Teorie efektivních trhů – Je skutečně akciový trh efektivní?

Mezi investory se vede důležitá debata o tom, zda je akciový trh efektivní – zda odráží všechny informace, které mají účastníci trhu v daném okamžiku k dispozici. Teorie efektivního trhu tvrdí, že všechny akcie jsou dokonale oceněny podle svých inherentních investičních vlastností, jejichž znalost mají všichni účastníci trhu stejnou. Teorie efektivních trhů je jedním z hlavních důvodů, proč někteří investoři upřednostňují pasivní investiční strategii. Pomáhá také vysvětlit oprávněné důvody nákupu pasivních fondů obchodovaných na burze (ETF).

Finanční teorie jsou však subjektivní. Jinými slovy, ve financích neexistují žádné exaktní zákony. Místo toho se teorie snaží maximálně přiblížit, jak trh funguje, protože jsou však lidé často iracionální stvoření, ne vždy odpovídá situace ekonomickým a finančním teoriím. V tomto článku se podíváme na to, co to teorie efektivních trhů je, jaké existují variace této teorie, a také si vysvětlíme, v čem tato teorie selhává, pokud jde o vysvětlení chování akciového trhu.

I když je snadné vidět v této teorii řadu nedostatků, je pro investory důležité seznámit se s jejím významem v moderním investičním prostředí.

Obsah článku

Co je teorie efektivních trhů?

Teorie efektivních trhů v podstatě říká, že všechny známé informace o investičních cenných papírech, jako jsou akcie, dluhopisy nebo třeba komodity, jsou již započítány do cen těchto cenných papírů. Pokud by to byla pravda, žádná analýza vám nemůže poskytnout výhodu nad “trhem” a možnost jej porazit. Samozřejmě investiční výkonnost mnoha investorů – za všechny můžeme jmenovat Warrena Buffetta, Petera Lynche nebo Benjamina Grahama – tuto teorii staví na hlavu.

Teorie efektivních trhů nevyžaduje, aby investoři byli racionální – říká, že jednotliví investoři budou jednat náhodně. Ale jako celek má trh vždy pravdu. Zjednodušeně řečeno, efektivní znamená normální.

Například neobvyklá reakce na neobvyklé informace je normální. Pokud se dav najednou začne rozbíhat jedním směrem – iracionálně prodávat akcie konkrétní společnosti, je normální, že se tím směrem rozběhnete také, i když k tomu nemáte racionální důvod.

Jaké jsou typy teorie efektivních trhů: Slabá, polosilná a silná teorie efektivních trhu

Ačkoli teorie efektivních trhů jako celek tvrdí, že trh je obecně efektivní, nabízí se tato teorie ve třech různých verzích: slabé, polosilné a silné.

Základní teorie tvrdí, že trh nelze překonat, protože se do aktuálních cen akcií zahrnují všechny důležité určující informace. Proto se akcie obchodují za nejspravedlivější hodnotu, což znamená, že je nelze koupit podhodnocené nebo prodat nadhodnocené. Teorie určuje, že jedinou příležitostí, jak mohou investoři získat vyšší výnosy ze svých investic, jsou čistě spekulativní obchody, které představují značné riziko.

A) Slabá forma

Tři verze hypotézy efektivního trhu jsou různými stupni téže základní teorie. Slabá forma předpokládá, že dnešní ceny akcií odrážejí všechny údaje o minulých cenách a že žádnou formu technické analýzy nelze účinně využít jako pomůcku při rozhodování o obchodování.

Zastánci slabé formy teorie efektivních trhů se však domnívají, že pokud se použije fundamentální analýza, lze určit podhodnocené a nadhodnocené akcie. Investoři zkrátka mohou zkoumat finanční výkazy společností, aby zvýšili své šance na dosažení vyšších než průměrných tržních zisků.

B) Polosilná forma

Polosilná teorie vychází z přesvědčení, že vzhledem k tomu, že při výpočtu aktuální ceny akcie jsou použity všechny informace, které jsou veřejné, nemohou investoři využít ani technickou, ani fundamentální analýzu k dosažení vyšších než tržních výnosů.

Zastánci této verze teorie se domnívají, že pouze informace, které nejsou snadno dostupné veřejnosti, mohou investorům pomoci zvýšit jejich výnosy a dosáhnou lepší výkonnosti než na běžném trhu.

