Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Teorie efektivních trhů: Je akciový trh efektivní?

Teorie efektivních trhů tvrdí, že ceny akcií již odrážejí úplné spektrum informací, a žádný investor nemůže dlouhodobě podat nadprůměrný výkon. Přesto se objevují anomálie, které tuto teorii zpochybňují. Zjistěte, kde se skrývá skutečná investiční výhoda.

Mgr. Bogdan Heinz
Jméno Příjmení
Popisek autora
Informace o autorovi článku
Ověřeno
Teorie efektivních trhů: Je akciový trh efektivní?
Zdroj: depositphotos.com

Už jste někdy zkoušeli vyhrát sázku proti davu v burzovních obchodech? Představte si akciový trh jako proud řeky, který unáší každou malou zprávu a okamžitě promítá její vliv do ceny akcií.

Teorie efektivních trhů tvrdí, že tato řeka nikdy neustane – že se každá novinka rozptýlí, a žádný investor nemůže získat trvalou výhodu.

Přesto najdeme jedince, kteří jako by plavali proti proudu. Warren Buffett nebo Peter Lynch dosáhli pozoruhodných výsledků. Jsou výjimkou, nebo existuje tajemství ukryté v datech a tržních anomáliích?

Článek odhalí tři podoby hypotézy efektivních trhů – slabou, polosilnou a silnou. Prozkoumáme fenomény lednového efektu či opomíjených firem, které nechávají teorii bezmocnou.

Dotkneme se doktorátu Eugena Famy, probereme slabou formu a odhalíme, proč technická analýza může selhat jako vůz bez kol.

Poté se zaměříme na polosilnou verzi, kde veřejné údaje mění investiční hru, a silnou, jež předpokládá, že žádná informace trhu neunikne.

Zjistíte, proč pasivní investoři sází na indexové fondy, zatímco aktivní obchodníci hledají skryté chyby. Na závěr pak zjistíte, jak můžete zlepšit svůj investiční styl, ať už hledáte klid v indexech, nebo dobrodružství v aktivním obchodování.

Teorie efektivních trhů v kostce
  • Teorie efektivních trhů (EMH) tvrdí, že ceny akcií, dluhopisů či komodit již reflektují veškeré dostupné informace, a proto dlouhodobě nelze trh porazit.
  • EMH existuje ve třech podobách: slabá (vylučuje užitečnost technické analýzy), polosilná (nepotřebuje navíc ani fundamentální data z veřejných zdrojů) a silná (žádná informace nemá skrytý potenciál).
  • Hlavní kritici EMH poukazují na nerovnoměrné vnímání a zpracování dat investory, rozptyl reálných výnosů a legendární úspěchy Buffetta či Lynche, jež EMH zpochybňují.
  • Růst algoritmického obchodování může trhy přiblížit ideální efektivitě, ale lidské emoce a odlišné analytické přístupy stále cenotvorbu ovlivňují.

Obsah článku o teorii efektivních trhů

Co je teorie efektivních trhů?

Teorie efektivních trhů v podstatě říká, že všechny známé informace o investičních cenných papírech, jako jsou akcie, dluhopisy nebo třeba komodity, jsou již započítány do cen těchto cenných papírů.

Pokud by to byla pravda, žádná analýza vám nemůže poskytnout výhodu nad “trhem” a možnost jej porazit.

Samozřejmě investiční výkonnost mnoha investorů – za všechny můžeme jmenovat Warrena Buffetta, Petera Lynche nebo Benjamina Grahama – tuto teorii staví na hlavu.

Info

Teorie efektivních trhů, která vznikla na základě doktorské práce ekonoma Eugena Famy v 60. letech 20. století, nevyžaduje, aby investoři byli racionální – říká, že jednotliví investoři budou jednat náhodně.

Ale jako celek má trh vždy pravdu. Zjednodušeně řečeno, efektivní znamená normální. Například i neobvyklá reakce na neobvyklé informace je normální.

Pokud se dav najednou začne rozbíhat jedním směrem – iracionálně prodávat akcie konkrétní společnosti, je normální, že se tím směrem rozběhnete také, i když k tomu nemáte racionální důvod.

Jaké jsou typy teorie efektivních trhů: Slabá, polosilná a silná teorie efektivních trhu

Ačkoli teorie efektivních trhů jako celek tvrdí, že trh je obecně efektivní, nabízí se tato teorie ve třech různých verzích: slabé, polosilné a silné.

Základní teorie tvrdí, že trh nelze překonat, protože se do aktuálních cen akcií zahrnují všechny důležité určující informace.

