pohledu počtu podniků sice nabízí poměrně širokou diverzifikaci (rozložení rizika), avšak při pohledu na reálné zastoupení jednotlivých společností je situace znatelně odlišná.
Aktuální složení indexu jasně ukazuje velmi silný posun vah.
Sektor informačních technologií tvoří přibližně 39 % celého indexu a komunikační služby přidávají dalších 10 %.
🔵 Ne, akcie zůstávají základem mého portfolia
🟢 Ano, část peněz přesouvám do dluhopisů
🟡 Nové peníze dávám do dluhopisů, akcie neprodávám
🟠 Čekám, až budou výnosy ještě vyšší
🔴 Dluhopisy mě ani při těchto výnosech nezajímají
Pokud započítáme také technologicky orientované podniky z jiných sektorů, jako je Amazon či Tesla, přesahuje tato skupina polovinu celkové hodnoty S&P 500.
Deset největších pozic zabíralo v polovině září zhruba 38,6 % indexu. Samotná Nvidia, Apple a Microsoft dohromady představovaly přibližně 21,3 % hodnoty.
Za tímto nepoměrem stojí samotná konstrukce indexu. S&P 500 zohledňuje velikost firem, takže podniky s vyšší tržní hodnotou mají přirozeně větší vliv na pohyb celku.
Největší pozice tak může dosahovat váhy přes 8 %, zatímco stovky menších firem zabírají pouhý zlomek procenta.
Tato koncentrace zřetelně mění rizikový profil.
Číslo pět set může snadno vyvolat dojem široce rozloženého rizika. Reálný vývoj indexu však mnohem více závisí na několika gigantech než na stovkách menších firem.
S&P 500 je vážený podle tržní kapitalizace.
Největší hráči proto ovlivňují vývoj mnohem více než stovky menších firem. Investor sice nakoupí podíly v pěti stech podnicích, podstatná část výsledku se však odvíjí od několika největších pozic.
Trh se tím stává citlivější na hospodářské výsledky a valuace (odhadovanou tržní hodnotu) těch největších tahounů.
Kdyby například investoři přehodnotili návratnost investic do umělé inteligence, pokles několika klíčových titulů by spolehlivě stáhl dolů celý index.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Informační technologie | ~39 % |
| Technologie + komunikační služby | ~49 % |
| Deset největších pozic | ~39 % |
| Nvidia + Apple + Microsoft | ~21 % |
| Celková kapitalizace indexu | ~69 bilionů USD |
Vysokou koncentraci lze poměrně snadno snížit odlišným způsobem vážení nebo lepším geografickým rozložením portfolia. Trh nabízí hned několik odlišně sestavených fondů:
Každá z těchto cest má své silné stránky i nevýhody. Rovnoměrně vážený index se nespoléhá na několik gigantů, v uplynulých letech však zhodnocoval pomaleji než klasický index tažený technologickým sektorem.
Varianta S&P 500 Equal Weight zahrnuje naprosto totožné podniky jako standardní verze, při pravidelném čtvrtletním převážení ovšem každá firma získá váhu přibližně 0,2 %. Největší korporace tak ztrácejí svůj dominantní vliv.
Zvýšenou koncentraci však nelze vnímat čistě negativně. Sama o sobě totiž neznamená, že by index představoval špatnou volbu pro vaše peníze.
Přední technologické podniky vykazují velmi vysokou ziskovost a drží nezpochybnitelné tržní postavení. Právě jejich rychlý růst v uplynulém období výrazně podpořil výkonnost celého indexu.
Nejznámější americký index vykazuje mnohem silnější koncentraci do technologického sektoru, než by napovídal samotný počet zařazených firem.
Tento stav nedělá z investice špatnou volbu. Jasně to ovšem ukazuje, že se rizikový profil indexu silně odvíjí od vývoje několika klíčových gigantů.
Záleží na preferencích konkrétního investora, zda takovou míru technologické závislosti akceptuje. Pro opatrnější obchodníky nabízí burza širokou paletu alternativních fondů.
Zásadní je především dobré pochopení vlastního portfolia. Zdánlivou diverzifikaci totiž nelze u podobných nástrojů vnímat jako naprostou samozřejmost.
Prodáváme skvělou firmu, která nám vydělala přibližně 50 %, a dalších 52 000 Kč přesouváme do dvou akcií, kde dnes vidíme zajímavější příležitost.
Jednu nakupujeme téměř o 11 % levněji, druhá nám nabízí dividendový výnos 7,7 %.
Proč nám dnes dávají mnohem větší smysl než akcie, kterou by většina investorů stále držela?
Pavel Tulačka je zkušený obchodní manažer a analytik s více než dvacetiletou praxí v e-commerce, mezinárodním obchodu a logistice. Sám je aktivním investorem již více než sedm let, díky čemuž ve svých textech propojuje hlubokou znalost reálného byznysového prostředí s vlastními zkušenostmi z kapitálových trhů. Pavel je autorem několika odborných publikací zaměřených na vzdělávání začínajících i pokročilých investorů. Aktuálně se specializuje na hloubkovou fundamentální analýzu a využití nástrojů Business Intelligence (Power BI, SQL) při vyhodnocování tržních trendů. Jeho cílem je transformovat komplexní ekonomická data do srozumitelných a prakticky využitelných strategií pro širokou investorskou obec.