C) Silná forma

Silná verze teorie efektivního trhu tvrdí, že všechny informace – jak veřejně dostupné, tak všechny informace, které nejsou veřejně známé – jsou v aktuálních cenách akcií zcela zohledněny a že neexistuje žádný typ informací, který by mohl investorovi poskytnout výhodu na trhu.

Zastánci tohoto stupně teorie předpokládají, že investoři nemohou dosáhnout výnosů z investic, které by převyšovaly průměrné tržní výnosy, bez ohledu na získané informace nebo provedený výzkum.

Anomálie

Existují anomálie, které teorie efektivního trhu nedokáže vysvětlit a které mohou být dokonce v příkrém rozporu s touto teorií:

• Například poměr P/E – poměr ceny akcie vůči zisku na akcii – ukazuje, že firmy obchodující se s nižšími násobky P/E jsou často zodpovědné za generování vyšších výnosů.
• Efekt opomíjené firmy pak naznačuje, že společnosti, které nejsou hojně sledovány tržními analytiky, jsou někdy oceněny nesprávně ve vztahu k jejich skutečné hodnotě a nabízejí investorům možnost výběru akcií se skrytým potenciálem.
• Lednový efekt ukazuje historické důkazy, že ceny akcií – zejména akcií s menší tržní kapitalizací – mají v lednu tendenci zažívat neopodstatněný růst.

Ačkoli je teorie efektivního trhu důležitým pilířem moderních finančních teorií a má velkou podporu především v akademické obci, má také velké množství kritiků. Teorie zůstává kontroverzní a investoři se i nadále pokoušejí výběrem akcií překonat tržní průměry.

S jakými problémy se teorie efektivních trhů potýká?

1) Teorie efektivního trhu předpokládá, že všichni investoři vnímají všechny dostupné informace naprosto stejně.

Různé metody analýzy a oceňování akcií představují pro její platnost určité problémy. Pokud jeden investor hledá podhodnocené tržní příležitosti, zatímco jiný hodnotí akcii na základě jejího růstového potenciálu, tito dva investoři dospějí k odlišnému posouzení reálné tržní hodnoty akcie. Jeden z argumentů proti teorii efektivních trhů proto poukazuje na to, že vzhledem k tomu, že investoři oceňují akcie různě, nelze určit, jakou hodnotu by akcie měla mít v podmínkách efektivního trhu.

2) Podle teorie efektivního trhu žádný investor nikdy nedosáhne větší ziskovosti než jiný investor se stejným objemem investovaných prostředků.

Protože oba mají stejné informace, mohou dosáhnout pouze stejných výnosů. Vezměme však v úvahu širokou škálu investičních výnosů, kterých dosahují všichni investoři, hedgeové fondy Pokud by žádný investor neměl žádnou zřetelnou výhodu oproti jinému, existovalo by v odvětví podílových fondů rozpětí ročních výnosů od výrazných ztrát až po 50% nebo vyšší zisky? Podle teorie efektivních trhů platí, že pokud je jeden investor ziskový, znamená to, že každý investor je ziskový. To však zdaleka není pravda.

3) Podle teorie efektivního trhu by žádný investor nikdy neměl být schopen překonat trh nebo průměrný roční výnos trhu.

Třetí problém úzce souvisí s druhým bodem. To by přirozeně znamenalo, jak často tvrdí mnozí odborníci na trh, že absolutně nejlepší investiční strategií je jednoduše umístit všechny své investiční prostředky do indexového fondu. Ten by se zvyšoval nebo snižoval v závislosti na celkové úrovni ziskovosti nebo ztrát podniků. Existuje však mnoho investorů, kteří trvale překonávají trh – viz výše zmíněný Warren Buffett a další investiční legendy výše.

Eugene Fama si nikdy nepředstavoval, že jeho efektivní trh bude vždy stoprocentně efektivní. To by bylo nemožné, protože reakce cen akcií na nové informace není okamžitá. Teorie efektivního trhu však neudává striktní definici toho, kolik času potřebují ceny k návratu na reálnou hodnotu. Navíc v rámci efektivního trhu jsou náhodné události zcela přípustné, i když by měly být vždy vyrovnány, jakmile se ceny vrátí k normálu.

Je však důležité položit si otázku, zda teorie efektivních trhů nepodkopává sama sebe tím, že připouští náhodné události nebo eventuality prostředí.