Proto se akcie obchodují za nejspravedlivější hodnotu, což znamená, že je nelze koupit podhodnocené nebo prodat nadhodnocené.

Teorie určuje, že jedinou příležitostí, jak mohou investoři získat vyšší výnosy ze svých investic, jsou čistě spekulativní obchody, které představují značné riziko.

Slabá forma

Tři verze hypotézy efektivního trhu jsou různými stupni téže základní teorie.

Slabá forma předpokládá, že dnešní ceny akcií odrážejí všechny údaje o minulých cenách a že žádnou formu technické analýzy nelze účinně využít jako pomůcku při rozhodování o obchodování.

Zastánci slabé formy teorie efektivních trhů se však domnívají, že pokud se použije fundamentální analýza, lze určit podhodnocené a nadhodnocené akcie.

Investoři zkrátka mohou zkoumat finanční výkazy společností, aby zvýšili své šance na dosažení vyšších než průměrných tržních zisků.

Polosilná forma

Podle polosilné teorie jsou při výpočtu aktuální ceny akcie použity všechny informace, které jsou veřejné, investoři nemohou využít ani technickou, ani fundamentální analýzu k dosažení vyšších než tržních výnosů.

Zastánci této verze teorie se domnívají, že pouze informace, které nejsou snadno dostupné veřejnosti, mohou investorům pomoci zvýšit jejich výnosy a dosáhnou lepší výkonnosti než na běžném trhu.

Silná forma

Silná verze teorie efektivního trhu tvrdí, že všechny informace jsou v aktuálních cenách akcií zcela zohledněny a že:

Neexistuje žádný typ informací, který by mohl investorovi poskytnout výhodu na trhu.

Zastánci tohoto stupně teorie efektivních trhů předpokládají, že investoři nemohou dosáhnout výnosů z investic, které by převyšovaly průměrné tržní výnosy, bez ohledu na získané informace nebo provedený výzkum.

Anomálie

Existují anomálie, které teorie efektivního trhu nedokáže vysvětlit a které mohou být dokonce v příkrém rozporu s touto teorií:

  • Například poměr P/E – poměr ceny akcie vůči zisku na akcii – ukazuje, že firmy obchodující se s nižšími násobky P/E jsou často zodpovědné za generování vyšších výnosů.
  • Efekt opomíjené firmy pak naznačuje, že společnosti, které nejsou hojně sledovány tržními analytiky, jsou někdy oceněny nesprávně ve vztahu k jejich skutečné hodnotě a nabízí investorům potenciál.
  • Lednový efekt ukazuje historické důkazy, že ceny akcií – zejména akcií s menší tržní kapitalizací – mají v lednu tendenci zažívat neopodstatněný růst.

Ačkoli je teorie efektivního trhu důležitým pilířem moderních finančních teorií a má velkou podporu především v akademické obci, má také velké množství kritiků.

Info

Vzhledem k empirické přítomnosti tržních anomálií a informační asymetrie mnoho odborníků z praxe nevěří, že teorie efektivních trhů ve skutečnosti platí, snad s výjimkou slabé formy.

S jakými problémy se teorie efektivních trhů potýká?

1) Teorie efektivního trhu předpokládá, že všichni investoři vnímají všechny dostupné informace naprosto stejně.

Různé metody analýzy a oceňování akcií představují pro její platnost určité problémy.

Pokud jeden investor hledá podhodnocené tržní příležitosti, zatímco jiný hodnotí akcii na základě jejího růstového potenciálu, tito dva investoři dospějí k odlišnému posouzení reálné tržní hodnoty akcie.

Jeden z argumentů proti teorii efektivních trhů proto poukazuje na to, že vzhledem k tomu, že investoři oceňují akcie různě, nelze určit, jakou hodnotu by akcie měla mít v podmínkách efektivního trhu.

2) Podle teorie efektivního trhu žádný investor nikdy nedosáhne větší ziskovosti než jiný investor se stejným objemem investovaných prostředků.

Protože oba mají stejné informace, mohou dosáhnout pouze stejných výnosů.

Vezměme však v úvahu širokou škálu investičních výnosů, kterých dosahují všichni investoři a hedgeové fondy.

Pokud by žádný investor neměl žádnou zřetelnou výhodu oproti jinému, existovalo by v odvětví podílových fondů rozpětí ročních výnosů od výrazných ztrát až po 50% nebo vyšší zisky?

Podle teorie efektivních trhů platí, že pokud je jeden investor ziskový, znamená to, že každý investor je ziskový. To však zdaleka není pravda.

3) Podle teorie efektivního trhu by žádný investor nikdy neměl být schopen překonat trh nebo průměrný roční výnos trhu.

