Investoři znervózněli kvůli Blízkému východu a index S&P 500 se propadl na nejnižší úroveň v tomto roce. Jaká klíčová zpráva částečně zachránila včerejší obchodní seanci?
Nenechte si ujít důležité novinky! Přidejte si Finex.cz jako preferovaný zdroj na Google.
Po pondělní relativně klidné seanci se sentiment na trzích o den později rapidně změnil. Index S&P 500 v jednu chvíli odepisoval až 2,5 % a podobně i index Dow Jones ztrácel krátce po zahájení obchodování zhruba 1 200 bodů.
Investoři tak pomalu začínají do cen započítávat větší eskalaci konfliktu, než původně očekávali. Trhu nepomohla ani Trumpova slova o tom, že by se konflikt na Blízkém východě mohl táhnout několik týdnů.
Ke konci včerejší seance se nicméně indexy z původních ztrát zotavily, přičemž S&P 500 uzavřel s 0,94% ztrátou a podobně dopadl i Dow Jones.
Indexy nakonec zachránil report serveru Politico, který zmiňuje plánovanou asistenci americké armády při převozu ropy a plynu přes problematický Hormuzský průliv, jenž chtěl Írán zablokovat. Futures na ropu po této zprávě mírně klesly.
Index volatility od CBOE, kterému se na Wall Street přezdívá ukazatel strachu, včera vystřelil na hodnotu 28. Této úrovně přitom dosáhl naposledy v listopadu loňského roku.
Kdykoliv se na trzích objeví turbulence, investoři upřou svou pozornost právě na VIX.
Tento index již od roku 1990 využívá obchodní data z opčního trhu vázaná na S&P 500 k odhadu toho, jakou volatilitu investoři u tohoto indexu očekávají v následujícím měsíci.
Z historického vývoje VIXu lze nicméně vypozorovat jedno pravidlo: čím výše stoupá, tím vyšší je pravděpodobnost, že se výprodej akcií blíží ke svému konci.
V minulosti platilo, že když index VIX uzavřel nad úrovní 27,5, akcie se o rok později ve více než 70 % případů obchodovaly výše. – Nicholas Colas ze společnosti DataTrek.
Od roku 1990 zavřel VIX nad hodnotou 30 v pouhém 1 % všech obchodních dnů, přičemž hranici 80 překonal dokonce jen třikrát v historii.
I když konflikt s Íránem otřásá globálními trhy, Wall Street se nadále soustředí primárně na zisky firem a závod v oblasti umělé inteligence. Investoři do akcií totiž považují budoucí zisky a očekávání dalšího růstu za ty vůbec nejdůležitější faktory.
Geopolitické nepokoje sice prokazatelně zvyšují nejistotu na trzích, ale zatím nijak významně neovlivnily výhled ziskovosti drtivé většiny amerických firem.
Když dojde k nějakému konfliktu ve světě, obvykle to nemá významný dopad na samotné zisky amerických podniků. – David Stubbs, hlavní stratég z AlphaCore Wealth Advisory.
Historická data jeho slova jasně potvrzují.
Stratégové z Carson Group analyzovali 40 významných geopolitických otřesů za posledních 85 let – od německé invaze do Francie během druhé světové války až po útok Íránu na Izrael v dubnu 2024 – a sledovali následný vývoj indexu S&P 500.
Z průzkumu vyplynulo, že v průměru sice index v prvním měsíci po události klesl o 0,9 %, ale v následujících šesti měsících již vzrostl o nadprůměrných 3,4 %.
Největším makroekonomickým rizikem pro trhy tak nadále zůstává případné významné a dlouhodobé narušení dodávek ropy. Analytici však zatím považují pravděpodobnost takto dlouhodobého a závažného šoku za relativně nízkou.
David Stubbs rovněž uvedl, že omezené dodávky trvající přibližně měsíc by pro trhy byly pravděpodobně ještě zvládnutelné.
“Pokud nicméně dojde k eskalaci konfliktu a delšímu narušení dodávek, pak začne akciový trh tomuto riziku věnovat mnohem větší pozornost,” dodal Stubbs.
Zatím se konflikt na Blízkém východě projevil spíše v konkrétních sektorech než na celých akciových indexech.
Akcie společností podnikajících v cestovním ruchu, jako jsou provozovatelé výletních lodí či aerolinky, totiž přirozeně klesly v důsledku očekávání vyšších nákladů na palivo a potenciálně nižší globální poptávky po cestování.
Prodáváme skvělou firmu, která nám vydělala přibližně 50 %, a dalších 52 000 Kč přesouváme do dvou akcií, kde dnes vidíme zajímavější příležitost.
Jednu nakupujeme téměř o 11 % levněji, druhá nám nabízí dividendový výnos 7,7 %.
Proč nám dnes dávají mnohem větší smysl než akcie, kterou by většina investorů stále držela?
Analytik specializující se na investování, akciové trhy a kryptoměny. Je absolventem bakalářského studia na Vysoké škole ekonomické v Praze a v současnosti zde pokračuje v navazujícím magisterském studiu.
Na finančních trzích se pohybuje již více než deset let a dlouhodobě se věnuje analýze tradičních i kryptoměnových trhů. Ve Finexu působí jako šéfredaktor a zaměřuje se na investování, makroekonomii a aktuální dění na finančních trzích.
94 %
90 %
