42. díl Seriálu technické analýzy – Indikátor RSI aneb archaický, ale pořád efektivní nástroj

Indikátor RSI se řadí mezi tzv. oscilátory. S RSI se lze setkat vůbec nejčastěji a i přes svoji archaičnost se používá už zhruba 40 let. Má to svůj důvod, protože je velice jednoduchý a přitom efektivní.

Prvně si uvedeme, z čeho je indikátor složen. Je totiž nesmysl používat nástroj, u kterého nevíte, jak vlastně funguje. Následně si ukážeme i konkrétní příklad praktického použití na cenovém grafu vybraného aktiva.

Charakteristika indikátoru RSI

Jak bylo již řečeno, indikátor RSI se řadí mezi oscilační indikátory, které měří rychlost a sílu cenového pohybu. Samotné momentum (hybnost/setrvačnost) vývoje křivky indikátoru je tedy poměr růstu nebo poklesu ceny. RSI kalkuluje momentum z poměru vyšších zavíracích cen ku nižším zavíracím cenám. Díky tomu poznáte, jak moc je silný cenový postup libovolného aktiva. Pokud ta síla začíná chybět, může se blížit cenový obrat.

Je dobré i uvést, že RSI je tzv. zpožděný indikátor. Pouze tudíž následuje pohyb ceny, což je opakem tzv. předbíhajících indikátorů. Lidově řečeno nepředpovídá budoucí cenový vývoj. Autorství se přisuzuje původně strojnímu inženýrovi J. Welles Wilderovi, který se však nejvíce proslavil jako technický analytik finančního trhu. Svůj indikátor poprvé publikoval v roce 1978 a záhy se z něj stal jeden z nejoblíbenějších.

Zdroj: howtotradeblog.com

Indikátor RSI je sestaven z hodnot, které mají rozpětí 0 a až 100 bodů. Jak jsme si před chvíli řekli, díky indikátoru lze identifikovat situace, které nahrávají obratu v cenovém vývoji. Pro snadnou identifikaci těchto situací je uvedené rozpětí rozděleno na „přeprodané“ a „překoupené“ hodnoty.

Hranice pro přeprodané hodnoty začíná na 30 bodech. Pokud hodnoty indikátoru padnou pod tuto mez, zvyšuje se pravděpodobnost v obratu cenového vývoje. Jednoduše proto, že nabídka se může brzy vyčerpat. Hranice pro překoupené hodnoty začíná na 70 bodech. Pokud hodnoty indikátoru padnou pod tuto mez, zase se zvyšuje pravděpodobnost v obratu cenového vývoje. Někde se můžete setkat s tím, že hraniční hodnoty jsou 80 a 20 bodů. Ale implicitní nastavení pracuje se 70 a 30 body.

Indikátor ale neslouží jenom pro identifikaci toho, zda je trh přeprodaný či překoupený. Těch implikací je víc. Pokud se trh velmi dlouho zdržuje nad 70 body, čili cena dlouho roste navzdory překoupenosti, býčí trend je vskutku silný. Naopak slabý býčí trend lze poznat podle toho, že trh nedokáže moc dlouho růst, když jsou hodnoty RSI nad 70 body. Analogicky pak popsaná logika funguje v případě přeprodaného stavu.

Indikátor RSI je složen ze 14 period, což znamená 14 svíček. Toto nastavení má původ právě u tvůrce indikátoru. Už jsem se občas setkal s tím, že někteří analytici mají nastavenou jinou periodu. Ale osobně bych to nedoporučoval, protože je lepší mít stejné nastavení jako 99 % zbytku trhu. Chcete zkrátka vidět stejné signály jako ostatní.

Indikátor RSI a praktické využití v cenovém grafu

První příklad si uvedeme na cenovém grafu s futures kontrakty na akciový index S&P 500. Denní RSI tehdy padlo až na 20 bodů, takže byl indikátor vskutku hluboko v přeprodané oblasti. Byl z toho cenový obrat? Byl, ale trval pouhých pár dní. Cena následně zase agresivně klesala, díky čemuž se v cenovém grafu vytvářela nižší tržní dna. Křivka indikátoru RSI však vytvářela vyšší dna – negativní závislost/divergence.

Zdroj: tradingview.com

Indikátor tudíž generoval signál v podobě býčí divergence. A v tomto případě dvojnásobné, protože křivka má dvě vyšší dna. Z dané situace proto víme, že prodejní tlak byl strašlivě silný. I když dle RSI klesající momentum po mnoho dní zřetelně sláblo, stále byla nabídka mnohem silnější než poptávka. Typická panická situace.

Samotná přeprodanost a divergence ještě automaticky neimplikují obrat.

Pouze nám říkají, že se pravděpodobnost zvratu zvyšuje. Úskalí indikátorů právě spočívá v tom, že je schopen generovat divergence a dlouho zůstávat v extrémních hodnotách a obrat přesto nikde. Proto je důležité RSI používat s jinými metodami technické analýzy pro další potvrzení.

Je dobré uvést, že divergence se mohou objevovat i v „normálních“ hodnotách, které jsou v rozmezí 30 až 70 bodů. Nejsou ale tolik relevantní jako v případě, kdy se vytvoří v extrémních hodnotách. Uplatňují se zkrátka mnohem méně, protože je logicky mnohem více prostoru pro jejich zneplatnění.

Zdroj: tradingview.com

Druhý přiložený graf je případ s medvědími divergencemi. Zatímco kurz indexu vytváří stále vyšší vrcholy, křivka indikátoru soustavně nižší. Uvedený příklad je tedy rovnou s trojnásobnou medvědí divergencí. Růstový trend byl tehdy skutečně silný, takže trvalo dost dlouho, než přišel obrat.

Závěrem

Každý čtenář by měl nyní chápat, že indikátor RSI sám o sobě negeneruje žádné přímé nákupní signály, jako to dělá například indikátor MACD překřížením svých křivek. RSI poskytuje signály jedině nepřímo formou průniku hodnot do přeprodaných/překoupených oblastí a vytvářením divergencí. Už jenom proto je rozumné nástroj kombinovat v rámci konfluenční analýzy.