Začněte psát a výsledky vyhledávání se zobrazí zde...

Biden plánuje nejvyšší rozpočtové výdaje od 2. světové války – Kdo to zaplatí?

Biden plánuje nejvyšší rozpočtové výdaje od 2. světové války – Kdo to zaplatí?
Zdroj: gazetecoin.com

Vláda Spojených států plánuje gigantické rozpočtové výdaje. Jaké důsledky může mít toto bezprecedentní masivní utrácení peněz? Co se stane, až vládě dojde hotovost u americké centrální banky Fed? A kam vlastně plánují nasměrovat masy peněz? Pokud si také kladete tyto otázky, čtěte dále.

Nejvyšší výdaje USA od 2. světové války

Prezident USA Joe Biden zveřejnil rozpočet na rok 2022, který počítá s vládními výdaji v celkové výši 6 bilionů dolarů (cca 125 bilionů korun). Rozpočet obsahuje nové sociální programy, boj proti klimatickým změnám, posílení obrany USA a investice do infrastruktury. Zejména republikáni kritizují a odmítají tento plán, podle nich je příliš drahý.

Poznámka

Obří výdaje zahrnují především investice do infrastruktury a výdaje na sociální politiku pro chudší obyvatele a střední třídu. 

1) Historické investice

Bidenův rozpočet by uvedl do praxe osmiletý plán transformace infrastruktury, který se týká dopravní infrastruktury, ale i zelené energetiky. 

Prezident počítá s vytvořením nové ekonomiky, která investuje do potenciálu každého Američana.

2) Plán pro americkou rodinu

Další podsložkou investic je plán pro americkou rodinu ve výši 1,8 bilionů dolarů (37,6 bilionů korun), který se týká podpory vzdělávání dětí. Součástí je 10letý plán výdajů pro zajištění bezplatného předškolního vzdělávání všem 3 a 4letým dětem a 2 roky studia bezplatně na veřejné vysoké škole.

Dále je v programu zahrnuto rodičovské a nemocenské volno a podpora péče o děti.

3) Další plány

Návrh rozpočtu dále obsahuje plán pro pracovní místa ve výši 2,3 bilionů dolarů (cca 48 bilionů korun). Zvýšené výdaje na chod Pentagonu a dalších vládních úřadů jsou v hodnotě 1,5 bilionů dolarů (31 bilionů korun). BBC uvádí, že rozpočet zahrnuje také výdaje 800 miliard dolarů (16,7 bilionů korun) na boj proti klimatickým změnám. Část z těchto výdajů představuje investice do čistých zdrojů energie. Dalších 100 miliard dolarů (2 biliony korun) plánuje prezident použít na zlepšení dostupnosti internetu pro americké rodiny. 

Zvyšování daní

S rostoucími fiskálními výdaji bude muset prezident navyšovat také daně. Biden plánuje zvýšit korporátní daň z 21 na 28 % na dobu 15 let. Dále zvýší míru zdanění nejbohatších Američanů a rovněž zvýší daně z kapitálových výnosů. Vedle toho slibuje efektivnější výběr daní díky boji proti používání daňových rájů.

Plány však svým způsobem nejsou podstatné, podstatné je to, co schválí Kongres. Fiskální plán pro rok 2022 obsahuje některé, ale ne všechny Bidenovy sliby z předvolební kampaně. 

Rozpočtové návrhy, jako je ten aktuální Bidenův, představují spíše přání hlavy státu a málokdy přežijí první kontakt s Kongresem.

Kongres nyní bude rozpočet skutečně vytvářet prostřednictvím daňových a výdajových zákonů. Prezidentův návrh státního rozpočtu bude posuzovat a schvalovat Kongres. 

Kongres má na posouzení a schválení Bidenova plánu čas až do konce září. Bidenovi demokraté mají v obou komorách Kongresu mírnou většinu, otázkou ale zůstává, zda prezidenta všichni podpoří.

