Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

6. díl Seriálu technické analýzy – Klouzavé průměry (MA) a Bollingerova pásma (BB)

Klouzavé průměry jsou velmi užitečným pomocníkem každého obchodníka a Ballinger Bands pomáhají jasně identifikovat trend a oblast férové ceny.

Martin Klass Ph.D., MBA
Jméno Příjmení
Popisek autora
Informace o autorovi článku
Ověřeno
6. díl Seriálu technické analýzy – Klouzavé průměry (MA) a Bollingerova pásma (BB)
Zdroj: depositphotos.com

Technická analýza nemusí být pouze o studování cenových patternů. Obchodníci také mohou do své analýzy zapojit matematiku a své obchodování vylepšit pomocí indikátorů.

V tomto článku se podíváme na dva velmi oblíbené indikátory, které jsou vhodné jak pro identifikaci postranního trendu (konsolidace), tak i pro identifikaci trendového pohybu. To z nich činní univerzální nástroje, jak pro obchodování, tak i investování.

Klouzavé průměry a Bollingerova pásma v kostce

Každý finanční instrument má tendenci se vracet ke své středové hodnotě, respektive férové ceně. Jednoduchým nástrojem, jak tuto férovou cenu určit jsou klouzavé průměry.

Klouzavé průměry daly také vzniknout populárnímu nástroji Bollinger Bands, díky kterému lze v cenovém grafu vizualizovat nejen férovou hodnotu, ale také její maximální a minimální odchylky.

Obchodníci tato pásma využívají jako úrovně při tzv. mean reversion tradingu, kdy se spekuluje právě na návrat trhu do oblasti dlouhodobé férové ceny.

Klouzavé průměry (Moving Averages)

Jednoduchý klouzavý průměr je definován již samotným názvem, tedy zobrazuje průměr ceny za poslední zvolené období.

Periodu (dané časové období) si samozřejmě může obchodník změnit, stejně tak si můžete zvolit i cenu, ze které se má klouzavý průměr počítat (otevírací, uzavírací, maximální nebo minimální cena).

Nejpoužívanější klouzavé průměry

Jednoduchý klouzavý průměr se označuje jako SMA – Simple Moving Average.

Při obchodování ale velmi často narazíte také na EMA – Exponential Moving Average. Jedná se o vážený klouzavý průměr, kde poslední data mají vyšší váhu. Tedy cena včera je důležitější než cena před týdnem.

Zdroj: tradingview.com
Cenový graf EUR/USD s ukázkou klouzavých průměrů SMA 50 a SMA 100

Na obrázku výše je zobrazen cenový graf s vizualizací dvou jednoduchých klouzavých průměrů (SMA) s odlišnými periodami.

Oranžově, je zobrazen rychlejší klouzavý průměr 50 a modře je zobrazen dlouhodobější klouzavý průměr s periodou 100.

Jak klouzavých průměrů využít?

Pomocí klouzavých průměrů lze rychle odhadnout, zda se trh nachází v downtrendu či uptrendu. Čím vyšší periodu klouzavého průměru použijete, tím bude signalizovat dlouhodobější trend.

Klouzavé průměry lze tedy využít pro základní orientaci v cenovém grafu.

Klouzavé průměry mohou v cenovém grafu signalizovat mnoho situací. Obchodníci si tak mohou vybrat z řady obchodních technik.

Na obrázku níže jsou vyznačeny ty nejzajímavější obchodní přístupy, které lze pomocí klouzavých průměrů obchodovat.

  1. Klouzavý průměr v postranním trendu – jedná se o velmi rizikovou techniku, kdy trh okolo klouzavého průměru osciluje. Zde lze obchodovat například průrazy klouzavého průměru, ovšem s omezeným ziskem.
  2. Odraz trhu od klouzavého průměru – na obrázku níže je pěkně vyznačeno, jak může trh na hodnotu klouzavého průměru reagovat. Obchodník tak může realizovat zisk při odrazu.
  3. Průraz klouzavého průměru – na cenovém grafu trh zamítl nižší hodnoty a rostl. Obchodník tam může realizovat zisk díky průrazu klouzavého průměru. Díky trendu je poté zisk výraznější, než v prvním případě.
  4. Opět průraz klouzavého průměru
Zdroj: tradingview.com
Cenový graf EUR/USD s ukázkou použití klouzavého průměru

Čím nižší perioda klouzavého průměru, tím bude strategie generovat více obchodních příležitostí.

Křížení klouzavých průměrů

Další možností, jak využívat klouzavé průměry při obchodování, je jejich křížení. Když rychlejší klouzavý průměr překříží hodnotu pomalejšího klouzavého průměru, realizuje se obchod na stranu průrazu.

Tato situace je zobrazena na obrázku níže, kde rychlejší klouzavý průměr SMA 20 (modrý) překříží pomalejší klouzavý průměr SMA 50 (oranžový).

Obchodník by po překřížení vstoupil do krátké short pozice, která by vygeneroval velmi zajímavý zisk.

Zdroj: tradingview.com
Cenový graf EUR/USD s vyznačeným křížením klouzavých průměrů

Na obrázku jsou také patrné okamžiky, kdy se tyto klouzavé průměry přikříží, ovšem obchod by s vysokou pravděpodobností nebyl ziskový.

Jedná se o tzv. falešné signály, které jsou největším rizikem při obchodování klouzavý průměrů.

Čím nižší jsou periody klouzavých průměrů, tím více bude vznikat falešných signálů.

Obchodník bude muset nalézt takovou periodu klouzavého průměru, která bude generovat dostatek obchodních signálů, ale nebude generovat příliš falešných signálů.

Vstup do trhu lze také potvrdit jiným indikátorem, nebo pomocí price action.

Bollinger Bands (pásma)

Přímo z použití klouzavých průměrů vychází další indikátor, který si v tomto článku představíme a to je Bollinger Bands.

Tento indikátor vymyslel John Bollinger v 80. letech 20. století.

Technický indikátor Bollingerových pásem umožňuje vizualizovat volatilitu a relativní cenovou úroveň v určitém období. Čím vyšší je volatilita, tím širší je Bollingerovo pásmo.

Info

Bollingerova pásma jsou většinou založena na 20denním klouzavém průměru (lze změnit) a směrodatné odchylce. Horní a dolní pásmo je obvykle dvojnásobek směrodatné odchylky.

Bollinger nám ukazuje oblast, kde by se měl trh pohybovat a pokud dojde k proražení této oblasti, jedná se o nestandardní situaci. 

Zdroj: tradingview.com
Cenový graf EUR/USD s vizualizací Bollinger Bands

Pokud dojde k proražení horní hrany Bollingerova pásma, tak se trh nachází ve velmi silném up trendu, pokud ovšem dojde k proražení jeho spodního pásma, trh se nachází v silném down trendu.

Většinou se ale obchoduje návrat trhu do středu Bollingerova pásma, protože trh může i v tomto případě generovat velké množství falešných signálů, stejně jako samotné klouzavé průměry.

Praktické použití tohoto indikátoru je proto dobré kombinovat s dalšími technickými indikátory, patterny nebo čistou price action.

Shrnutí

V tomto článku jsme se seznámili s jedním z nejklasičtějších technických indikátorů, kterým jsou klouzavé průměry.

Kromě teoretického popisu jsme se soustředili na jejich praktické využití a to jako pomůcky pro identifikaci trendu, tak i jako nástroje pro generování obchodních signálů.

Dále jsme se podívali na Bollinger Bands (pásma), které přímo vycházejí z klouzavých průměrů.

Tento nástroje je vhodný pro identifikaci trendu a oblasti férové ceny, ovšem pro generování obchodních signálů je vhodné jej kombinovat s dalšími indikátory nebo price action.

FAQs – Na co se nejčastěji ptáte

Na jakém časovém rámci je dobré obchodovat klouzavé průměry?

Klouzavé průměry lze obchodovat na jakémkoliv časovém rámci a instrumenty. Ovšem čím vyšší časový rámec, tím bude obchodní signál relevantnější.

Jak často se na klouzavých průměrech vyskytují falešné signály?

Poměrně často. Falešné signály jsou častější v období, kdy instrument konsoliduje, tedy jeho cena jde do strany.

Lze obchodovat Bollinger Bands samostatně?

Ano, je to možné. Ale tento samotný indikátor konkrétní vstupy negeneruje, takže v praxi by se muselo jednat o dodatečné použití indikátoru nebo price action patternu.

Líbil se vám tento článek?
21
0

Autor

Pod tímto profilem publikují články a recenze autoři stránek Finex.cz a další redaktoři nebo hosté, kteří nejsou stálými autory.

Soukromý obchodník a investor, který se pohybuje na finančních trzích již od roku 2014. Obchoduje swingové obchodní strategie na forexu, akciích a komoditách. Mezi jeho oblíbené analytické nástroje patří především technická analýza cenového grafu. Své obchodní dovednosti podpořil také veřejnou equity svého obchodního účtu.

Martin získal titul Ph.D. z oboru financí a své znalosti a zkušenosti využívá nejen při vlastním obchodování, ale také při svých analýzách finančních trhů. Díky tomu může čtenářům předat mnoho drobných postřehů z chování trhů, které nemusejí být na první pohled zřejmé, ale tvoří tenkou hranici mezi úspěchem a neúspěch na finančních trzích.

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat