Kryptoměny na bázi Proof of Work čekají možná omezení, EU projednává obávaný zákon

Konsenzus Proof-of-Work je základním pilířem většiny “starších” digitálních aktiv včetně Bitcoinu, Etherea nebo Litecoinu. Tento systém zajišťuje chod kryptoměn díky těžařům, kteří ve zkratce pomocí hashovací funkce potvrzují bloky. Nicméně kvůli energetické náročnosti a green dealům se stává terčem kritiky.

Legislativní rámec Evropské unie pro digitální aktiva, “Markets in Crypto Assets” (MiCA), už od listopadu minulého roku nahání hrůzu kryptoměnovým nadšencům a hlavně společnostem, které mají postavený byznys model na bázi těžení kryptoměn. Tento balíček totiž obsahuje zásadní omezení pro konsenzus Proof-of-Work.

Šokující ustanovení

Během února letošního roku se na veřejnost dostala zpráva pojednávající o tom, že jedno z navrhovaných ustanovení usiluje o zákaz kryptoměnových systémů, které se spoléhají na ekologicky neudržitelné konsensuální mechanismy (Proof-of-Work) s účinností od ledna 2025.

V návaznosti na události dalších dní bylo parlamentem 28. února nakonec rozhodnuto o odložení hlasování na neurčito. Návrh totiž vzbudil značný rozruch i mezi europoslanci.

“Pro mě je zásadní, aby legislativní rámec MiCA nebyl vykládán jako faktický zákaz Bitcoinu,” řekl Stefan Berger, poslanec Evropského parlamentu pověřený prosazováním legislativy.

Naštěstí o pár dní později zpravodajský server BTC-ECHO informoval, že nová verze legislativy o balíčku regulí (MiCA) odstraňuje kontroverzní znění, které by výrazně omezilo kryptoměny jako Bitcoin, jež se spoléhají na konsenzus Proof-of-Work.

Historie MiCA

Legislativní rámec zavedený v roce 2020 se snaží zavést dohled nad kryptoměnovým průmyslem na úrovni Evropské unie. Návrh, který představil výkonný orgán EU – Evropská komise, stanovuje pravidla pro validátory kryptoměn a poskytovatele služeb.

Zákonu nechybí ani pravidla pro stablecoiny. Ještě ambicióznější je, že se rámec snaží zavést systém udělování licencí, což by firmám založeným na poskytování služeb v oblasti digitálních aktiv umožnilo snadnější expanzi v rámci členských států.

Bitcoin jako požírač energie

Těžba kryptoměn na bázi PoW se ocitla pod drobnohledem regulačních orgánů po celém světě kvůli obavám z nedostatku energie. Debaty o spotřebě energie začaly poté, co byla spotřeba elektřiny při těžení bitcoinů srovnána s roční spotřebou energie některých suverénních států.

Zákonodárci EU se ještě více začali věnovat energetickým obavám po otevřeném dopise švédských regulačních orgánů z listopadu 2021, který vyzýval k úplnému zákazu těžby kryptoměn. Dopis získal podporu politiků v Německu, Španělsku a Norsku. Obhájci kryptoměn se bránili a tvrdili, že instituce reagují příliš unáhleně a postačila by regulace.

“Celkově chceme, aby naše obnovitelná energie byla využívána způsobem, který vytváří hodnotu a podporuje přechod ke klimaticky neutrální společnosti,” konstatoval norský ministr.

Kryptoměnám v Norsku chybí zákonný rámec, jako je tomu ve zbytku Evropy a světa. Své k tomu řekl i norský úřad pro finanční dohled, který v červnu uvedl, že pokud se má kryptoměna stát vhodnou formou investice pro spotřebitele, je zapotřebí zákon pro tyto aktiva.

Obsah nového legislativního rámce

Jedna z verzí nového návrhu, který prověřil portál CoinDesk, obsahuje podobné ustanovení, i když oproti původnímu návrhu výrazně zmírněné. Pokud mechanismus konsenzu Proof-of-Work funguje v malém měřítku, je podle tohoto ustanovení zproštěn povinnosti splňovat standardy udržitelnosti. Co se považuje za provoz v malém měřítku musí být teprve stanoveno.

Podle serveru CoinDesk jsou předmětem jednání i slabší regule, ovšem tvrdší opatření mají podporu větší části poslanců.

Dalším podstatným bodem je zmínka o tom, že energeticky náročná digitální aktiva, která se již v EU používají před vstupem právních předpisů v platnost, budou muset vytvořit a dodržovat plán postupného zavádění určitých opatření, aby dosáhly nastolených hodnot energetických požadavků.

Přejdou kryptoměny na PoS?

Ačkoli existují plány na přechod Etherea z Proof-of-Work na energeticky méně náročný mechanismus konsenzu Proof-of-Stake (ETH 2.0), není jasné, jak by takový přechod byl realizovatelný pro Bitcoin.

Přečtěte si také: Co je Ethereum 2.0: Jaké změny přinese přechod na další verzi Etherea?

Existují zároveň všeobecné pochybnosti o skutečné míře bezpečnosti a decentralizace blockchainů s využitím Proof-of-Stake kvůli nízkému počtu aktivních validátorů. Příkladem mohou být nedávné úspěšné DDoS útoky na Solanu.

Nicméně hlavním důvodem, proč chtějí vývojáři Etherea přejít na Proof-of-Stake, je lepší škálovatelnost. V tomto systému by byl náhodně vybrán jeden z validátorů, který by transakci ověřil a připsal do blockchainu. Díky tomuto systému by měla být zachována bezpečnost i při vyšším množství transakcí za sekundu. Kdy a zda vůbec dokáže druhá největší kryptoměna dle tržní kapitalizace přejít na odlišný mechanismus konsenzu se dozvíme až postupem času.