V průběhu tohoto roku se ruský rubl z důvodu geopolitických událostí zařadil k vysoce volatilním měnám. Ruský rubl dříve po dlouhou dobu koreloval s cenou ropy na světových trzích, korelace ale přestala platit víceméně od roku 2014, kdy se ruská ekonomika dostala do potíží způsobených sankcemi po okupaci ukrajinského Krymu.
Ačkoliv je i ruský rozpočet kryt převážně příjmy z prodeje uhlovodíků, zdá se, že výše zmíněná korelace pro ruský rubl již téměř neplatí. Přestože cena ropy po koronavirové krizi znovu pomalu stoupá a i celkové ekonomické fundamenty ruské ekonomiky vypadají relativně dobře, ruský rubl v současné době koreluje téměř výlučně s geopolitickými událostmi.
Propady a vzestupy ruského rublu v dubnu
Ruský rubl poslední dobou nezažívá právě nejlepší časy. Kvůli vojenskému napětí na hranici s Ukrajinou se začátkem dubna rubl dostal až na své pětiměsíční minimum 77,7 rublů za dolar.
Jeho kurz ale již delší dobu ovlivňovaly spekulace ohledně možné přísnější politiky Bidenovy administrativy v porovnání s politikou bývalého amerického prezidenta Trumpa. Spekulace se také potvrdily 15. dubna, kdy Amerika na Rusko uvalila balík sankcí.
Nejdůležitější ekonomické opatření potom spočívá v tom, že američtí investoři nesmějí nakupovat ruské státní dluhopisy na primárním trhu. Na investory to ovšem má pouze zanedbatelný vliv, opatření totiž nezakázala nákupy dluhopisů na sekundárním trhu, což v praxi znamená přes nějakou ruskou banku. Ruské státní banky navíc beztak disponují dostatečnou poptávkou po státních bondech.
Navzdory tomu, že nejnovější kauza ohledně výbuchu muničních skladů ve Vrběticích rezonovala českými i světovými médii, na kurz české koruny nebo ruského rublu měla zanedbatelný vliv. Odehrála se totiž v době zvýšeného politického tlaku na Rusko a mezi dalšími událostmi spíše zapadla. Na českou korunu pak obecně nemají politické události velký vliv.
Kurz rublu krátce po vypuknutí kauzy ovlivnilo naopak oznámení o ukončení ruských vojenských cvičení v blízkosti ukrajinské hranice, ke kterému došlo 22. dubna. Když bylo jasné, že na východě Ukrajiny k žádnému ostrému střetu nedojde, začal rubl postupně posilovat až k hodnotě 74,40 rublů za dolar, kam se dostal 28. dubna.
Posílení rublu ale také způsobilo zvýšení základní úrokové sazby, které ruská centrální banka oznámila 23. dubna. Konkrétně šlo o zvýšení z 4,5 % na 5 %. Zvýšení dobře ilustruje snahy centrální banky zabránit dalšímu snižování kurzu rublu a související zvyšující se inflace. Šlo již o druhé zvýšení tento rok. Relativně nedávno (v březnu) totiž došlo ke zvýšení základní úrokové sazby ze 4,25 % na 4,5 %. Inflace v Rusku znatelně přesahuje 4% cíl stanovený centrální bankou, v březnu dosáhla 5,8 %.
Jak se bude kurz rublu chovat v následujících měsících?
Analytici se víceméně shodují na tom, že v následujících měsících bude rubl pravděpodobně posilovat. Jednak další napětí v mezinárodních vztazích není z dlouhodobého hlediska v zájmu nikoho, jednak rublu může pomoci také celosvětově zlepšující se ekonomická situace, která bude hnát cenu ropy vzhůru.
Podle analytiků se férová cena rublu, která odráží pouze ekonomický fundament měny, respektive ruské ekonomiky, pohybuje okolo 68 rublů za dolar. Měnu ale oslabují nejenom rizika, které se obecně pojí s tím, že se jedná o rozvíjející se trh, ale také rizika specificky ruská.
Mezi ně patří hlavně historicky napjaté vztahy se Západem, hluboce zakořeněná korupce, velká ekonomická nerovnost a v neposlední řadě mocné a aktivní vojenské složky. Kvůli těmto rizikům se rubl vůči dolaru v poslední době (naposledy zhruba v polovině března) pohybuje přinejlepším kolem 72-73 rublů za dolar.
Investoři zavedení skutečně závažných ekonomických sankcí ze strany Západu nevěří. Mnozí z investorů naopak využívají situace a krom spekulací na forexu například nakupují akcie ruských společností, které jsou pro západní investory díky oslabenému kurzu rublu ještě o to levnější.
Jistý seniorní bankéř se pro agenturu Reuters vyjádřil následovně: “Jako investoři chápeme, že zisk se hledá na rozvíjejících se trzích. Rusko je díky politickým rizikům v průměru ještě levnější než mnohé další trhy.”