Vyšší zadlužení než během 2. světové války

Rozpočet předpokládá, že v následujících 10 letech nabobtná americký dluh o dalších 14,5 bilionů dolarů. 

Poznámka

Pokud by se tato předpověď vyplnila, v roce 2031 by dluh dosáhl hodnoty 117 % HDP. Míra dluhu by byla vyšší než během 2. světové války.

Prezident ovšem předpokládá, že obrovské investice zvýší produktivitu a nakopnou výdaje domácností. Věří, že se obrovské výdaje vyplatí a že v následujících 15 letech se zadlužení podaří snížit. 

Ekonom Larry Summer (dřívější poradce demokratických prezidentů – Baracka Obamy a Billa Clintona) upozorňuje, že plánované masivní utrácení může zvýšit inflaci a přinutiti centrální banku ke zvýšení úrokových sazeb. Tím by došlo ke zvýšené pravděpodobnosti recese v USA a potažmo v celém světě.

Plány, které se nemusejí líbit ani Bidenovým demokratům

Prezidentův plán obsahuje také návrhy, které se nemusejí líbit ani politikům z demokratické strany. Jedním z problémů můžou být velké výdaje do ministerstva obrany. Dále zde chybí plán pro plošnou zdravotní péči, kterou měl prezident v předvolební kampani. Ovšem Bílý dům se kloní v této věci k vypracování konkrétního zákona, který by veřejnou zdravotní péči rozšířil.

Dle BBC je možné, že se v Senátu někteří demokraté postaví proti Bidenovi.

Závěr

Americká administrativa plánuje na rok 2022 výdaje ve výši 6 bilionů dolarů. Pro zajímavost před pandemií covid v roce 2019 byly výdaje 4,4 bilionů dolarů. Na trh přiteče obrovské množství amerického dluhu. Vše bude nakupovat Fed, protože stále jsou nízké úrokové sazby. 

Hotovost vlády USA u Fedu. Zdroj: Bloomberg
Hotovost vlády USA u Fedu. Zdroj: Bloomberg

Při pandemii vzrostla hotovost ministerstva financí USA u Fedu na 1,8 bilionů dolarů. Nyní rychle klesá kvůli fiskálním výdajům. Za několik měsíců se dostaneme na normální úroveň 0,45 bilionů. Díky tomu, že má vláda (nyní) dostatečnou hotovost, nemusí (zatím) vydávat tolik dluhopisů, ale až hotovost klesne na 0,45 bilionů, začne vláda dluhopisy vydávat a to může teoreticky vyvolat tlak na růst dluhopisových výnosů (dluhopisy USA začnou zaplavovat trh a někdo to bude muset nakupovat). Nikdo jiný než Fed dluhopisy nakupovat nebude. Z toho vyplývá, že nebude snadné pro Fed ukončovat kvantitativní uvolňování do ekonomiky.

Na přelomu 3. a 4. kvartálu roku 2021 klesne hotovost ministerstva financí na 0,45 bilionů dolarů. Vypadá to, že letos i v nejbližších letech bude dluhu na trh putovat spousta.

Líbil se vám tento článek?
3
0

Autor

Vystudovaný ekonom se zájmem o makroekonomické indikátory a zejména úrokové sazby. Centrální banky prostřednictvím úrokových sazeb provádějí svou měnovou politiku, jejíž hlavním cílem je udržet stabilní míru inflace. A tento problém se v posledních letech snaží vyřešit centrální bankéři po celém světě.

Přemysl je přesvědčen, že výše úrokových sazeb ovlivňuje nejen míru inflace, ale i další ukazatele.

“Hledám a popisuji vzájemnou souvislost či korelaci mezi úrokovými sazbami a ostatními ekonomickými ukazateli. Snažím se čtenáře seznámit s tím, jak moc ovlivňují úrokové sazby každodenní život lidí po celém světě.”

Přečíst více

Sdílejte tento článek

Mohlo by vás zajímat

Diskuze (0 komentářů)

Připojte se k diskuzi

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.