Ještě nedávno by znělo absurdně, že si Francie bude na trhu půjčovat dráž než Řecko. Přesně to se teď ale děje.
Výnos francouzských státních dluhopisů se přiblížil k 5 %, zatímco srovnatelné italské a řecké dluhopisy nesou méně. Rozdíl vůči Německu se vyšplhal zhruba na 1,35 procentního bodu.
Trh tím vysílá jasnou zprávu:
Za půjčení peněz Francii požaduje stále vyšší rizikovou přirážku.
Samotný dluh už dosáhl 3,596 bilionu eur, tedy 119 % HDP. Ještě větší problém ale představuje jeho budoucí cena. Francie má dlouhou průměrnou dobu splatnosti dluhu, takže vyšší úroky nezasáhnou rozpočet ze dne na den.
Funguje to podobně jako hypotéka s dlouhou fixací. Vyšší sazba vás nebolí hned, ale problém postupně narůstá při každém dalším refinancování.
Zlomový může být právě rok 2027. Stát plánuje vydat rekordních 340 miliard eur ve střednědobých a dlouhodobých dluhopisech. Úrokové náklady mají zároveň vzrůst ze 79,2 na 91,2 miliardy eur.
Pro akciového investora se tu ale rýsuje ještě zajímavější paradox.
Dluhová krize nutně neznamená, že je každá firma obchodovaná v Paříži špatnou investicí. Při panice totiž investoři často vyprodávají celé indexy.
Společnost závislá na francouzských spotřebitelích tak může padat společně s globálním gigantem, který drtivou většinu peněz vydělává v zahraničí.
Máme tu dokonce velmi neobvyklé vodítko: zhruba 38 % kvalitních francouzských podnikových dluhopisů se obchodovalo s nižším výnosem než srovnatelný dluh samotného státu.
Trh tím u části firem vysílá fascinující signál: věří jim více než francouzské vládě.
Obsah článku