O zlatě se toho v rámci probíhající pandemie koronaviru namluvilo víc než dost. Tento žlutý kov jako obvykle zafungoval jako bezpečný krizový přístav, kam spousta obchodníků zaparkovala své finanční prostředky s vidinou jejich ochrany před znehodnocením.
COVID-19 umožnil ceně zlata dosáhnout na historická maxima a prorazit těžko uvěřitelnou hranici 2 000 dolarů za unci, jež byla pokořena v srpnu letošního roku.
A ačkoliv od té doby cena korigovala zpět pod úroveň 1 900 dolarů, ve hře je několik faktorů, jež by mohly přispět k jeho dalšímu růstu.
Propad této komodity z letošního září je doprovázen i korekcí akciových trhů, což svědčí o pochmurné náladě investorů spíše než o konci růstového trendu.
Hodnotu populárního kovu navíc podkopává drahý dolar, čehož důkazem je dolarový index na dlouhodobých maximech. To zvyšuje cenu zlata pro držitele ostatních měn, což v praxi vede ke krátkodobému omezení poptávky.
Faktory ve hře
Skutečnosti, jež by mohly žlutý kov podpořit i do budoucna, se týkají jak současné globální situace, tak zlata samotného.
Klesající výtěžnost
Začněme faktorem, jež bude mít ze současného hlediska skutečně dlouhodobé důsledky. Jednoduše řečeno, zlata na světě není neomezené množství a dříve či později se zcela vytěží.
Americká vědeckovýzkumná vládní agentura US Geological Survey odhaduje, že na celém světě zbylo již pouze 20 % zásob zlata.
V roce 2019 navíc klesla celková tonáž vytěženého zlata, a to poprvé od roku 2008.
S tím, jak zdroje zlata pomalu ubývají a náklady na těžbu se zvyšují, by v následujících letech mohla jeho cena pokračovat v růstu.
Ačkoliv ani těžařský průmysl neminula robotizace a automatizace těžby, spousta nově nacházených zdrojů se nachází v natolik obtížném terénu, že jejich těžba jednoduše není rentabilní.
O těžbě zásob zlata nacházejících se na Měsíci ani nemluvě.
Druhá vlna koronaviru
Z krátkodobého hlediska je zase více než zřejmé, že je prognózovaná druhá vlna koronaviru skutečně tady a s ní i její drtivé společenské a ekonomické dopady.
Vlády nejrůznějších států zpřísňují bezpečnostní opatření, globální turistický ruch je pomalu pohřbíván zaživa a spousta zemí se opět dostává na červené seznamy, což neminulo ani Českou republiku.
Mezi investorskou i laickou veřejností je cítit velká nejistota. A je to právě ona, co spoustu obchodníků žene do bezpečných zlatých přístavů.
Politika měnových bank
Nakonec zde máme stejně jako v předchozím případě krátkodobý faktor, jež by cenu zlata mohl opět poslat výrazněji na sever.
Centrální banky ze všech zemí v rámci záchrany svých ekonomik přistoupily k nejrůznějším stimulačním opatřením, z nichž by ceny zlata mohly do budoucna těžit.
Činí tak ve snaze pomoci svým zemím překonat negativní dopady koronavirové krize.
Hlavně však došlo ke snížení úrokových sazeb, což vede ke snížení nevýhody zlata ve srovnání s investicemi přinášejícími úroky, např. dluhopisy.
A co si o zlatě myslíte vy? Jsme svědky konce jedné éry, anebo bude zlatá horečka dále stoupat? Podělte se s námi o váš názor v komentářích pod článkem.
Vstupte do světa komodit!
