Česká ekonomika je předmětem intenzivních diskusí, přičemž kritici zdůrazňují, že se jí na rozdíl od jiných evropských ekonomik nedaří vrátit na úroveň před pandemií. Andrej Babiš situaci přičítá špatným rozhodnutím současného premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury, kterým podle něj chybí potřebné podnikatelské zkušenosti.
Termínem “úroveň před pandemií” se zde myslí hrubý domácí produkt (HDP) ve stálých cenách ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019, tedy těsně před začátkem pandemie. Analytik společnosti Deloitte Václav Franče předpokládá návrat České republiky na tuto úroveň ve druhé polovině příštího roku.
K tomuto oživení by mělo přispět předpokládané snížení inflace a následný růst poptávky v české ekonomice.
Největší problémy
Jedním z hlavních problémů české ekonomiky je výrazný pokles kupní síly domácností, který je způsoben poklesem reálných mezd. Petr Dufek, hlavní ekonom společnosti Creditas, upozornil, že český HDP byl ve 3. čtvrtletí o 1,5 % nižší než v posledním čtvrtletí roku 2019, přičemž spotřeba domácností byla dokonce o 9 % nižší než před pandemií.
Za hlavní příčinu byla označena vysoká inflace, která vedla k výraznému poklesu reálných mezd a následně i spotřeby domácností.
Hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Fialy Štěpán Křeček upozorňuje na silnou závislost České republiky na německé ekonomice, která je od 4. čtvrtletí 2019 druhou nejpomaleji rostoucí v Evropské unii. Průmyslový charakter země a její postavení jako druhé energeticky nejnáročnější země v EU ještě umocnily problémy během energetické krize a probíhajícího Green Dealu.
Thomas Dvorak, ekonom Oxford Economics na sociální siti X uvedl, že ČR je jediná země EU, jejíž HDP ještě nepřekonalo předpandemickou úroveň.
Například české stavebnictví se pak ocitlo v problémech především díky vysokým úrokovým sazbám a s nimi spojeným poklesem zájmu o hypotéky.
Zpracovatelský průmysl potom utrpěl hlavně růstem cen energií, který vytlačil náklady vysoko a zároveň působí negativně i na poptávkové straně, kdy podniky a domácnosti nejsou schopny zaplatit rostoucí ceny produkce.
Pohled z jiného úhlu
Optimističtější pohled má analytik České spořitelny Michal Skořepa, který naznačuje, že situace nemusí být tak hrozivá, jak se zdá. Zdůrazňuje význam reálného hrubého národního důchodu, který odráží příjmy obyvatel ČR, oproti reálnému HDP.
Podle tohoto ukazatele je ČR již 9 % nad úrovní roku 2019, zatímco průměr EU je pouze 5 %, což řadí ČR na deváté místo v EU. Například finanční služby nebo informační a komunikační činnosti dosahují výkonů výrazně nad průměrem roku 2019.
Štěpán Křeček očekává, že inflace se v roce 2024 vrátí do blízkosti inflačního cíle ČNB 2,0 % (spíše však na horní hranici tolerančního pásma, tedy 3%). Také se dá očekávat růst reálných mezd, čímž se podpoří spotřebitelské výdaje, které jsou klíčovou složkou HDP.
Nominálně rostly mzdy v domácí ekonomice i letos, ale jen o 7,9 %, což v kombinaci s 11,7% růstem spotřebitelských cen znamená pokles reálných mezd ve výši 3,4 %. V příštím roce nás pravděpodobně čeká konec recese a následný hospodářský růst, přičemž v roce 2024 začnou pravděpodobně také klesat úrokové sazby, což dále urychlí růst v roce 2025.
Riziko z obou světových stran
Mezi rizika pozitivního výhledu patří volatilní ceny energií, další kroky Ruska a výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech. Případný návrat Donalda Trumpa by mohl výrazně ovlivnit světový obchod, na němž je česká ekonomika do značné míry závislá.
Ačkoli Česká republika čelí výzvám, odolnost některých hospodářských odvětví, pokles inflace a růst reálných mezd by měl našemu hospodářství pomoci k novému startu. Pokud by se zároveň podařilo omezit závislost naší ekonomiky na Německu, mohla by z tohoto těžkého období dokonce vyjít silnější, než bývala.
94 %
90 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.