Není pochyb o tom, že takové eventuality je třeba v rámci efektivnosti trhu zohlednit, ale skutečná efektivnost s těmito faktory z definice okamžitě počítá. Jinými slovy, ceny by měly téměř okamžitě reagovat na zveřejnění nových informací, u nichž lze očekávat, že ovlivní investiční charakteristiky akcie. Pokud tedy teorie efektivních trhů připouští neefektivnosti, možná bude muset připustit, že absolutní efektivnost trhu není možná.

Roste efektivnost trhů v průběhu času?

Přestože je poměrně snadné hypotézu efektivního trhu rozcupovat na prvočinitele, její význam může ve skutečnosti růst. S rozvojem počítačových systémů pro analýzu akciových investic, obchodů a společností se investice stále více automatizují na základě přísných matematických nebo fundamentálních analytických metodách. Při dostatečném výkonu a rychlosti dokážou některé počítače okamžitě zpracovat veškeré dostupné informace, a dokonce takovou analýzu převést do okamžité realizace obchodu.

Navzdory rostoucímu využívání algoritmického obchodování je však stále většina rozhodování prováděna lidmi, a je tedy zatížena lidskou chybou. Ani na institucionální úrovni není používání analytických strojů nijak univerzální. Přestože úspěch investování na burze je založen především na dovednostech individuálních nebo institucionálních investorů, lidé budou neustále hledat spolehlivou metodu, jak dosáhnout vyšších výnosů, než jsou tržní průměry.

Teorie efektivních trhů a investiční strategie

Zastánci této teorie, a to i v její slabé podobě, často investují do indexových fondů nebo některých ETF. Je to protože tyto fondy jsou pasivně řízené a jednoduše se snaží vyrovnat celkovým tržním výnosům, nikoli je překonat.

Pasivní investoři by mohli říci, že se řídí tímto obecným rčením: “Když je nemůžeš porazit, přidej se k nim”. Místo aby se snažili překonat trh, koupí si indexový fond, který investuje do stejných cenných papírů jako srovnávací index.

Někteří investoři se však neustále snaží porazit trh, protože věří, že pohyb cen akcií lze alespoň do určité míry předvídat. Z tohoto důvodu se teorie efektivních trhů neslučuje se strategií intradenního obchodování, ale ani aktivního investování. Obchodníci studují krátkodobé trendy a vzorce. Na základě těchto vzorců se pak snaží zjistit, kdy nakupovat a kdy prodávat daný cenný papír. Činnost krátkodobých obchodníků tak je v přímém rozporu s teorií efektivních trhů. Stejně tak aktivní investoři překonávají tržní výnosy díky tomu, že se jim daří nalézat na údajně efektivním trhu, tržní neefektivity.

Slovo závěrem – shrnutí teorie efektivních trhů

Pokud věříte, že akciový trh nelze předvídat, pravděpodobně dáváte přednost pasivnímu investičnímu přístupu. Krátkodobý obchodník stejně jako dlouhodobý investor však může myšlenky předkládané touto teorií odmítnout, protože věří, že je schopen změny cen akcií předvídat.

Většina drobných investorů přesto pravděpodobně nalezne větší užitek v pasivní, dlouhodobé strategii “kup a drž” – ať věří či nevěří této propírané ekonomické teorii. Kapitálové trhy jsou většinou nepředvídatelné s náhodnými pohyby cen nahoru a dolů. Pravděpodobně tak učiní méně investičních rozhodnutí než investoři, kteří používají fundamentální nebo technickou analýzu. Nechcete-li se věnovat investování na plný úvazek je pravděpodobné, že budete jednoduše úspěšnější, když budete investovat do širokých tržních burzovně obchodovaných fondů, jako jsou ETF fondy kopírující S&P 500 a nebo třeba fondy kopírující vývoj globálního akciového indexu MSCI.

Určitě však přesto cítíte, že trh není zcela efektivní a ani v dohledné době nedosáhne dokonalé efektivnosti. Aby došlo k větší efektivitě, musí se stát všechny tyto věci:

• Všeobecný přístup k vysokorychlostním a pokročilým systémům cenové analýzy.
• Všeobecně přijímaný systém analýzy cen akcií.
• Absolutní absence lidských emocí v investičním rozhodování.
• Ochota všech investorů akceptovat, že jejich výnosy nebo ztráty budou naprosto shodné se všemi ostatními účastníky trhu.

Je těžké si představit, že by bylo někdy splněno byť jen jedno z těchto kritérií efektivnosti trhu.