Třetí problém úzce souvisí s druhým bodem. Přirozeně by to znamenalo, jak často tvrdí mnozí odborníci na trh, že absolutně nejlepší investiční strategií je jednoduše umístit všechny své investiční prostředky do širokého tržního ETF.

Jeho hodnota by rostla nebo klesala v závislosti na celkové úrovni ziskovosti nebo ztrát podniků. Existuje však mnoho investorů, kteří trvale překonávají trh – viz výše zmíněný Warren Buffett a další investiční legendy.

Info

Zastánci teorie efektivních trhů došli k závěru, že investoři budou nejvíce profitovat z investic do nízkonákladového pasivního portfolia.

Eugene Fama si však nikdy nepředstavoval, že jeho efektivní trh bude vždy stoprocentně efektivní.

To by bylo nemožné, protože reakce cen akcií na nové informace není okamžitá.

Teorie efektivního trhu však neudává striktní definici toho, kolik času potřebují ceny k návratu na reálnou hodnotu. Navíc v rámci efektivního trhu jsou náhodné události zcela přípustné, i když by měly být vždy vyrovnány, jakmile se ceny vrátí k normálu.

Nepodkopává se sama teorie efektivních trhů tím, že připouští náhodné události nebo eventuality prostředí?

Není pochyb o tom, že takové eventuality je třeba v rámci efektivnosti trhu zohlednit, ale skutečná efektivnost s těmito faktory z definice okamžitě počítá.

Jinými slovy, ceny by měly téměř okamžitě reagovat na zveřejnění nových informací, u nichž lze očekávat, že ovlivní investiční charakteristiky akcie.

Pokud tedy teorie efektivních trhů připouští neefektivnosti, možná bude muset připustit, že absolutní efektivnost trhu není možná.

Roste efektivnost trhů v průběhu času?

Přestože je poměrně snadné hypotézu efektivního trhu rozcupovat na prvočinitele, její význam může ve skutečnosti růst.

S rozvojem počítačových systémů pro analýzu dat se investice stále více automatizují na základě přísných matematických nebo fundamentálních analytických metod.

Při dostatečném výkonu a rychlosti dokážou některé počítače okamžitě zpracovat veškeré dostupné informace, a dokonce takovou analýzu převést do okamžité realizace obchodu.

Navzdory rostoucímu využívání algoritmického obchodování je však stále většina rozhodování prováděna lidmi, a je tedy zatížena lidskou chybou.

Ani na institucionální úrovni není používání analytických strojů nijak univerzální.

Přestože úspěch investování na burze je založen především na dovednostech individuálních nebo institucionálních investorů, lidé budou neustále hledat spolehlivou metodu, jak dosáhnout vyšších výnosů, než jsou tržní průměry.

Teorie efektivních trhů a investiční strategie

Zastánci této teorie, a to i v její slabé podobě, často investují do širokých tržních ETF. Je to protože tyto fondy jsou pasivně řízené a jednoduše se snaží vyrovnat celkovým tržním výnosům, nikoli je překonat.

Pasivní investoři by mohli říci, že se řídí tímto obecným rčením:

Když je nemůžeš porazit, přidej se k nim.

Místo aby se snažili překonat trh, koupí si burzovně obchodovaný fond, který investuje do stejných cenných papírů jako srovnávací index.

Někteří investoři se však neustále snaží porazit trh, protože věří, že pohyb cen akcií lze alespoň do určité míry předvídat.

Z tohoto důvodu se teorie efektivních trhů neslučuje se strategií intradenního obchodování, ale ani aktivního investování.

Obchodníci studují krátkodobé trendy a vzorce. Na základě těchto vzorců se pak snaží zjistit, kdy nakupovat a kdy prodávat daný cenný papír.

Činnost krátkodobých obchodníků tak je v přímém rozporu s teorií efektivních trhů. Stejně tak aktivní investoři překonávají tržní výnosy díky tomu, že se jim daří nalézat na údajně efektivním trhu, tržní neefektivity.

Slovo závěrem: Shrnutí teorie efektivních trhů

Pokud věříte, že vývoj akciového trhu nelze předvídat, pravděpodobně dáváte přednost pasivnímu investičnímu přístupu.

Krátkodobý obchodník stejně jako dlouhodobý investor však může myšlenky předkládané touto teorií odmítnout, protože věří, že je schopen změny cen akcií alespoň částečně předvídat.

Většina drobných investorů pravděpodobně nalezne větší užitek v pasivní, dlouhodobé strategii “kup a drž” – ať věří či nevěří této propírané ekonomické teorii.

Kapitálové trhy jsou většinou nepředvídatelné s náhodnými pohyby cen nahoru a dolů.

Dáte-li přednost pasivnímu investování pravděpodobně tak učiníte méně investičních rozhodnutí než investoři, kteří používají fundamentální nebo technickou analýzu.

Pokud se ale nechcete věnovat investování na plný úvazek je pravděpodobné, že s pasivním přístupem budete úspěšnější, ať už to budou ETF fondy kopírující S&P 500 a nebo třeba fondy kopírující vývoj globálního akciového indexu MSCI.

Určitě však cítíte, že trh není zcela efektivní a ani v dohledné době nedosáhne dokonalé efektivnosti. Aby došlo k větší efektivitě, musí se stát všechny tyto věci:

  • Všeobecný přístup k vysokorychlostním a pokročilým systémům cenové analýzy.
  • Všeobecně přijímaný systém analýzy cen akcií.
  • Absolutní absence lidských emocí v investičním rozhodování.
  • Ochota všech investorů akceptovat, že jejich výnosy nebo ztráty budou naprosto shodné se všemi ostatními účastníky trhu.

Je těžké si představit, že by bylo někdy splněno byť jen jedno z těchto kritérií efektivnosti trhu.

FAQs: Na co se nejčastěji ptáte?

Co je to teorie efektivních trhů (EMH)?

EMH tvrdí, že ceny cenných papírů okamžitě odrážejí všechny známé informace, čímž není možné trvale porazit trh.

Jaké jsou tři formy teorie efektivních trhů a čím se liší?

  • Slabá: vylučuje technickou analýzu, ale připouští fundamentální.
  • Polosilná: odmítá i fundamentální analýzu veřejných dat.
  • Silná: žádná informace, ani neveřejná, není schopna poskytnout výhodu.

Můžeme dlouhodobě překonávat trh?

Teorie říká ne, praxe ale ukazuje, že někteří investoři (Buffett, Lynch) to umí, což naznačuje neefektivnost.

Jaký vliv má algoritmické obchodování na efektivitu trhů?

Rychlé zpracování dat a automatizace přibližují trhy ideální podobě, ale lidské emoce zůstávají stále klíčové.

Je lepší pasivní či aktivní investování?

Pasivní přístup nabízí stabilitu a nízké náklady, aktivní může přinést vyšší výnosy, ale s větším rizikem.

Jak mohu využít teorie efektivních trhů ve vlastní strategii?

Kombinujte pasivní indexové fondy se selektivní aktivitou tam, kde se objeví ověřené anomálie.

Další zdroje informací:

  • Fama – Efficient Capital Markets: A Review of Theory and Empirical Work
  • Malkiel – The Efficient Market Hypothesis and Its Critics
  • Malkiel – A Random Walk Down Wall Street
  • Teorie efektivních trhů (Wikipedia)
  • Efficient Market Hypothesis (EMH): Definition and Critique (Investopedia)
Líbil se vám tento článek?
5
0

Autor

Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí preferující strategii hodnotového investování.

O investování a finanční trhy se začal zajímat v roce 2013, kdy si prošel náročnou zkušeností jako aktivní denní obchodník. Tato negativní zkušenost vedla k hlubšímu studiu, které mu v následujících letech umožnilo dlouhodobě a úspěšně investovat.

Ve své strategii kombinuje pasivní a aktivní přístup s důrazem na akciové trhy. Inspiraci čerpá z metod Warrena Buffetta a Benjamina Grahama, stejně jako od českého investora Daniela Gladiše. Svým čtenářům předává nabyté vědomosti prostřednictvím článků zaměřených na investiční strategie, psychologii obchodování a analýzy jednotlivých akcií

„Největším nepřítelem investora jsou jeho vlastní emoce.“ – Benjamin Graham

Přečíst více

Redaktor a investor s více než sedmiletou praxí, proponent dlouhodobého investování, velký fanoušek investičního mága Petera Lynche.

O svět investování se začal zajímat v roce 2017, kdy si stejně jako spousta dalších prošel fází aktivního tradingu v oblasti Forexu. Tato osobní zkušenost jej transformovala v dlouhodobého investora a studenta strategií, na kterých stojí investiční přístupy Warrena Buffetta a Benjamina Grahama.

Bogdan je přesvědčený, že úspěch na finančních trzích si musíte zasloužit pílí a svědomitým přístupem. Příslib finanční nezávislosti za to však stojí.

„The person that turns over the most rocks wins the game. And that’s always been my philosophy.“ – Peter Lynch.

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat