Se spojením parita či parita kupní síly se v ekonomii setkáte poměrně často. Samotné spojení zní možná složitě, ale ve skutečnosti se za ním neskrývá nic náročného.
Parita kupní síly naopak skrývá poměrně jednoduchou závislost a my si ji vysvětlíme a ukážeme na konkrétním případu. Článek je určen i pro úplné začátečníky, takže se nemusíte bát, že byste něčemu nerozuměli.
Jak tedy zní teorie parity kupní síly, co je parita kupní síly a co znamená výrok HDP v paritě kupní síly? To a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku.
Parita kupní síly v kostce
Parita kupní síly (PPP) vysvětluje měnový kurz mezi dvěma zeměmi na základě cen stejného zboží v těchto zemích.
Absolutní verze parity kupní síly předpokládá rovnost cen, zatímco relativní verze bere v úvahu inflaci a další faktory.
Parita kupní síly v praxi ne vždy funguje kvůli nákladům na dopravu, právním předpisům nebo daním.
HDP v paritě kupní síly umožňuje přesnější mezinárodní porovnání životní úrovně a ekonomické síly zemí.
Teorie parity kupní síly (anglicky Purchasing Power Parity – PPP) je jednou z teorií vysvětlující pohyb měnového kurzu.
Svoji myšlenku opírá o zákon jedné ceny. Ve stručnosti říká, že měnový kurz reflektuje cenovou hladinu dané země. Pokud vezmeme srovnatelné zboží a jeho cenu v zemi 1 a zemi 2, ceny podělíme, získáme kurz dle parity kupní síly.
Pokud párek v rohlíku stojí v Německu 1 EUR a v České republice 25 CZK, měl by být kurz 25 CZK/EUR.
Samozřejmě za předpokladu, že zboží je shodné. Tedy rohlík i párek jsou srovnatelné a stejně tak i podmínky prodejce.
Co je teorie parity kupní síly
Teorie parity kupní síly tvrdí, že směnný kurz mezi dvěma měnami by měl vyrovnat ceny stejných produktů v různých zemích.
V praxi se však často liší kvůli faktorům, jako jsou přepravní náklady nebo vládní regulace.
Proč by měla parita kupní síly fungovat
Princip teorie parity kupní síly je jednoduchý – cenová arbitráž. Pokud je zboží nebo dokonce i služba v jedné lokalitě (zemi) levnější, bude se nakupovat v levnější lokalitě a prodávat v dražší lokalitě. To se bude dít tak dlouho, než se ceny vyrovnají.
A platí to i pro služby. Ostatně zřejmě i vy byste zvažovali dojíždění nebo dokonce přestěhování do místa, kde za stejnou práci dostanete více peněz.
Myšlenka výše je v mnoha případech platná a globalizace ji do velké míry podporuje. Stále ovšem máme mnoho vlivů, kvůli kterým je arbitráž nemožná. Jedná se například o:
Transakční náklady – náklady na dopravu/čas na arbitráž
Právní zázemí, vymahatelnost práva daných zemí
Právní ochrana – patenty, ochranné známky
Importní a exportní cla
Další daně a zákony
Absolutní a relativní verze parity kupní síly
Absolutní verze parity kupní síly jsme si vysvětlili výše. Jak je vidět v reálném světě (s transakčními náklady a právními opatřeními), předpoklady pro splnění absolutní verze jsou příliš silné. Právě proto je tu relativní verze parity kupní síly.
Relativní verze parity kupní síly pracuje s inflačním diferenciálem.Inflace reflektuje cenovou hladinu dané země a zároveň tím odráží i specifika dané země (daně, cla, podporu domácím exportérů a podobně). To je něco, co absolutní verze neumí a neuvažuje.
Relativní verze parity kupní síly říká, že se změní cenový kurz, když se změní inflační diferenciál.
Procentní změna měnového kurzu je rovna inflačnímu diferenciálu. Pokud bude v České republice růst inflace rychleji než v evropské unii, tak bude inflační diferenciál kladný, tedy i procentuální změna kurzu bude kladná.
To znamená, že kurz roste, například z 25 na 26 korun za EUR a česká koruna oslabuje.
V pojmu oslabení a posílení koruny se často chybuje. Česká koruna posiluje, když kurz nominálně klesá, tedy například z 26 na 23 korun za jedno euro. Česká koruna naopak oslabuje, když kurz roste, tedy z 26 na 29 korun za jedno euro.
Na stránkách OECD si můžete snadno srovnat cenové hladiny, případně si vyexportovat data do excelu a jednoduše je porovnat. My se podíváme na data od roku 2000 do roku 2016 a budeme porovnávat cenovou hladinu eurozóny a české koruny, tedy měnový kurzEUR/CZK
Parita kupní síly – eurozóna a ČR. Zdroj: OECD.org
Jak vidíte, podle parity kupní síly (absolutní verze) by se kurz měl pohybovat kolem 17 korun za jedno euro. Jinými slovy kurz koruny by měl být výrazně silnější.
Jak jsme si už řekli, absolutní verze má velmi silné předpoklady, ale logický základ má.
Ostatně na podobném principu funguje známý Big Mac index. Ten srovnává cenu známého burgeru napříč světem.
Zboží tohoto fastfoodu můžeme považovat za shodné, je přece jedno, zda si Big Mac dáme v ČR nebo USA. Ovšem zároveň je tento příklad vhodný i na nereálné předpoklady parity kupní síly.
I kdyby stál Big Max v ČR korunu a v USA 5 dolarů, těžko jej převezeme (vysoké náklady na dopravu, trvanlivost, ztráta chuti…).
Každopádně i podle Big Max indexu je česká koruna podhodnocena a to konkrétně o 24 % vůči euru a o 19 % k americkému dolaru.
Zdroj: economist.com
The Big Max Index, koruna vůči euru
Zdroj: economist.com
The Big Max Index, koruna vůči dolaru
HDP v paritě kupní síly
Hrubý domácí produkt – HDP v paritě kupní síly je měřítkem ekonomického výkonu, které zohledňuje rozdíly v cenových hladinách mezi jednotlivými zeměmi.
Zatímco běžný HDP vyjadřuje hodnotu zboží a služeb v tržních cenách dané země, HDP v paritě kupní síly přepočítává tuto hodnotu podle teorie parity kupní síly.
Info
Parita kupní síly (PPP) se používá k odstranění zkreslení způsobených rozdíly v cenových hladinách a směnných kurzech. Jednoduše řečeno, parita kupní síly určuje, kolik jednotek měny je třeba v jedné zemi na nákup stejného koše zboží a služeb jako v jiné zemi.
Proto se HDP v paritě kupní síly často považuje za přesnější ukazatel ekonomické síly a životní úrovně, než je běžný HDP v tržních cenách.
Parita kupní síly ČR, například, umožňuje porovnat hospodářskou úroveň České republiky s ostatními státy světa. Zatímco absolutní HDP v tržních cenách může vykazovat relativně nižší hodnoty, HDP v paritě kupní síly dává realističtější obraz o ekonomické síle země.
V praxi to znamená, že i když se česká koruna směňuje za nižší počet dolarů, HDP v paritě kupní síly ukazuje vyšší hodnotu, protože ceny zboží a služeb jsou v ČR obecně nižší než v USA.
HDP v paritě kupní síly ¨tak je užitečným nástrojem, který poskytuje lepší možnost mezinárodních srovnání a zároveň bere v úvahu rozdíly v životních nákladech mezi zeměmi. Pomáhá tak pochopit skutečnou kupní sílu obyvatel různých ekonomik.
Relativní verzi parity kupní síly lze určitě aplikovat na reálný trh. Vývoj inflace má bezesporu vliv na kurzy měn, ovlivňuje úrokovou sazbu a zde o přímém vlivu na kurz není třeba pochybovat.
S absolutní verzí to je složitější. Její předpoklady jsou skutečně silné, ale i přesto bych tento údaj nepovažoval za bezcenný.
Porovnání cenových hladin nám říká, kde by měl být kurz bez politických vlivů. A můžeme říci, že u vyspělých ekonomik je to úroveň, kam by měl kurz směřovat a minimálně z dlouhodobého hlediska nám to může napovídat, jakým směrem se kurz vydá.
Parita kupní síly je jednoduchým nástrojem založeným na selském rozumu. Nelze na ni koukat jako na jediný nástroj predikce kurzu, ale rozhodně je to dobrý pomocník a byla by škoda těchto dat nevyužít.
Co vy a parita kupní síly? Používáte ji?
FAQs: Na co se nejčastěji ptáte
V čem spočívá teorie parity kupní síly?
