Investiční tipy: Velký návrat uranu, Cameco a Kazatomprom

Francouzský prezident Macron na podzim 2021 kompletně otočil francouzskou energetickou koncepci. V jeho programu z roku 2017 byl jasně definován požadavek mít hlavní zdroje energetické energie z obnovitelných zdrojů. Uhelné elektrárny se mají kompletně zavírat po celé Evropě.

Atomová energetika stála v pozadí, jednak kvůli bezpečnosti a za druhé kvůli finanční náročnosti. Francie chtěla pouze, aby její mohutný jaderný park pomalu dosloužil a jaderné elektrárny by měly být nahrazeny za zelené zdroje energie. To je však utopie.

Hlavně díky tomu, že neumíme efektivně skladovat elektrickou energii. Francie potřebuje nejvíc elektrické energie v zimě mezi 8. až 9. hodinou. Tuto špičku spotřeby elektrické energie Francouzi neumí ani zdaleka pokrýt z obnovitelných zdrojů, proto prezident Macron rozhodl, že se má v dalších letech zahájit stavba šesti nových reaktorů. Nechme stranou, jestli je skutečně Francie dokáže postavit. Posledních 10 let v Evropě se dostavují jaderné elektrárny velmi výjimečně. Často se výstavba táhne několik let od původních plánů. Co je však důležité pro investory, je skutečnost, že se změnila mentalita. Společnost a její političtí představitelé se již nebudou dívat na nukleární energii skrze prsty, ale uvědomili si, že je potřeba.

Kde se uran využívá a kde se těží?

Uran se využívá prakticky ve dvou oblastech, a to vojenství a výroba elektrické energie, s tím, že již posledních 30 let se vše zaměřuje na vývoj jaderných elektráren. Vlastnictví jaderné zbraně již není prioritou pro velké mocnosti s výjimkou Iránu, který by chtěl taktéž vlastnit jadernou bombu.

Mezi největší těžaře uranu patří Austrálie s 27 %, Kazachstán s 14,3 %, Kanada s 13,1 %. Jinak jsou uranové doly prakticky všude po světě, avšak tyto poměry se mohou kdykoliv změnit.

Po světě je spousta dolů, které nefungují anebo jsou uzavřeny z důvodu nízké ceny uranu. To je především případ USA, které se dnes podílí 3,9 % na světové produkci uranu. Pokud cena uranu stoupne, je velmi pravděpodobné, že se znovu otevřou tyto doly.

Díky tomu, že doly jsou rozeseté po všech koutech světa, tak nehrozí dominance jedné země nebo spolku zemí, které ovládají světovou produkci. Sektor uranu je spíš v moci nadnárodních korporací, které se řídí tvrdým kapitalismem. Firmy nemají problém přecházet z jedné země do druhé.

Máme dostatečné zásoby uranu ve světě?

Mezinárodní agentura pro atomovou energii na tuto otázku odpověděla výpočtem, kdy uvažovala náklady na vytěžení jednoho kilogramu uranu 130 dolarů. Při této ceně máme ve světě 5,9 milionů tun uranu. To představuje přibližně při současné spotřebě zásoby asi na 100 let. Z toho vyplývá, že zásob máme ještě dost.

Co je však překvapivé, je nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Podle oficiálně dostupných údajů v roce 2003 doly vyprodukovaly 53 000 tun uranu, avšak světová poptávka byla 61 000 tun. Vzhledem k tomu, že vybudovat jadernou elektrárnu je náročné, tak poptávka po uranu je prakticky stabilní. Jak vysvětlit tento rozdíl mezi poptávkou a nabídkou?

První vysvětlení nabízí, že mnoho států má velké a strategické zásoby uranu z osmdesátých a devadesátých let a tyto zásoby by mohly být dnes již vyčerpány, a to je další z důvodů, proč se zajímat o uran. Druhý důvod se nachází na poli vojenském. Díky pomalému odzbrojování nukleárních zbraní se daří do oběhu vracet uran použitý na výrobu těchto zbraní. Oba tyto zdroje budou brzy vyčerpány, takže se bude muset víc uranu znovu těžit.

Vývoj ceny uranu

Trh s uranem je specifický, 30 až 40 % trhu tvoří státy. Řízení tohoto trhu odpovídá logice státní ekonomiky. Tento uran je nakoupen v rámci dlouhodobých kontraktů mimo trh. Zbytek je v režii finančních trhů, které se začaly zajímat o uran od roku 2005. Důvodem byla spekulace o aplikaci Kjotského protokolu, který měl za cíl snižovat emise CO₂. Už tehdy se vědělo, že když se budou snižovat emise, bude to znamenat konec uhelných elektráren ve prospěch atomových.

Zdroj: futura-sciences.com

Historie ceny uranu, jak ji vidíme na obrázku, tak ukazuje, že druhý faktor, který hovoří pro uran, je ropná krize ze sedmdesátých let. Dnes máme sjednocené obě podmínky: boj proti emisím CO₂ a drahou ropu. Když se podíváme na poslední vývoj ceny uranu, tak můžeme konstatovat, že COVID 19 odstartoval vzrůst ceny uranu z 24 dolarů na současných 44 dolarů.

Jak jsme si již řekli, průměrné náklady na těžbu jsou však 53 dolarů. Cena 44 dolarů je pod výrobními náklady. To nemůže trvat věčně. V příštích měsících, jak poroste poptávka po uranu, bude stoupat i jeho cena. Samozřejmě s cenou může zamíchat nové otvírání dolů na uran. Ale k tomu dojde až ve chvíli, kdy si těžaři budou jisti, že otevření dolů se vyplatí. Jinak řečeno, když budou vědět, že rok či dva budou ceny nad náklady na těžbu jednoho kilogramu uranu. Navíc uranové doly vyžadují velké nároky na zajištění bezpečnosti a speciální infrastrukturu, která se buduje dlouhodobě. Nové doly se začnou otvírat ve chvíli, kdy budou ceny opravdu vysoko.

Velkou výhodou uranu je, že je to velmi levný zdroj energie. Cena uranu v porovnání s náklady na jeho zpracování, následně na stavbu jaderné elektrárny a jejím provozováním je naprosto minimální. Kdyby se cena uranu zvedla desetkrát, vůbec bychom to nepostřehli na naší faktuře za elektřinu. To se nedá říct ani o uhlí nebo o ropě. Pokud by se jejich cena zvýšila desetkrát, tak by to automaticky znamenalo paralýzu celé současné ekonomiky. Uran má tak obrovský potenciál růstu bez toho, aby ovlivnil výsledně ceny energií.

Struktura poptávky

Poptávka po uranu bude růst. V současnosti se provozuje ve světě 441 jaderných reaktorů v 33 různých zemí. Jaderné reaktory najdeme prakticky ve všech vyspělých zemích, a to pouze s dvěma výjimkami: Německo a Švýcarsko. Jelikož dnešní trend je prodlužování životnost reaktorů, což můžeme pozorovat i u nás, odhaduje se, že průměrná doba životnosti reaktoru bude prodloužena na 60 let. Takže velké zavírání jaderných elektráren se nebude konat.

V roce 2021 bylo rozestaveno 54 jaderných elektráren, z toho 14 v Číně. Jelikož pokračuje ve světě trend stěhování obyvatel do velkých měst a zároveň tato města spotřebovávají obrovské množství elektrické energie, není jiné řešení než jaderné elektrárny. Díky tomu je poptávka na dalších deset let zajištěna.

