Hard fork vs. soft fork u kryptoměn – Co to je a v čem se liší?

Fork (neboli rozštěpení) je jedním ze základních způsobů, jak tvořit nové kryptoměny nebo měnit protokol, který řídí jejich fungování.

Při štěpení se blockchain od určitého bloku štěpí na dva řetězce: originální blockchain (s původním protokolem) a nový blockchain (s upraveným protokolem).

Při hard forku se zpravidla část komunity okolo dané kryptoměny postaví na stranu jedné verze blockchainu a část komunity na stranu druhé; oba řetězce pak žijí svým vlastním životem. Typickým příkladem je kryptoměna Stellar Lumens, která se odštěpila od XRP (Ripple) nebo Ethereum Classic, které vzniklo z Etherea.

Mnohem častěji ale dochází k soft forku, kdy se nový blockchain od původního odštěpí za účelem zavedení nových pravidel či bezpečnostních prvků (de facto upgrade blockchainového protokolu). Komunita pak využívá tento nový řetězec a starý opustí.

Změnu v protokolu může (s příslušnými znalostmi) provést prakticky kdokoliv. Drtivá většina kryptoměn má totiž veřejně přístupný – tzv. open-source – kód. To ale samozřejmě neznamená, že by se libovolná úprava do fungování kryptoměny promítla.

S upraveným protokolem musí souhlasit zejména majitelé tokenů dané kryptoměny a těžaři, kteří provozují tzv. uzly (nodes) – počítače či servery, na kterých blockchain běží.

Pokud je o přínosu své verze blockchainu nepřesvědčíte, nikdo jiný ji využívat nebude. Hlavní rozdíly mezi soft a hard forkem shrnuje tato tabulka:

O změnách blockchainového protokolu se většinou rozhoduje hlasováním. Např. u Bitcoinu o implementaci novinek rozhodují převážně těžaři, oproti tomu kryptoměna Tezos dává hlas každému majiteli tokenů (úměrně obnosu, který mají v držení).

A protože s příklady je vše pochopitelnější, ukážeme si štěpení blockchainu na Bitcoinu a jeho problému s množstvím zpracovaných transakcí, který vedl k hard forku i soft forku.

Příklad hard forku: vznik kryptoměny Bitcoin Cash

Důvodem k hard forku bývá často neshoda mezi vlivnými skupinami uvnitř kryptoměnové komunity. To je i případ vzniku kryptoměny Bitcoin Cash, která se od Bitcoinu odštěpila v srpnu 2017.

Štěpení předcházela vyostřená diskuze, jak navýšit transakční rychlost blockchainu. Původní protokol kryptoměny totiž omezoval velikost transakčního bloku na 1 MB – kvůli tomu blockchain za sekundu zpracoval jen cca 4 transakce (více dat se do bloku nevešlo).

V roce 2015 proto vývojáři navrhli implementaci systému SegWit (viz dále). Tento nástroj z dat v transakčním bloku odstraňuje elektronické podpisy odesílatelů a zasílá je ve zvláštním, odděleném bloku. Blockchain tak mj. dokáže zpracovat více transakcí – do transakčního bloku se díky zmenšení vejde více dat o převodu.

Zatímco většina komunity s tímto návrhem souhlasila, část těžařů se ohradila a navrhla navýšit transakční rychlost zvýšením velikosti bloku z 1 MB na 8 MB. Kvůli přetrvávajícím neshodám se nakonec tato skupina rozhodla z bitcoinové komunity odejít a hard forkem vytvořila kryptoměnu Bitcoin Cash (BCH).

Blockchain odštěpené kryptoměny už s původním bitcoinovým řetězcem není kompatibilní, protože operuje s jiným souborem pravidel. Bitcoin Cash funguje dodnes a velikost jeho transakčního bloku se postupně zvyšuje. Kryptoměna v současnosti (listopad 2020) zvládne okolo 116 převodů za sekundu a její transakční poplatek je o 99 % nižší než u Bitcoinu.

Příklad soft forku: systém SegWit

Komunita okolo Bitcoinu vyřešila navýšení transakční rychlosti implementací zmíněného systému SegWit (Segregated Witness), který snižuje objem informací v transakci.

Zavedením nástroje (cca tři týdny po odštěpení BCH) došlo k soft forku; nový blockchain využívá SegWit, zároveň je stále kompatibilní se starým řetězcem. Díky tomu mohli všichni bitcoinoví těžaři stále ověřovat transakce.

To je důležité, protože adaptace systému jednotlivými uzly probíhá postupně – ještě v lednu 2020 využívalo starý protokol 33 % těžařů. Na původním blockchainu se ale už dnes netěží a je prakticky opuštěný.

VIDEO: hard fork vs. soft fork

Výhody a nevýhody forků

Ať máme na štěpení blockchainů jakýkoliv názor, jednoduše se mu nevyhneme. Už jen proto, že je nástrojem k:

• dalšímu rozvoji a vylepšování kryptoměn,
• větší diverzitě digitálních tokenů,
• “nenásilnému” řešení sporů.

Na druhou stranu řada odštěpených kryptoměn často nepřináší nic nového a hodnota jejich tokenů časem spadne na nulu. Štěpení mohou kriminální živly využít také k nezákonnému obohacení se. Problémem může být i malý počet uzlů u nově odštěpené měny – dochází ke koncentraci moci a vzrůstá riziko zneužití či tzv. 51% útoku.