Teorie parity kupní síly (PPP – Purchasing Power Parity) je ekonomický koncept, který říká, že směnný kurz mezi dvěma měnami by měl odrážet poměr cenových hladin mezi těmito zeměmi. Jinými slovy, stejný koš zboží by měl mít v obou zemích stejnou hodnotu, pokud je vyjádřen ve stejné měně.
Teorie se používá k určení dlouhodobých směnných kurzů a také k měření nadhodnocení či podhodnocení měn. V praxi však PPP často neplatí přesně kvůli faktorům, jako jsou přepravní náklady, vládní regulace, či rozdíly v kvalitě zboží. Představte si, že by v jedné zemi jablko stálo 1 dolar a v druhé 20 korun. Pokud by směnný kurz byl 20 korun za dolar, pak by podle PPP měly mít obě jablka stejnou cenu, pokud byste je koupili v ekvivalentních měnách.
Jak funguje teorie parity kupní síly?
Základní myšlenka je, že měnový kurz by měl odrážet cenové hladiny jednotlivých zemí. Pokud je zboží levnější v jedné zemi, jeho cena by se měla časem vyrovnat prostřednictvím měnového kurzu.
Co je parita kupní síly?
Parita kupní síly (PPP) je ekonomický koncept, který porovnává cenové hladiny mezi zeměmi. Směnný kurz by měl podle ní vyrovnat ceny stejného koše zboží v různých zemích, aby měl stejnou hodnotu v obou ekonomikách.
Co je HDP v paritě kupní síly?
HDP v paritě kupní síly přepočítává hodnotu zboží a služeb na základě cenových hladin, což poskytuje přesnější obraz o ekonomické síle zemí než HDP v tržních cenách.
Jaký je rozdíl mezi absolutní a relativní paritou kupní síly?
Absolutní verze předpokládá stejné ceny zboží ve všech zemích, relativní bere v úvahu inflaci a další ekonomické faktory.
Funguje parita kupní síly vždy?
Ne, v praxi se kurzy často liší kvůli nákladům na dopravu, regulacím nebo daním, což může bránit okamžité cenové arbitráži.
S tradingem jsem aktivně začal v roce 2011, kdy jsem si otevřel první reálný obchodní účet. Po cca ročních zkušenostech s krátkodobými obchody na forexu jsem se přesunul na opce, později zamířil na akcie a komodity.
Dnes mám trading jako koníček a i z těchto důvodů vyhledávám dlouhodobé investice napříč instrumenty. Obchodování je mým dlouhodobým zájmem, o čemž svědčí i moje bakalářská a diplomová práce věnová forexu a tvorbě fundamentální a technické analýzy pro co nejpřesnější predikci. I když se obchodování nevěnuji na plný úvazek, působím ve financích a s chutí publikuji i na těchto webových stránkách.
Publicista a aktivní investor s více než desetiletou praxí preferující strategii hodnotového investování.
O investování a finanční trhy se začal zajímat v roce 2013, kdy si prošel náročnou zkušeností jako aktivní denní obchodník. Tato negativní zkušenost vedla k hlubšímu studiu, které mu v následujících letech umožnilo dlouhodobě a úspěšně investovat.
Ve své strategii kombinuje pasivní a aktivní přístup s důrazem na akciové trhy. Inspiraci čerpá z metod Warrena Buffetta a Benjamina Grahama, stejně jako od českého investora Daniela Gladiše. Svým čtenářům předává nabyté vědomosti prostřednictvím článků zaměřených na investiční strategie, psychologii obchodování a analýzy jednotlivých akcií
„Největším nepřítelem investora jsou jeho vlastní emoce.“ – Benjamin Graham
Abychom Vám mohli poskytnout co nejlepší služby, používáme různé technologie, mezi které patří i soubory cookies.
Váš souhlas s použitím těchto technologií nám umožní zpracovávat údaje, jako je Vaše chování při používání našeho webu. Díky tomu můžeme náš web dále zlepšovat. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce těchto webových stránek.
Technické
Vždy aktivní
Technické cookies jsou nezbytně nutné pro legitimní účel umožnění použití služby, kterou si náš čtenář nebo uživatel výslovně vyžádal navštívením stránek a není možné je vypnout.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Cookies využívané výhradně pro statistické a analytické účely, abychom naše stránky mohli neustále zlepšovat dle toho, jak se naši čtenáři a uživatelé chovají a jaké mají preference.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Cookies používané k vytvoření uživatelských profilů za účelem zobrazování reklamy nebo sledování chování na webových stránkách pro podobné marketingové účely.
94 %
90 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.