Co všechno zatím udělala čínská centrální banka, aby zachránila svoji ekonomiku?

Čína je tzv. zemí zero, tedy zemí, kde virus covid-19 vypukl jako první. A než se vůbec virus rozšířil do celého světa, Čína už dávno připravovala monetární prostředky na boj s ním.

Poslední roky zažívala čínská ekonomika bublinový efekt, který pomalu začal praskat. Místní úřady v Číně falšovaly výsledky hospodaření (protože pokud lokální ekonomiky dosahovaly stálý růst, dostávaly od vlády státní bonusy a prémie), indexy začaly stagnovat a rovněž se začala i obchodní válka s USA (ta byla příčinou propadu čínských indexech v roce 2019).

Koronavirus jako takový neměl tak velký dopad na Čínu, jako samotná ekonomická situace Číny už před vypuknutím pandemie. Jednodušeji řečeno, Čína by zažila korekci i bez toho, aby nějaká pandemie vůbec vypukla.

Tento fakt brala v úvahu i čínská lidová banka (PBOC), a proto se pro boj s pandemií rozhodla použít pouze určité spektrum prostředků.

Zde jsou všechny prostředky, které čínská lidová banka zatím použila

Narozdíl od ECB, která je již od roku 2014 v záporných číslech, mohla Čínská lidová banka snížit úrokové sazby.

Snížení úrokových sazeb

• 20. února 2020 snížila čínská centrální banka úrokové sazby o 0,1%. Při tomto snížení se nejednalo o emergency rates cut.
• 20. dubna 2020 přišel první emergency rates cut, kde PBOC snížila sazby o další 0,2% na 3,85%. Důvodem tohoto malého snížení je, že Čína obchoduje s obrovským množstvím dolarů a nemůže si dovolit ztratit sílu své měny. PBOC se snaží udržovat čínský jüan v rovnováze.

Kvantitativní uvolňování

• 3. února 2020 PBOC uvolnila do ekonomiky 173 miliard dolarů. Tyto peníze slouží jako útlum šoku, který se očekává při otevření asijských trzích po novém lunárním roce.
  Čína věděla, že trhy zažijí velký šok, protože virus se začal rozšiřovat a začaly nastávat první uzavření ekonomik.
• 13. března 2020 bylo uvolněno téměř 90 miliard dolarů do bankovního sektoru na zvětšení počtu půjček a udržení likvidity.

Tato čísla jsou v porovnání proti ECB a Fedu doslova až směšná. Důvodem tak malého uvolňování je fakt, že Čína je obrovsky zadlužená (národní dluh přesahuje 300 % hodnoty HDP samotné Číny).

Poslední dva roky se Čína snažila zachranit svůj stálý růst ekonomiky. To se jim podařilo, ale na úkor obrovských dluhů. V roce 2017 a 2018 Čína používala nejagresivnější monetární uvolňování ze všech ostatních zemí. Toto byl jeden z prvních náznaků, že pohádková ekonomika Číny se za chvíli změní na jeden velký horor.

Podpora bank

Politika v čínském bankovnictví je dost odlišná od politiky, kterou známe z našich západních zemí. Komerční banky jsou více propojeny na centrální banku a jejich demokracie je dost omezována.

Čínská lidová banka (PBOC) se z mnoha úhlů pohledu chová jako diktátor. To ale neznamená, že čínský bankovní systém je nefunkční nebo nevýkonný. Právě naopak. V krizových dobách se jejich systém osvědčil jako výkonnější a stabilnější a důvodem je právě “diktatura” centrální banky.

V Číně se nachází mnohem méně komerčních bank než v Eurozóně (přesná čísla nebudeme uvádět, protože jsou to neoficiální zdroje, ale rozdíl je v tisících), a to umožnuje čínské lidové bance mít bankovní sektor více pod kontrolou a udržovat jejich jednotu.

• 20. února 2020 snížila PBOC úrokové sazby pro komerční banky o 0,4%, na aktuální hodnotu 3,7%.
• 13. března 2020 byly zmírněny regulační požadavky – byl umírněný kolaterál pro zákazníky bank.

Jaké následky mají opatření, která Čínská lidová banka učinila?

Sám ředitel regulační komise pro bankovnictví Guo Shuqing řekl: “Čína se nenachází v krizi způsobené koronavirem, ale v recesi růstu. Růst naší ekonomiky byl tak dlouhý, že už musel přijít propad a koronavirus byl jen rychlejším spouštěčem tohoto dlouhodobě očekávaného propadu. Dlouhá léta jsme uvolňovaly miliardy juanů, ale teď přišel čas, kdy tištění peněz nepomůže. Je třeba toto období překonat a naše ekonomika se pak začne postupně zotavovat.”

Ve zkratce řečeno, Čína by si tisknutím nových peněz jen oddalovala propad, který přijít musel. Jak bylo na začátku tohoto článku zmíněno, lidé v PBOC při sestavování prostředků na rozběhnutí ekonomiky brali v úvahu fakt, že koronavirus není důvodem jediným krize, a proto neuvolňovaly do oběhu tolik peněz jako ostatní země.

Toto vše by pravděpodobně mělo mít dopad na čínskou měnu, která by dle učebnic měla oproti ostaním měnám jasně posílit. Každopádně Čína se tím, že vytiskne miliárdny jüanů, snaží držet svou měnu v rovnováze. Tyto peníze však komerční banky nemohou použít z důvodu, že PBOC zvýší povinné minimální rezervy pro banky a tím padem zůstane peněz v oběhu stále stejný poměr.

Čínská ekonomika se zotavuje pomaleji než Evropská nebo Americká. Hang Seng index se aktuálně nachází při hranici 25 400 dolarů a od svého propadu se index teprve zotavil o 20 %.