USA zavádějí cla na dovoz z 60 obchodních partnerů včetně EU. Kdo zaplatí nejvíce?

Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR, instituce zodpovědná za obchodní politiku USA) oficiálně oznámil nová cla ve výši 10 % nebo 12,5 % na většinu dovozu ze 60 světových ekonomik.

Zasažené státy přitom tvoří 99,4 % celého amerického importu. Opatření tak bude mít celosvětový hospodářský dopad.

Pro tuzemské exportéry je důležité, že Evropská unie spadá do mírnější 10% sazby. Součástí tohoto rozhodnutí jsou také konkrétní produktové výjimky.

Týkají se především strategických surovin, jako je ropa, zemní plyn nebo vybraná zemědělská hnojiva.

Letošní vývoj ceny ropy WTI, ropy Brent a zemního plynu

Škála

• Normální graf
• Logaritmický graf
• Procenta

Měna

• USD
• EUR
• CZK

Aktuální cena

Změna

Ropa (WTI) / 1 barel (WTI)

Načítání

Načítání

Načítání

Ropa (Brent) / 1 barel (Brent)

Načítání

Načítání

Načítání

Zemní plyn / 1 MMBtu plynu

Načítání

Načítání

Načítání

Obchodujte komodity u XTB Při obchodování CFD ztrácí peníze 74 % účtů.

---

Obchodovat!

Nahrazení dočasných poplatků a nový právní rámec

Agentura AP upozorňuje, že nová cla přímo nahrazují předchozí dočasnou globální sazbu. Její platnost přitom vyprší na konci tohoto týdne.

Americká administrativa při tomto kroku využívá článek 301 obchodního zákona z roku 1974. Tato legislativa umožňuje prezidentovi uvalit ekonomické sankce za nespravedlivé obchodní praktiky jiných států.

USTR opatření zdůvodňuje nedostatečným zákazem dovozu výrobků nucené práce v dotčených státech. Na země s částečným zákazem dopadlo clo ve výši 10 %, na ostatní pak 12,5 %.

Část opozice však upozorňuje, že se jedná o zástupný problém. Vláda podle ní spíše chrání vlastní domácí průmysl a snaží se zvýšit příjmy státního rozpočtu.

Nová cla ve výši 50 % překreslí severoamerický průmysl. Proč by měli investoři zbystřit.

Kritika opatření a hrozba odvetných kroků

Brazílie, čelící vyšší sazbě v hodnotě 12,5 %, označila tento krok americké administrativy za svévolný a neopodstatněný.

Plánuje si proto stěžovat u Světové obchodní organizace (WTO, instituce dohlížející na pravidla mezinárodního obchodu).

Brazílie kvůli tomu zvažuje i zavedení odvetných cel vůči Spojeným státům. Podobně reagovalo také Chile. Země argumentuje svými funkčními a stabilními pracovními institucemi.

Zástupci amerických úřadů však zaznamenali snahu některých států svá pravidla upravit. Indie tak například díky rychlé úpravě legislativy nakonec získala nižší sazbu 10 %.

Značnou část nákladů spojených s novými cly však v praxi ponesou především samotné americké firmy.

Dopad na peněženky a globální dodavatelské řetězce

Záměr eliminovat nucenou práci z globálních dodavatelských řetězců (sítě kroků od výroby až ke spotřebiteli) zní jistě ušlechtile.

Plošná cla však tento historicky zakořeněný problém pravděpodobně rychle nevyřeší.

Tento obchodní krok zřejmě povede primárně ke zdražování zboží v amerických obchodech. Spotřebitelé tak pocítí další finanční zátěž v době, kdy se už tak potýkají s rostoucími životními náklady.

Kdo ponese největší zátěž? Odpověď je poměrně jasná. Budou to běžní spotřebitelé a importéři, kterým nezbude nic jiného než vyšší dovozní poplatky uhradit.