Česko se zadluží méně, než odhadovala centrální banka. Přesto ale dluh poroste 

Celkový vládní dluh by měl podle odhadů České národní banky (ČNB) letos stoupnout z loňských 37,8 % na 42,6 % HDP (co je HDP?). Původní prognózy přitom byly ještě vyšší. Jednou z příčin růstu státního dluhu je samozřejmě pandemie koronaviru. Ta ale není jediným “viníkem” zadlužování.

Česká národní banka letos očekává nárůst deficitu státního rozpočtu na 7,5 % hrubého domácího produktu (HDP), jde tak o 1,4% nárůst deficitu oproti minulému roku. V následujícím roce by pak dle očekávání měl schodek rozpočtu spadnout na 5,3 % a v roce 2023 na 5,1 %. Data ČNB uvedla ve své srpnové zprávě o měnové politice ČNB.

Ještě v květnu letošního roku přitom ČNB očekávala letošní rozpočtový deficit dokonce ve výši 8,2 % HDP a v následujícím roce ve výši 5,4 % HDP.

Naše centrální banka letos očekává nárůst deficitu státního rozpočtu na hodnotu 7,5 % HDP. Jde o optimističtější odhad, než měla v květnu letošního roku – tehdy očekávala rozpočtový deficit na úrovni 8,2 % HDP.

Celkový vládní dluh by pak měl podle prognózy ČNB letos stoupnout z loňských 37,8 % na 42,6 % HDP. Růst dluhu ČNB očekává i v dalších letech – v příštím roce by se měl dostat na 45,4 % HDP a v roce 2023 má dle odhadů centrální banky narůst ještě o necelá tři procenta.

ČNB dle své nové prognózy z počátku srpna dále očekává, že ekonomika letos poroste o 3,5 %. V prognóze z května přitom uváděla růst jen 1,2 %. Příští rok pak očekává růst o 4,1 % a v roce 2023 ještě o necelá tři procenta vyšší.

Za růstem dluhu nehledejte jen koronavirus

Není překvapivé, že za narůstajícím státním dluhem stojí zejména pandemie koronaviru. Přeci jen jsme jednu dobu patřili mezi vůbec nejpostiženější země světa. Zvyšování výdajů na boj s pandemií a zejména s ní spojené restrikce významně omezující chod hospodářství jsou hlavním důvodem růstu veřejného dluhu.

Čtěte také: ČNB na nákupech zlata. Došlo ke změně v jejím vztahu k cennému kovu?

Pandemie ale není jedinou příčinou. Státní kasa totiž zaznamenala propad příjmů také v důsledku zrušení superhrubé mzdy. Svou roli v tomto hrají i blížící se volby – před nimi totiž pro snižování vládního dluhu nebývá prostor.

Nejsme v tom sami. Dluh roste napříč celou EU

Dle pravidel EU by za standardních okolností měl být státní deficit pod třemi procenty HDP a celkový dluh pod 60 %. V rámci celé Evropské unie stoupl vládní dluh o 2,4 % na 92,9 % HDP. Dluh v prvním čtvrtletí tohoto roku stoupl ve 23 státech evropské sedmadvacítky.

Nepřehlédněte: EU letos plánuje získat až 100 miliard eur z emisí dluhopisů a použít je na podporu pandemií zasažených ekonomik

V prvním čtvrtletí tohoto roku přitom tuzemský vládní dluh stoupl o 6,3 % na 44,1 % HDP. Po Kypru tak v Česku došlo k druhému největšímu nárůstu dluhu mezi zeměmi EU, v rámci celé Evropské unie je pak celkový tuzemský dluh šestý nejnižší. Příčinou rychlého stoupání našeho dluhu v prvním čtvrtletí letošního roku je právě již zmíněná velmi nepříznivá pandemická situace, která v Česku v tomto období panovala.