Cameco Corporation

Jedná se kanadskou společnost, která je lídrem v celém sektoru. Společnosti patří 8 uranových dolů: 4 v Kanadě, 3 v USA a 1 v Kazachstánu. Zároveň společnost Cameco v nedávné době koupila tři další doly, které chce brzo zprovoznit. Jeden se nachází znovu v USA a další dva v Austrálii. Pokud podle našeho předpokladu vzroste cena uranu, Cameco bude moci bez problému navýšit těžbu, a tím pádem své zisky. Cameco v současnosti zaměstnává 1931 lidí.

V roce 2021 by měl obrat dosáhnout 1,47 miliard dolarů. Svůj obrat má rozdělený mezi USA (65,4 %) a Kanadu (34,6 %). Roky 2020 a 2021 byly pro firmu těžké, protože to byly dva ztrátové roky. Společnost prodělala 53 milionů dolarů a rok na to 110 milionů dolarů. Avšak výhled pro rok 2022 je již pozitivní. Cameco by mělo dosáhnout zisku 19 milionů dolarů. Finanční situace Cameca se zdá být zdravá, protože firma disponuje polštářem ve výši 246 milionů dolarů. Vzhledem k negativnímu hospodaření firma vyplácí pouze symbolickou roční dividendu ve výši 8 centů. Nejedná se tedy o dividendovou akcii, ale o růstovou.

Z pohledu technické analýzy se nacházíme v jasně dlouhodobém růstovém kanálu. Ideálním místem pro vstup se nyní jeví cena okolo 25 až 26 kanadských dolarů. Dobrou zprávou je, že mimo kanadské burzy se tato akcie obchoduje i na newyorské, což českému investorovi ušetří výdaje na poplatcích.

Kazatomprom

Světovým lídrem je kazachstánská společnost Kazatomprom. Firma má 20 % podíl na světovém trhu s uranem. To je nepředstavitelný podíl na světové produkci. Saudská společnost Aramco má přibližně stejný podíl na produkci ropy. Avšak burzovní kapitalizace Kazatompromu dosahuje 9,5 miliard oproti Aramku s burzovní kapitalizací 1600 miliard dolarů. Jelikož jsme si ukázali, že budoucnost patří atomové energii, která bude nahrazovat z jedné části ropu. Pokud si kazachstánská společnost udrží nadále svůj 20% světový podíl, její kapitalizace může vrůst několikanásobně.

Společnost vlastní přes 18 uranových dolů a produkuje přes 17 000 tun uranu ročně. Díky své poloze je Kazachstán ideálním partnerem pro Čínu a Rusko. Právě 33 % jeho produkce směřuje do Číny, 13,4 % do Ruska, 11,1 % do Kanady a 11,1 do Francie. Mimo těžbu uranu se věnuje i těžbě tantalu a berylia. Společnost zaměstnává přes 21 000 lidí.

Obrat společnosti dosahuje 1,5 miliard amerických dolarů při zisku 485 milionů dolaru. Finanční zdraví společnosti podporuje hotovostní rezerva ve výši 571 milionů dolarů. Na rozdíl od Cameca tato společnost se může považovat za dividendový titul. Dividenda v roce 2021 dosáhla 1,36 dolarů, což představuje roční výnos okolo 3,5 %.

Další zajímavé akciové tituly z naší série Investiční tipy:

• Investiční tipy: Francouzský klenot Air Liquide
• Investiční tipy: Doba postkoronová a ropný král Shell
• Investiční tipy: Japonští samurajové Keyence a Chugai
• Investiční tipy: Potravinářští giganti aneb jíst se musí
• Investiční tipy: Sázka na konec koronaviru
• Investiční tipy: Sázka na konec koronaviru II
• Investiční tipy: Jak využít potenciál stříbra a akcií společností ho těžících?
• Investiční tipy: Poskytovatelé služeb pro těžební firmy Schlumberger a Halliburton

Kromě burzy v Kazachstánu se s akciemi obchoduje na frankfurtské burze, tudíž je dostupná i pro českého investora. Investory tato akcie potěšila ročním růstem 125 %. Jízda na uranu ještě nekončí, ještě je příležitost naskočit do rozjetého vlaku.