...nebo už máte účet?
Přihlašte seAkciové trhy začínají být ve velkém nebezpečí kvůli znovu narůstající inflaci, která omezuje možnosti poklesu v úrokových sazbách. Díky tomu hrozí potenciální krach.
Akciové trhy dostaly hodně nepříjemnou nadílku v podobě vskutku nepříznivých inflačních dat. Ukazuje se, že v letošním roce nemusí úrokové sazby vůbec klesnout. A to bez nadsázky.
Jestli pořád platí prohlášení představitelů americké centrální banky, že jsou tzv. data dependent (závislí na datech), neměli by o poklesu sazeb vůbec mluvit.
Poslední data o inflaci (CPI) totiž jednoznačně ukazují, že je nejenom tzv. sticky, ale dokonce začíná opětovně zrychlovat. Akciové trhy již reagovaly menším poklesem, což ovšem na první pohled vypadá jako slabé kolísání.
Je však riziko, že letošní rok skončí pro akcie velkým nezdarem. Přestože byl akciový růst od začátku roku naprosto fenomenální.
Jak jsem psal výše, čerstvě zveřejněná inflační data potvrzují obavy ohledně dalšího vývoje. Respektive se potvrzuje pokračující plochý vývoj a zároveň začíná inflace znovu stoupat.
Celková inflace vzrostla z 3,2 % na 3,5 %. Jádrová složka je 3,8 %, takže je stále neměnná. A to po mnoho měsíců.
Plochý vývoj u indexu CPI trvá již víceméně od začátku léta 2023. U jádrové složky od podzimu. Jakmile se klesající tendence zastaví, značí to velký problém. Jelikož se tím sníží šance, že Fed dosáhne snadno inflačního cíle 2 %.
Poslední data značí obrovský problém, protože doposud jsme těžili z efektu srovnávací základny. Jakmile se aktuální data začnou srovnávat s létem minulého roku, nepůjdeme dolů vůbec. Respektive bude zřejmě plochý vývoj pokračovat. Tedy v tom lepším případě. V horším případě bude cenová hladina zase růst.
Efekt srovnávací základny se vztahuje k inflaci (ale i k jiným mírám) ve stejném období předchozího roku.
Pokud byla míra inflace v odpovídajícím období předchozího roku příliš vysoká, bude nyní i menší pokles cenového indexu výpočetně udávat o dost nižší míru inflace. Čím výše byl prostě index před rokem, tím větší pokles v tempu inflace zaznamenáme.
Meziměsíčně celková inflace za březen vzrostla stejným tempem jako v únoru. Pořád však platí, že zde máme od září minulého roku rostoucí tendenci. A dovolil bych si tvrdit, že rostoucí tendence přetrvá i následující měsíce. Vzhledem k tomu, co se nyní odehrává na komoditních trzích.
Dle Fed Watch derivátový trh propisuje již pouze 2 snížení v úrokových sazbách pro letošní rok. Spíše tedy 1,5 snížení, protože prosincové zasedání je spíše ve prospěch vyšších sazeb – trh je u tohoto termínu rozpolcený.
Přitom ještě v únoru se propisovalo 7 snížení. Jedná se proto o dramatickou změnu k horšímu, co se týká očekávání. Není však jiná možnost, když se inflace nevyvíjí tím správným směrem.
Dluhopisový trh ihned reagoval poklesem cen a agresivním růstem výnosů a to hlavně na krátkých splatnostech. Dolar šel ihned agresivně nahoru. Na zmíněných trzích byla reakce nejvíce viditelná.
Bitcoin se navzdory všemu stejně tlačí nahoru, což absolutně nechápu. Obávám se, že z bitcoinu se v aktuálním roce může stát dost nebezpečná past. Jelikož nevěřím tomu, že s vyhlídkou vysokých úrokových sazeb půjde jen tak s cenou nahoru.
Akciové trhy zaznamenávají ztráty. Hlavně low capy a mid capy (vycházím z Russel 2000). Zlato se víceméně drží na stejných cenách. Ale mírně negativní reakce nastala.
O zlato není vůbec ze strany retailu valný zájem. Když jsem napsal poslední analýzu na zlato, měla titěrnou čtenost oproti příspěvkům na akciový trh. Poučte se a hledejte příležitost tam, kde většina retailu prostě není.
Z toho, co jsem psal, se může ihned zdát, že Fed v letošním roce úrokové sazby asi nesníží. Nicméně ďábel se vždy skrývá v detailech.
Když legendární předseda Fed, Paul Volcker, razil velmi jestřábí politiku na počátku 80. let, aby inflaci srazil na kolena, mohl si to tehdy dovolit. Federální vláda byla tehdy málo zadlužená. To však neplatí pro současnost.
Když se podíváme na přiložený graf, máme zde dva scénáře pro vývoj úrokových plateb ze strany americké vlády. Když by Fed snížil sazby o 1,5 procentního bodu, úrokové platby by dosáhly výše 1,2 bilionu dolarů (ke konci roku 2024). Když však zůstanou sazby na současných úrovních, náklady na obsluhu dluhu vzrostou až na 1,6 bilionu dolarů. Rozdíl 400 miliard dolarů.
To nám indikuje, že americká centrální banka bude dost možná pod silným tlakem, aby federální vládě pomohla. Čistě učebnicově by neměla. Nicméně realita bude taková, že možná budou muset, protože se ocitnou pod silným politickým tlakem. Navíc současný předseda Fed, Jerome Powell, není Volcker.
Akciový trh zůstane určitě pod velkým tlakem, ale právě neukázněná fiskální politika mu možná pomůže. Přesto si pamatujte, že čím déle jsou úrokové sazby na současných úrovních, tím větší pravděpodobnost, že přijde krach akciového trhu.
Víte, že máme dva podcasty? V krátkém podcastu Burza s odstupem každý týden odhalujeme to nejzajímavější, co se na finančních trzích stalo.
Dvakrát do měsíce si pak můžete poslechnout podcast Kam tečou peníze, kde se do hloubky věnujeme ekonomice, politice a tomu do jakých finančních aktiv může být zajímavé investovat.
Získejte díky těmto podcastům exkluzivní pohled na investiční strategie a naučte se, jak správně investovat a nakládat s osobními financemi.
Odebírejte a poslouchejte tyto podcasty, ať vám nic zajímavého neunikne.
Vystudovaný ekonom a znalec díla Adama Smithe, Davida Ricarda a Johna Keynese, který publikuje obsah o technické analýze kapitálových trhů, fundamentální analýze, makroekonomii a měnové politice.
Jaroslav je přesvědčen, že právě tyto disciplíny jsou zásadní pro pochopení celého kontextu finančního trhu, a snaží se čtenáře vybavit ucelenou myšlenkovou mapou pro přemýšlení nad finančním světem.
“Pro investory je důležitý komplexní znalostní základ, díky kterému může každý minimalizovat rizika.”
94 %
89 %
86 %
Diskuze (0 komentářů)
Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přihlašte se a buďte první! Napište svůj názor a zahajte diskuzi.